Horní Heršpice

Původní podoba jména vsi byla Jarošovici (později -ice) odvozená od osobního jména Jaroš, což byla domácká podoba někerého ze jmen začínajících na Jaro- (Jaroslav, Jaromír, Jarohněv atd.). Význam místního jména tedy byla "Jarošovi lidé". Podoba Heršpice se vyvinula z německé varianty jména (Jerspitz a podobně), která mimo jiné vykazuje typickou jihomoravskou záměnu českého zakončení -šovice za německé -spitz.[3]

Katastr Horních Heršpic se rozkládá po obou březích Svratky. Horními Heršpicemi prochází od severu k jihu důležitá železniční trasa z Brna do Břeclavi, která rozděluje na dvě části zástavbu původní obce. Na tuto trať dále navazuje západní trať do Rosic a východní trať do Přerova. Jižním okrajem katastru Horních Heršpic prochází trasa dálnice D1, která se zde kříží s víceproudou silnicí E461. Jižně od dálnice se zde v jihozápadním cípu moderního katastru Horních Heršpic nachází oddělená zástavba Nových Moravan, které původně náležely k Moravanům. V jádru Horních Heršpic se nachází kostel svatého Klementa Maria Hofbauera. V Horních Heršpicích se dále nachází mnoho průmyslových, ale i obchodních firem včetně hobbymarketu OBI. V centru západní části Horních Heršpic se nachází například areál firmy Delta Pekárny a. s.

Katastrální území Horní Heršpice sousedí na severu s katastrálním územím Štýřice (součást městské části Brno-střed), na východě s katastrálním územím Komárov (součást m.č. Brno-jih) a Brněnské Ivanovice (součást m.č. Brno-Tuřany), na jihu s katastrálním územím Dolní Heršpice (součást m.č. Brno-jih), na jihozápadě s katastrálním územím obce Moravany a na západě s katastrálním územím m.č. Brno-Bohunice.

Veřejné dopravní spojení s ostatními částmi Brna zajišťuje v Horních Heršpicích v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek 2 a 5, denních autobusových linek 49, 50, a E50, a nočních autobusových linek N94 a N96.

První zmínka o Horních Heršpicích pochází z roku 1289.[4] Ve středověku se zde nacházela tvrz. Při obléhání Brna roku 1645 zde měli Švédi ležení[5] a při svém ústupu ves zcela zničili. Po svojí obnově se začaly Horní Heršpice stále více poněmčovat. Roku 1839[6] byla při tehdejším západním okraji vsi vybudována severojižní trasa železniční tratě Brno-Břeclav. V letech 1854-1856 byla na tuto trať od západu napojena nová trať do Rosic. Na severním okraji katastru Horních Heršpic pak byl v letech 1867-1870 vybudován úsek další železniční tratě do Přerova. Příznivá poloha tehdejší obce v blízkosti Brna vedla k jejímu rychlému růstu především koncem 19. a začátkem 20. století, takže se západně od železniční tratě z Brna do Břeclavi vytvořila zcela nová zástavba označovaná jako Nové Heršpice.[7] Pokud jde o katastr Horních Heršpic, tak především jeho severní hranice měla původně výrazně odlišný průběh než má v současnosti. Největší změny (ve prospěch Brna) opakovaně prodělávala od roku 1883 do roku 1915 severní hranice Horních Heršpic. Zde k nim původně až do roku 1882 náležela většina pozemků toho roku vytvořeného areálu brněnského ústředního hřbitova, jakož i velká část území moderní čtvrti Štýřice. Při úpravě hranice Brna roku 1915 Brno získalo i velice malou část moderního katastru Horních Heršpic, která byla začleněna do nově vytvořeného k. ú. Staré Brno a Vídeňka. S výjimkou Nových Moravan (připojených k Brnu až k 1. červenci 1960) byl zbytek katastru Horních Heršpic připojen k Brnu k 16. dubnu 1919. Současné hranice získaly Horní Heršpice až při reambulaci Brna koncem 60. let 20. století, kdy Horní Heršpice získaly celé zrušené katastrální území Nové Moravany a okrajové části původních katastrálních území Brněnské Ivanovice (centrum Královka s okolím), Bohunice, Dolní Heršpice a Komárov, ale naopak některé pozemky ztratily ve prospěch katastrálních území Bohunice, Dolní Heršpice, Komárov a nově vytvořeného katastrálního území Štýřice.