Horní Bukovina

Obec Horní Bukovina se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Rozkládá se asi šestnáct kilometrů severně od Mladé Boleslavi a pět kilometrů severozápadně od města Mnichovo Hradiště. Žije zde 240[1] obyvatel.

Horní Bukovina
Kaple sv. Václava v Horní Bukovině
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0207 535834
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMnichovo Hradiště
Okres (LAU 1)Mladá Boleslav (CZ0207)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°32′36″ s. š., 14°55′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel240 (2022)[1]
Rozloha5,54 km²
Katastrální územíHorní Bukovina
Nadmořská výška290 m n. m.
PSČ295 01
Počet domů96 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Bukovina 56
295 01 Mnichovo Hradiště
[email protected]
StarostaRadovan Beran
Oficiální web: www.hornibukovina.cz
Horní Bukovina
Další údaje
Kód obce535834
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vznik obce se nedá přesně určit. První písemná zmínka o Bukovině je z 10. března 1399, kdy bylo v klášterních knihách uvedeno, že Petr Matějův z Bukoviny dosáhl nižšího svěcení. Holní Bukovina se jako osada Podbukovina připomíná prvně v roce 1556 (v lidovém podání se název udržel dodnes), jisté však je, že již dříve při Zábrdce bylo několik stavení. Po vypálení kláštera v roce 1420 nebyl tento již obnoven a ves Bukovina přecházela spolu s jinými osadami z majitele na majitele, které lze rovněž dnes těžko zjistit.

Původní název Bukovina a Podbukovina dokazují staré gruntovní knihy z roku 1561. Dne 4. května roku 1556 koupil Bukovinu i Podbukovina Jiří z Labouně. Jeho potomci majetek prodali 2. února roku 1612 Václavu Budovcovi z Budova. Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v Praze byl jeho majetek konfiskován a roku 1622 jej koupil Albrecht z Valdštejna. Přejmenování bukovinského dvora na "Kristiánov" vzniklo na počest Kristiána Valdštejna, který dal sešlé panské budovy v roce 1834 nově přestavět. Toto pojmenování bylo užíváno jen správou panství, mezi lidem se neujalo a po roce 1915 upadlo v zapomnění. V majetku Valdštejnů zůstalo celé hradištské panství s oběma Bukovinami až do zrušení roboty v roce 1848, některé majetky vlastnili Valdštejnové až do roku 1945. Dnešní oficiální název Horní a Dolní Bukovina vznikl konce 18. století překladem z německého názvu Ober Bukovin a Unter Bukovin.

V roce 1850 byla vytvořena politická obec Bukovina, která sdružovala Bílou Hlínu, Habr, Klášter a Horní a Dolní Bukovinu. Toto seskupení obcí bylo však rozděleno v roce 1920, kdy vznikly samostatné obce Bílá Hlína, Klášter Hradiště a Horní Bukovina s osadou Dolní Bukovina. V roce 1960 došlo ke sloučení Bílé Hlíny s Horní Bukovinou a tak MNV v Horní Bukovině spravoval Bílou Hlínu, Horní a Dolní Bukovinu s chatovou osadou. V roce 1990 se Bílá Hlína opět osamostatnila s vlastním obecním úřadem.

Od roku 1757 až do poloviny 19. století se připomíná v Bukovině škola, která však působila pouze přechodně, zejména v zimním období pro neschůdnost cesty do Kláštera. Podbukovinský mlýn byl vystavěn v roce 1763, i když mlýn v Bukovině se připomíná již v 16. století.

V roce 1866 probíhala v blízkém okolí obce prusko-rakouská válka, o čemž svědčí mnoho pomníků a společných hrobů v katastru obce. Po této válce se zde rozšířila epidemie cholery, která si vyžádala stovky obětí. Jenom v Bukovině jí podlehlo během měsíce 20 místních občanů. Neblahé důsledky pro zdejší obec měla i první světová válka, v které zahynulo 14 bukovinských mužů. Nelehký život připravila místním občanům i 2. světová válka, kdy některé jejich polnosti byly na tehdejším katastru Sudet a blízké obce Rokytá a Krupá byly na tzv. německé straně.

V roce 1936 v červenci na velké lidové slavnosti bylo otevřeno místní koupaliště, které si obec postavila z vlastních peněz, za velkého nadšení i finanční pomoci místních občanů. V současné době je pokládáno bukovinské koupaliště za jedno z nejhezčích v okolí, protože leží v klidné lesnaté krajině údolí potoka Zábrdky na pokraji Českého ráje.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[8]

Rok 1932

Ve vsi Horní Bukovina s 448 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, 3 kováři, 2 mlýny, pokrývač, 4 rolníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Pamětihodnosti

  • Zemědělský dvůr Kristiánov
  • Kaple sv. Václava (1861)

Části obce

Doprava

Silniční doprava

Obcí prochází silnice III. třídy. Po hranici katastrálního území vede II/268 Mimoň - Ralsko - Mnichovo Hradiště - Horní Bousov.

Železniční doprava

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nnejbliže obci je železniční stanice Mnichovo Hradiště ve vzdálenosti 6 km ležící na trati 070 v úseku z Mladé Boleslavi do Turnova.

Autobusová doprava

V obci zastavovaly v pracovních dnech května 2011 příměstské autobusové linky Mnichovo Hradiště-Jivina-Cetenov,Hrubý Lesnov (3 spoje tam, 2 spoje zpět) a Mnichovo Hradiště-Mukařov,Vicmanov (4 spoje tam i zpět) (dopravce TRANSCENTRUM bus, s.r.o.).[10]

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 330. (česky a německy)
  10. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.