Horky (okres Svitavy)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1226.

Stejně jako z mnoha obcí (např. Vlčkov nebo později, v době slezských válek, Pustá Kamenice) odcházeli v době pobělohorské do exilu i zdejší nekatolíci. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.[3] Z obce Horky, panství litomyšlské, prokazatelně uprchli:[4]

• Jan Janoušek (24.1.1709 Horky – 2.3.1761 Český Rixdorf). Emigroval v roce 1733 do Gerlachsheimu, pak se do Čech vracel jako predikant a převaděč. Od roku 1735 převáděl další stoupence bratrské církve, než byl v roce 1737 zatčen s celou skupinou. Z vězení se mu podařilo uprchnout. V Českém Rixdorfu se dne 24. 4. 1738 oženil s Lidmilou Pakostovou. Životopis jejího bratra Jiříka Pakosty (archiv v Herrnhutu) zpracoval Rudolf Říčan, příběh Daniela Pakosty publikovala Edita Štěříková.[5]
• Kašpar Janoušek (4.11.1715 Horky – 28.4.1770 Berlín), tkadlec. Jan, jeho starší bratr, jenž emigroval v roce 1733, převedl Kašpara, matku a tři sestry do Gerlachsheimu v Sasku.

Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). V knize Běh života jsou publikovány výňatky z životopisů výše uvedených osob. Dokumenty se nacházejí především ve státních archivech  a v rukopisných odděleních knihoven v Německu, Polsku, Švýcarsku a Čechách. Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii... někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova (odkud byli repatriováni).

• Kamenný kříž na návsi z roku 1847, obnoven roku 1936
• Elektrostanice z roku 1938
• Pomník obětem první světové války v blízkosti obecního úřadu

Jména obětí uvedených na pomníku: „Jan Láznička, Jan Morávek, Jan Horák, Josef Šváb, František Kolda a Josef Kolda, František Huryta, Josef Voříšek a Václav Fikejz“

Nápis na pomníku: „Padlým synům vlasti věnují občané.“

• 
  Křížek na návsi
• 
  Obecní úřad
• 
  Silnice k Netřebům
• 
  pomník obětem války

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horky na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Horky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Horky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky