Hnutí Pro život ČR

Hnutí Pro život ČR dle vlastních slov usiluje o „obnovu společenského respektu k životu nenarozených dětí. Snaží se předcházet zbytečným potratům, pomáhat ženám, které se cítí být k potratům nuceny, a těm, které mají po potratu psychické potíže“.[1]

Od roku 2001 každoročně organizuje v Praze pochod pro život.[2] V roce 2017 se tohoto pochodu v Praze zúčastnilo přibližně pět tisíc lidí.[3] V roce 2019 se podle organizátorů zúčastnilo přibližně 10 tisíc lidí.[4]

Od roku 2006 provozuje poradnu Linka pomoci, která poskytuje krizovou intervenci ženám i jejich rodinám v období očekávání narození dítěte.[5]

V roce 2007 hnutí započalo s projektem Modlitby za nejmenší, do něhož se zapojilo více než tři tisíce lidí a kteří se v rámci něj denně modlí za „respektování práva na život každého dítěte od okamžiku jeho početí a za obrácení společnosti“.[6]

V roce 2014 podalo Hnutí pro život žalobu na Státní ústav pro kontrolu léčiv kvůli prodeji potratové pilulky.[7][8] Tato žaloba však byla zamítnuta.[9] V témže roce Hnutí také založilo projekt Nesoudíme. Pomáháme, který nabízí pomoc ženám, jež nečekaně otěhotněly a okolí nebo okolnosti je nutí k podstoupení potratu, aby „se mohly rozhodnout skutečně svobodně“.[10]

Pětkrát ročně vydává v nákladu téměř 14 tisíc výtisků a volně dostupné internetové podobě Informační oběžník HPŽ ČR, periodikum věnované „současným bioetickým otázkám“ a zabývající se jak vývojem v oblasti potratů a rodičovství, tak samotnými aktivitami spolku.[11] Spolek také nabízí propagační a informační materiály.[12] Zároveň se intenzivně zabývá lobbingem v oblasti zákonů a dalších legislativních opatření dotýkajících se činnosti spolku a informováním o nich. Příkladem je novela zákona navrhující, aby rodinám byl vyplacen celý rodičovský příspěvek i v případě, že se v rodině před vyčerpáním dávky narodí další dítě. K 7. listopadu 2019 novela čekala na zařazení na pořad jednání parlamentu.[13]

Od roku 2018 hnutí upozorňuje na sociální a ekonomické znevýhodnění ekonomicky aktivních rodin se třemi a více dětmi. V roce 2019 navrhlo přesměrovat na ekonomickou podporu těchto rodin peníze z evropských fondů a upozornilo na budoucí pozitivní dopady této podpory na demografický vývoj v ČR a na řešení udržitelnosti důchodového systému.[14] V září roku 2019 premiér Andrej Babiš přislíbil podporu ekonomicky aktivních rodin se třemi a více dětmi.[15]

Ve spolupráci s Českou gynekologickou a porodnickou společností Hnutí Pro život dosáhlo příslibu zdravotních pojišťoven, že budou gynekologům proplácet čas věnovaný na poradenství pacientkám, které se v důsledku neplánovaného početí dostanou do těžké životní situace.[16] Hnutí Pro život vyvíjí aktivity, které by zpřístupnily českým ženám chirurgické řešení mimoděložního těhotenství, při kterém je embryo přeneseno na správné místo do dělohy. [17]

V roce 2019 vyvíjelo hnutí snahu, aby zdravotní pojišťovny proplácely umělé oplodnění v případě, že dvouleté léčení příčin neplodnosti páru nepovede k přirozenému početí. Statistické údaje zdravotních pojišťoven udávají, že neplodnost není v ČR prakticky vůbec léčena, přestože evropské směrnice toto doporučují a přestože plošné léčení příčin neplodnosti by vedlo k předcházení vážných onemocnění u mužů i žen, která v raných stádiích neplodnost ovlivňují nebo způsobují. [18]

V roce 2020 viceprezidentka Hnutí Pro život Zdeňka Rybová vyjádřila podporu polskému zákazu potratů i v případě těžkého poškození plodu.[19][20]

Sdružení představuje konzervativně katolický názorový proud.[21] Činnost hnutí nachází kritiku jak ze strany přirozené názorové pro-choice protistrany (například Feministická skupina ve svém prohlášení ke kampani proti interrupcím z 8. března 2002 vyslovuje zmiňuje, že „Hnutí pro život ve svých materiálech sází na neinformovanost většiny obyvatelstva, a je naprosto zřejmé, že se snaží s lidmi manipulovat.“),[22] tak v minulosti i z liberálnějších církevních řad (otevřený dopis Tomáše Halíka k podpoře prezidentské kandidatury Václava Klause ze strany předsedy hnutí Radima Ucháče)[23] nebo z řad křesťansko-demokratických politiků (vyjádření někdejšího místopředsedy KDU-ČSL Davida Macka, který posléze stranu opustil, k angažmá v tématu práva na život od početí).[24]

• Oficiální stránky
• SOKAČOVÁ, Linda. Hnutí pro život: Za svět konzervativnější a méně svobodný!. Britské listy [online]. 2006-01-05. Dostupné online.
• BERNARDOVÁ, Sylva. Co je špatného na zásadách Hnutí pro život?. Britské listy [online]. 2006-01-10. Dostupné online.