Hlubocké obory

Evropsky významná lokalita (EVL) Hlubocké obory CZ0314126 byla vyhlášena nařízením vlády č. 318/2013 Sb. Má rozlohu 3260,6 ha. Rozkládá se v katastrálních územích Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Munice, Olešník, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic.

Je zde výskyt evropsky významných druhů:

• dvouhrotec zelený,
• 

  Údolí Vltavy pod zaniklým hradištěm Baba
  kovařík fialový,
• páchník hnědý,
• roháč obecný,
• rýhovec pralesní.[1]

Ptačí oblast Hlubocké obory byla vyhlášena nařízením vlády č. 609/2004 Sb. Rozkládá se v katastrálních územích Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice a Vlkov u Drahotěšic.

Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace:

• strakapouda prostředního,
• lejska bělokrkého

a jejich biotopy.[2]

Významně jsou zde zastoupeny tyto druhy ptáků:

• datel černý,
• dlask tlustozobý,
• holub doupňák,
• krahujec obecný,
• krkavec velký,
• lejsek černohlavý,
• lejsek malý,
• lejsek šedý,
• orel mořský,
• rehek zahradní,
• rorýs obecný,
• strakapoud malý,
• šoupálek krátkoprstý,
• včelojed lesní,
• výr velký,
• žluna šedá,
• žluna zelená.[3]

Před vznikem obor byla tato oblast osídlena a na zalesněném území obor je zachována řada raně středověkých a pravěkých mohylových pohřebišť s celkým počtem asi 1000 mohyl.[4] Ve Staré oboře v lokalitě Baba se nachází zbytky oppida. Na kopci Hradec nad Libochovkou v Poněšické oboře je pravěké hradiště.

Téměř celé území EVL je pro veřejnost nepřístupné.[5] Ptačí oblast však zahrnuje širší území, včetně údolí Vltavy. Mezi Starou a Poněšickou oborou se táhne severojižním směrem kaňon Vltavy. Tento kaňon řeka prorazila během zániku jezera v Českobudějovické pánvi. Kaňon je několik set metrů široký a přibližně sto metrů hluboký. V roce 1991 byla dobudována vodní nádrž Hněvkovice a dnes je výška hladiny řeky Vltavy v těchto místech přibližně 377 m n. m. Několik desítek metrů vysoké skalní útvary se nacházejí na levém břehu v oblasti Baby a Karvanic a na pravém břehu v oblasti Jeleního skoku. Vedení hranice obor respektuje skutečnost, že skály nebo velmi prudké svahy jsou pro chov zvěře nevhodné.Nevyhovující vedení evropsky významné cyklotrasy EV7 (spojuje sever Skandinávie s jihem Itálie) severně od Hluboké nad Vltavou se toto město rozhodlo vyřešit vybudováním speciální komunikace procházející kaňonem Vltavy mezi oborami. Byly diskutovány různé záměry; například vedení po pravém břehu (kritika pro narušení mechových porostů), vedení v oblasti Baby okolo plotu Staré obory (kritika pro narušení dubohabřin), zmenšení výměry obory v oblasti Baby a vedení trasy v místě bývalého plotu obory (kritika pro narušení zbytků oppida), vedení po stávajících lesních komunikacích skrz Starou oboru (zablokováno pro obavy z negativních dopadů na oboru). Po zárukách maximálního stavu nadržení Hněvkovické přehrady Hluboká nakonec odsouhlasila finančně náročné řešení vedení trasy po speciálně zbudovaném náspu v místě zatopené příbřežní cesty obcházející skalní masiv Baby. Naučná cyklistická stezka s 12 informačními panely (součást cyklotrasy 1059).[6] byla otevřena 8. června 2010. Cyklistická stezka vede kolem přírodní rezervace Karvanice, kde dne 22. června 2020 byla oficiálně otevřena zajištěná cesta (via ferrata).[7] Poblíž cyklistické stezky je zřícenina Hrádek u Purkarce.

Přes Poněšickou oboru vede cyklotrasa 1057.[8]

Po pravém břehu Vltavy vede silnice č. III/1472.