Obory u Hluboké

Severně od Hluboké nad Vltavou ve zbytku bývalého hvozdu se nachází dvě obory. Jedná se o tzv. Starou oboru na levém břehu Vltavy a Poněšickou oboru na pravém břehu. Na území obor je Evropsky významná lokalita a ptačí oblast Hlubocké obory.

Jeden z vjezdů do Poněšické obory

Popis umístění v krajině

Západní Stará obora leží mezi Hlubokou na jihu a Purkarcem (přesněji zříceninou Karlův hrádek u Purkarce) na severu a má rozlohu 1556 hektarů.[1] Na jejím území se nachází menší část chráněné oblasti Baba (komplex dubohabřin na svahu kopce Baba) a Karvanice. Hranice obory kopíruje spíše vrcholy skalních ostrohů než levý břeh Vltavy. Ve Staré oboře v lokalitě Baba se nachází zbytky oppida.[2] Dále je ve Staré oboře přírodní památka Kameník.

Poněšická obora se nachází na pravém břehu mezi sídly Dobřejovice, Poněšice, Vlkov a Vitín a má rozlohu 1664 hektarů.[1] V roce 1853 došlo k podstatnému rozšíření Uprostřed obory protéká potok Libochovka, který tvoří jádro stejnojmenné přírodní rezervace. Území obory bylo osídleno již v pravěku, je zde velké množství pravěkých mohyl.[3] Na kopci Hradec nad Libochovkou v Poněšické oboře je pravěké hradiště. Přes Poněšickou oboru vede cyklotrasa 1057.[4]

Historie obor

Stará obora vznikla ve 2. polovině 15. století; označení „stará“ dostala dodatečně pro odlišení od dnes již zaniklé Nové obory blízko Hosína.[5][6]

Poněšická obora vznikla v 16. století, původně byla daleko menší., resp. se jednalo o několik malých obor. V roce 1853 byla obora Schwarzenbergy podstatně rozšířena a dostala nové oplocení.[6]

Nová obora byla dnes již zaniklá obora, která byla založena v roce 1706 mezi Opatovicemi a Hosinem. Sloužila hlavně k chovu zajíců a bažantů. Původní myslivna byla postavená podle dochovaných plánů Antona Erharda Martinelliho; později došlo k přestavbě. Dochován je také půdorysný plán této obory zhotovený Petrem Kašparem Světeckým. Po zrušení obory zde v roce 1731 vznikl panský dvůr s názvem „Nová Obora“.[5][6][7]

Chov

Rekordy Staré obory jsou u daňka 202 CIC, muflona 222 CIC a kňoura 105 CIC.[8]

Poněšická obora se specializuje na chov jelenů. Schwarzenbergové zde chovali jeleny dovezené z jiných zemí rakousko–uherské monarchie a z Německa, též jelena siku a jelena marmarošského.[6] Dne 14.9.2001 byl v oboře v Poněšicích uloven tehdejším ministrem zemědělství ČR ing. Janem Fenclem jelen s trofejí ohodnocenou 250,89 b. CIC, dne 14.9. 2007, na den přesně šest let poté byl v této oboře střelen další kapitální jelen trofejí ohodnocenou 262,46 b. CIC.[9]

Další fotografie
  • Informační tabule Poněšické obory
  • Rybníček v Poněšické oboře
  • Zběhovec u plotu Poněšické obory

Odkazy

Reference
  1. VLTAVOU, Město Hluboká nad. Lov zvěře. www.hluboka.cz [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (česky)
  2. Česká myslivost / Czech Game Management. www.facebook.com [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (česky)
  3. Vitín. www.archeologickyatlas.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
  4. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
  5. KOBLASA, Pavel. Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích pro město Hlubokou nad Vltavou ISBN 978-80-905244-6-0, ISBN 80-905244-6-X.
  6. KOVÁŘ, Daniel. Českobudejovicko: II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. ISBN 978-80-86829-40-1, ISBN 80-86829-40-5. S. 184, 198.
  7. ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách. Česke Budejovice: [s.n.], 2020. 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6, ISBN 80-85033-94-1. OCLC 1249757546 S. 210.
  8. LESNÍ SPRÁVA HLUBOKÁ NAD VLTAVOU - PDF. docplayer.cz [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online.
  9. ADMINLP. Máme novou národní rekordní jelení trofej!. Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.