Masarykovo náměstí (Ostrava)

Od založení města jej lemovaly nízké dřevěné měšťanské domy na postavené na protáhlých úzkých parcelách. Zděné objekty je zcela nahradily až v 19. století. Kromě konání výročních trhů bylo náměstí centrem kulturního, společenského a politického dění. Dominantou náměstí je budova Staré radnice s věží, dnešní sídlo Ostravského muzea. Důstojnější vzhled prostranství podtrhla instalace mariánského sloupu v roce 1702 a sochy svatého Floriána v roce 1763. Do kašny poblíž proudila voda z prvního městského vodovodu. Kromě těchto prvků však náměstí připomínalo spíše náves, neboť zde chyběla dlažba, volně protékaly splašky a před domy stály kupy hnoje.

Rozvoj těžkého průmyslu v 19. století přispěl ke změnám k lepšímu. Byla vybudována dlažba a veřejné osvětlení. Velkou událostí byla návštěva prezidenta Masaryka v červnu 1924. V padesátých a šedesátých letech 20. století došlo k asanaci domů mezi ulicemi 28. října, Velkou a Zámeckou. V rámci „estetizace“ byly odstraněny sloup, socha i kašna.

V průběhu času se měnilo i označení samotného místa. Nejprve to byl Ringplatz, poté Hlavní náměstí a od roku 1919 Masarykovo náměstí. Za druhé světové války se roku 1940 vrátilo označení Hlavní náměstí, po ní 1945 až do roku 1953 Masarykovo náměstí. Následně došlo k přejmenování na náměstí Lidových milicí. Tento název vydržel až do roku 1989, kdy byl vrácen původní název Masarykovo náměstí.

Masarykovo náměstí během rekonstrukce (24. 11. 2006)

V červnu 2007 byla dokončena generální rekonstrukce. Plocha 9500 m² byla vydlážděna žulovými dlaždicemi o váze 60 kg. Do dlažby jsou vsazeny mosazné desky s třiceti nejvýznamnějšími milníky z historie Ostravy. Na náměstí byla přemístěna busta prezidenta Masaryka z foyer Nové radnice. Novou dominantou je vodotrysk zabudovaný přímo do dlažby, který v noci barevně září. V domě nad lékárnou sídlí Citerárium, ojedinělé muzeum citer.

Rekonstrukce za téměř sto milionů korun byla veřejností přijata s rozpaky. Občané např. kritizují vykácení vzrostlých stromů a jejich náhradu mladými stromky, které neposkytují prakticky žádný stín. Rovněž fotografové kritizují odstranění stromů, které odhalilo architektonickou nesourodost domů, z nichž některé navíc mají omšelé fasády. Celkově pak náměstí hodnotí v roce 2007 jako nefotogenickou šedou plochu.[1][2]

Dne 4. května 2008 se na náměstí vrátila socha svatého Floriána, která zde byla od roku 1763 do roku 1960. Do roku 1983 byla umístěna v Kravařích, poté následoval její přesun do Hrabůvky.[3]

V srpnu 2016 byl na Masarykově náměstí zřízen u příležitosti XXXI. olympiády v brazilském Rio de Janeiro velkolepý "Olympijský park".

V sobotu 9. září 2017 se na Masarykově náměstí konala slavnostní děkovná mše k 750. výročí města Ostravy, kterou celebroval diecézní biskup František Václav Lobkowicz za účasti 15 tisíc věřících, občanů Ostravy a oficiálních hostí.[4][5] Projevy přednesli také ostravský primátor pan Tomáš Macura, Damian Zimoń, polský emeritní arcibiskup města Katowice, a biskup Slezské církve evangelické v Ostravě. Součástí dopoledního obřadu za nádherného počasí, který byl zakončen průvodem za zpěvu Svatováclavského chorálu bylo i žehnání spolkových praporů (hornické spolky, hasičské a městské spolky, Skaut, Orel, Sokol a další). Bohoslužba byla vysílána TV Noe v přímém televizním přenosu.[6] Oslavy byly zakončeny symbolicky až dne 29. listopadu 2017, které právě historicky upomíná na 29. listopad 1267, uvedený v souvislosti se založením města v závěti biskupa Bruna ze Schauenburku.[7]

• 
  Masarykovo náměstí v roce 1911 (a)
• 
  Masarykovo náměstí v roce 1911 (b)
• 
  Masarykovo náměstí v roce 1911 (c)
• 
  Masarykovo náměstí v Ostravě
• 
  Masarykovo náměstí v Ostravě
• 
  Obchodní dům Baťa na Masarykově náměstí v Ostravě
• 
  Ostravské Masarykovo náměstí v noci

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Masarykovo náměstí na Wikimedia Commons