Heliografie

Heliografie nebo niepceotypie je nejstarší fotografická technika pro zhotovení kontaktních reprodukcí grafických listů a snímků z camery obscury. Název je odvozen od řeckých slov helios (slunce) a grafé (psaní, kresba).[1]

Nicéphore Niépce: Nejstarší dochovaná heliografie, fotografická reprodukce, 1825
Nicéphore Niépce: Pohled z okna v Le Gras, 1826 nebo 1827
Srovnání originálu, portrétu Georges d'Amboise z 1650 (vlevo), a heliografické reprodukce pořízené Niépcem v roce 1826

Historie

Autorem vynálezu heliografie je Nicéphore Niépce, který experimentoval s fotochemickou cestou reprodukce pro kamenotisk (litografii). Na litografickou desku s vrstvou světlocitlivé fermeže kopíroval roku 1813 pomocí slunečního světla kresby a grafické listy, jejichž papír byl zprůsvitněn.[2][3] Roku 1816 použil malou cameru obscuru a papír se světlocitlivou vrstvou chloridu stříbrného, avšak snímky nebyly ustálené a obraz časem zmizel.

Po řadě pokusů s různými světlocitlivými látkami a podložkami zhotovil Nicéphore Niépce roku 1822 reprodukci mědirytiny papeže Pia VII. na vrstvu přírodního asfaltu rozpuštěného v petroleji, nanesenou na skleněnou desku.[4] Reprodukce se však nedochovala. Niépce pak jako podložku využíval litografický kámen a zinkové desky, které po leptání nebo rytí použil k tisku. Nejstarší dochovanou fotografickou reprodukcí, kterou na měděnou destičku zhotovil v roce 1825, je obrázek muže vedoucího koně.[5]

Niépce rovněž pokračoval v pokusech s camerou obscurou. Roku 1824 vytvořil snímek na kámen s asfaltovou vrstvou, zachycující pohled z jeho pracovny na boční křídlo domu a budovu na dvoře, který se však rovněž nezachoval.[6] Zřejmě roku 1826, nejpozději však následujícího roku, zhotovil za slunného dne Niépce snímek pohledu z okna svého domu na dvůr s hospodářskými budovami a stromem v pozadí, který do roku 2002 býval považován za nejstarší dochovanou fotografii.[7][8][9] Použil cameru obscuru s předsádkou. Expozice snímku o rozměrech 163×203 mm trvala 8 hodin, takže slunce postupně osvětlovalo obě strany dvora. Obraz snímal na asfaltovou vrstvu, která v osvětlených částech tvrdla a vytvořila bílé plochy. Stíny jsou tmavé plochy cínové podložky po smytí neosvětleného asfaltu roztokem levandulového oleje a terpentýnu.[4]

Heliografie byla nahrazena dokonalejší technikou, daguerrotypií, vyvinutou z heliografie Francouzem Louisem Daguerrem v roce 1839, a kalotypií, objevenou Angličanem Williamem Foxem Talbotem nezávisle ve stejné době.

Odkazy

Reference

  1. Harry Ransom Center, The University of Texas at Austin: The First Photograh  Heliography Archivováno 6. 10. 2009 na Wayback Machine – anglicky, navštíveno 15. května 2008
  2. HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 22.
  3. The First Photograh  A Chronology Archivováno 4. 2. 2010 na Wayback Machine – anglicky, navštíveno 15. května 2008
  4. HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 23.
  5. BBC News, 21 March, 2002: World's oldest photo sold to library – anglicky, navštíveno 15. května 2008
  6. HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 24.
  7. MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 13.
  8. HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 33.
  9. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1885093.stm

Literatura

  • HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987.
  • MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985.

Související články

Další historické fotografické techniky:

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.