Ferrotypie

Používal se v letech 1856 - 1880 s kolódiovou emulzí a v období 1880 - 1930 s emulzí želatinovou. Za vynálezce tohoto procesu je považován A. A. Martin, který jej popsal v roce 1853. V Anglii jej patentovali William Kloen a Daniel Jones v roce 1856, v USA jej patentoval Hamilton L. Smith.[4]

Ferrotypie byla velmi levná metoda a široce využívaná i nejchudšími fotografy. Byla také velmi rychlá, někteří rychlofotografové na poutích dokázali celý proces pořízení podobenky za pět minut.[4]

Tato fotografická technika se hojně využívala ve fotografických automatech v 90. letech 19. století. V roce 1894 Conrad Bernit vynalezl první komerčně prodávaný Bosco-Photographieautomat pro ferrotypii.

Negativy byly slabě exponované a vyvolané tak, aby neměly závoj a daly se pozorovat v odraženém světle proti černému pozadí železné podložky.[4] Jedná se o unikát. To znamená, že podobně jako u daguerrotypie vznikl jediný originální obrázek, který nebylo možné opakovat.

Portrétní fotografie (ferrotypie) od neznámého autora s názvem Billy the Kid (1879-80) byla v červnu 2011 v aukci Brian Lebel's Old West Show & Auction prodána za 2 300 000 amerických dolarů.[5] Snímek se tak zařadil na první příčky v seznamu nejdražších fotografií.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferrotypie na Wikimedia Commons