Helena Friedlová-Štěpničková

Helena Friedlová, rozená Štěpničková[p 1] (11. listopadu 1889 Praha[1]11. března 1966 Praha) byla česká herečka.[2]

Helena Friedlová-Štěpničková
Helena Friedlova (L. N. Tolstoj: Živá mrtvola, Divadlo na Vinohradech, 1928)
Narození11. listopadu 1889
Praha
Úmrtí11. března 1966 (ve věku 76 let)
Praha
Povoláníherečka
Národnostčeská
Manžel(ka)Friedl
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Helena Friedlová a Gustav Hilmar, Komorní divadlo Praha, 1936
Helena Friedlová (Ofélie, Hamleta hrál Zdeněk Štěpánek), Divadlo na Vinohradech 1927

Životopis

Narodila se v rodině úředníka pojišťovny Františka Štěpničky a jeho manželky Františky, rozené Kunešové, jako jejich jediná dcera.[1][3]

Absolvovala Pivodovu pěveckou školu a herectví studovala soukromě u Marie Hübnerové. Dne 6. června 1914 se na Královských Vinohradech provdala za JUDr. Vratislava Friedla (1882–1950). Manželé Friedlovi žili v Praze XII, Římská 43.[4]

Dílo

Hrát začala r. 1905 v divadle Uranie, potom jako členka dramatického odboru vinohradské Měšťanské besedy (1905–1907). Celou další kariéru měla v Divadle na Vinohradech (1907–1959).

Divadelní role výběr

Role ve filmu

Podobné typy rolí jako divadlo jí nabídl film, který ale v její herecké práci sehrál jen okrajový význam. Hojně spolupracovala s rozhlasem (např. Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová).

Videozáznamy

  • Cech panen kutnohorských = The guild of the Kutná hora virgins – scénář Zdeněk Štěpánek; režie a scénář O. Vávra. Praha: Filmexport Home Video, 2006
  • Filosofská historie – námět Alois Jirásek; scénář a režie O. Vávra. Praha: Filmexport Home Video, 2009
  • Čtrnáctý u stolu – scénář Josef Mach; námět Ossi Oswalda; O. Nový, A. Zelenka. Praha: Filmexport Home Video, 2010

Ocenění

Roku 1957 obdržela titul zasloužilá umělkyně.

O Heleně Friedlové

Za dobu svého působení vytvořila přes tři sta osmdesát rolí. Po postavách naivních a temperamentních dívek se postupně přehrála do charakterních úloh. Jejímu jemnému, křehkému naturelu, schopnému vyjádřit čistou a nevtíravou lásku a něhu, odpovídaly typy obětavých, oddaných a trpících žen, snášející nelehký úděl s hlubokou pokorou, smutnou, až zoufalou odevzdaností. Ke ztvárnění svých postav využívala vypracovaný hlasový projev a mimiku.

—Zdeněk Doskočil

Odkazy

Poznámky

  1. Zřídka též psána Friedlová–Štěpničková.

Reference

  1. Matrika narozených, sv. Petr, 1887-1891, snímek 181 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
  2. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 102.
  3. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 624, obraz 148 [online]. Národní archiv Praha [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
  4. Matrika oddaných, sv. Ludmila, 1913-1917, snímek116 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.

Literatura

  • Seznam rolí které za čtyřicet let svého členství ve svazku Městského divadla na Král. Vinohradech vytvořila paní Helena Friedlová – Praha: 1947
  • Profily českých herců: studie o soudobém českém divadle a herectví – Joža Götzová; obálka a grafická úprava akad. malíře J. Kaplického. Praha: SVU Mánes, 1931
  • FIKEJZ, Miloš. Český film, herci a herečky I.. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-331-3. Kapitola Helena Friedlová, s. 294-295.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.