Akihito

V Japonsku, během jeho vlády, nebyl nikdy oslovován svým křestním jménem, ale místo toho titulem “Jeho Veličenstvo císař” (天皇陛下, Tennó Heika), který mohl být zkrácen na “Jeho Veličenstvo” (陛下, Heika).[4] Éra Akihitovy vlády od roku 1989 do roku 2019 nesla název Heisei (平成, doslova všudypřítomný mír) a podle zvyku bude po své smrti přejmenován na Císaře Heisei (平成天皇, Heisei Tennō).

Po Akihitově abdikaci dne 30. dubna 2019 obdržel titul emeritní císař (上皇, Jókó).[5][6][7][8] Nová éra, Reiwa (令和), začala, když se jeho syn Naruhito stal císařem.

Akihito na Van Goghově výstavě v Městském muzeu Amsterdam, 1953

Akihito se svou matkou císařovnou Nagako, 1934

Princ Akihito (明仁親王, Akihito Šinnó) se narodil 23. prosince 1933 v 6:39 v tokijském císařském paláci jako páté dítě a nejstarší syn císaře Šówy (Hirohito) a císařovny Kódžun (Nagako). Akihito s titulem princ Cugu (継宮, Tsugu-no-miya) byl jako dítě vzděláván soukromými učiteli. V letech 1940 až 1952 navštěvoval základní a střední školu Gakušúin.[1] Na přání svého otce nedostal na rozdíl od svých předchůdců provizi jako armádní důstojník.

Během amerických náletů na Tokio v březnu 1945 během druhé světové války byli Akihito a jeho mladší bratr princ Masahito evakuováni z města. Elizabeth Grayová Viningová učila Akihita během spojenecké okupace Japonska angličtinu a západní mravy. Později krátce studoval na katedře politických věd na Univerzitě Gakušúin v Tokiu, ačkoli nikdy nezískal akademický titul.

Akihito byl dědicem chryzantémového trůnu od narození. Jeho formální jmenování korunním princem (立太子の礼, Rittaishi-no-rei) se uskutečnilo v tokijském císařském paláci 10. listopadu 1952. V červnu 1953 Akihito zastupoval Japonsko při korunovaci královny Alžběty II. v Londýně na své první zahraniční cestě. Vysokoškolské vzdělání později dokončil jako speciální student v roce 1956.[1]

Čerstvě ženatý korunní princ Akihito a korunní princezna Mičiko v japonském tradičním oděvu, 1959

Japonská známka připomínající císařskou svatbu

1987 (62. rok období Šówa), Akihitova poslední zahraniční návštěva jako korunního prince (Amerika)

V srpnu 1957 se Akihito setkal na tenisovém kurtu s Mičiko Šódaovou[1] v Karuizawě poblíž Nagana. Zpočátku neměl pár pro vztah zanícení. Mičiko Šódaová byla příliš nízkého původu a byla vychována v katolickém prostředí. Proto byla v září 1958 poslána do Bruselu na mezinárodní konferenci Alumnae du Sacré-Cœur. Korunní princ byl odhodlán zůstat v kontaktu se svou přítelkyní, ale také nechtěl spáchat diplomatický incident. Proto kontaktoval mladého belgického krále Baudouina, aby své zprávy poslal přímo jeho milované. Později král Baudouin také vyjednal sňatek páru přímo s císařem s tím, že pokud bude korunní princ šťastný s Mičiko, bude později lepším císařem.[9]

Zasnoubení korunního prince a Mičiko Šódaové bylo formálně oznámeno 27. listopadu 1958. Oznámení vyvolalo odpor tradicionalistických skupin, protože Šódaová pochází z katolické rodiny. Ačkoli nikdy nebyla pokřtěna, vzdělávala se v katolických školách a zdálo se, že sdílí víru svých rodičů. Spekulovalo se, že jeho matka, císařovna Kódžun, byla proti zasnoubení. Po smrti císařovny Kódžun dne 16. června 2000 agentura Reuters uvedla, že byla jednou z největších odpůrců sňatku svého syna a že v 60. letech přiváděla svou snachu a vnoučata do deprese tím, že ji neustále opakovala, že není vhodná pro jejího syna.[10] Média tehdy jejich setkání prezentovala jako skutečnou „pohádku“[11] nebo „romanci na tenisovém kurtu“. Bylo to poprvé, co se prostá občanka přivdala do císařské rodiny, čímž přerušila více než 2 600 let tradice.[12] Zásnubní obřad se konal 14. ledna 1959 a sňatek 10. dubna 1959.

Akihito a Mičiko mají tři děti, dva syny Naruhita (narozen 23. února 1960 s titulem princ Hiro; později 126. japonský císař) a Fumihita (narozený 30. listopadu 1965 a titulovaný princ Aja; později princ Akišino a následně japonský korunní princ) a dceru Sajako Kurodaovou (narozená 18. dubna 1969 a před svatbou titulovaná princezna Nori). Tyto tři děti se narodily v nemocnici Imperial Household Agency Hospital v tokijském císařském paláci.[1]

Korunní princ Akihito a korunní princezna Mičiko podnikli oficiální návštěvy do 37 zemí. Akihito přirovnal roli japonské císařské rodiny k roli robota. Vyjádřil přání pomoci přiblížit císařskou rodinu japonskému lidu.[13]

Císař Akihito na intronizaci v listopadu 1990

Po smrti císaře Hirohita dne 7. ledna 1989 nastoupil Akihito na trůn a[14][15] stal se 125. japonským císařem. Intronizace proběhla 12. listopadu 1990.[1] Roku 1998 obdržel od anglické královny během státní návštěvy Spojeného království Podvazkový řád a je tak jediným rytířem neevropského původu.

Podle japonské ústavy byla Akhitova role zcela reprezentativní a ceremoniální povahy, dokonce bez nominální role ve vládě. Omezil se na jednání ve státních záležitostech vymezených ústavou, a i v těchto záležitostech byl vázán požadavky ústavy a závaznými radami vlády. Například, když formálně jmenuje předsedu vlády, je po něm požadováno, aby jmenoval osobu určenou sněmem.

Přestože byl přísně omezen svým ústavním postavením, vydal také několik rozsáhlých prohlášení o lítosti vůči asijským zemím za jejich utrpení pod japonskou okupací, počínaje vyjádřením lítosti vůči Číně učiněným v dubnu 1989, tři měsíce po smrti jeho otec, císaře Šówy (Hirohito).

Dne 23. prosince 2001, během svého výročního narozeninového setkání s reportéry, císař v reakci na reportérovu otázku ohledně napětí s Jižní Koreou poznamenal, že s Korejci cítí spřízněnost, a dovysvětlil, že v Šoku Nihongi, matka císaře Kammua (736–806) byla spřízněna s Muryeongem Korejským, králem Päkče, což byla skutečnost, která byla považována za tabu.[16][17]

V červnu 2005 císař Akihito a císařovna Mičiko navštívili ostrov Saipan (součást Severních Marian, území USA),[18] místo bitvy druhé světové války, která se odehrála od 15. června do 9. července 1944 (známá jako bitva o Saipan). V doprovodu císařovny Mičiko pronesl modlitby a položili květiny u několika památníků, čímž uctil nejen Japonce, kteří zemřeli, ale také americké vojáky, korejské dělníky a místní ostrovany. Byla to první cesta japonského panovníka na zahraniční bojiště druhé světové války. Cesta na Saipan byla Japonci přijata s velkou chválou, stejně jako císařovy návštěvy válečných památníků v Tokiu, prefektuře Hirošima, prefektuře Nagasaki a prefektuře Okinawa v roce 1995.

Český prezident Václav Havel se osobně setkal s císařem Akihito na konferenci "Budoucnost naděje" v Hirošimě dne 5. prosince 1995 a při této příležitosti pozval císaře na návštěvu České republiky.[19] Na základě tohoto pozvání vykonal císař Akihito s císařovnou Mičiko v roce 2002 čtyřdenní státní návštěvu České republiky (6. červenec – 9. červenec 2002). Bylo to vůbec poprvé v historii, kdy do Prahy zavítala hlava japonského císařství.[20]

Po nástupu na trůn se Akihito snažil přiblížit císařskou rodinu japonskému lidu. On a Mičiko uskutečnili oficiální návštěvy v osmnácti zemích a ve všech sedmačtyřiceti prefekturách Japonska.[1]

Dne 19. března 2020 se emeritní císař Akihito a jeho manželka emeritní císařovna Mičiko odstěhovali z císařského paláce, což bylo jejich první veřejné vystoupení od abdikace.[31]

Dne 31. března 2020 se přestěhovali do rezidence Takanawa.[32]

Císař Akihito podstoupil 14. ledna 2003 operaci prostaty, kde mu lékaři odstranili nádor.[33] Později v roce 2011 byl přijat do nemocnice se zápalem plic.[34] V únoru 2012 bylo oznámeno, že císař podstoupí koronární vyšetření; 18. února 2012 podstoupil úspěšnou operaci srdečního bypassu.[35] V červenci 2018 trpěl nevolností a závratěmi kvůli nedostatečnému prokrvení mozku. V lednu 2020 dočasně ztratil vědomí a zkolaboval ve svém bydlišti, ačkoli v jeho mozku nebyly zjištěny „žádné abnormality“.[36]

Emeritní císař Akihito a emeritní císařovna mají tři děti, dva syny a dceru.

Císař a císařovna se svou rodinou v listopadu 2013

Následující tabulka obsahuje oficiální návštěvy císaře Akihita spolu s císařovnou Mičiko po nástupu na trůn 7. ledna 1989.[38][39][40] Seznam zahrnuje všechny návštěvy uskutečněné do 31. prosince 2017. I když císařovna Mičiko sama uskutečnila dvě oficiální návštěvy, v letech 2002 (ve Švýcarsku) a v roce 2014 (v Belgii), neúčastnil se jich císař a nejsou zde zahrnuty.

Zámořské návštěvy

Pořadí	Termíny	Země	Účel
1	26. září – 6. října 1991	Thajsko Thajsko, Malajsie Malajsie, Indonésie Indonésie	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Thajska, Malajsie a Indonésie“
2	23.–28. října 1992	Čína Čína	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Číny“
3	6.–9. srpna 1993	Belgie Belgie	„Zúčastnit se pohřbu belgického krále Baudouina“ Z vděčnosti za hájení jejich manželství před tehdejším císařem a za dlouhotrvající přátelství.[41]
4	3.–19. září 1993	Itálie Itálie, Belgie Belgie, Německo Německo, Vatikán Vatikán	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Itálie, Belgie a Německa“
5	10.–26. června 1994	USA USA	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Spojených států“
6	2.–14. října 1994	Francie Francie, Španělsko Španělsko	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Francie a Španělska“
7	30. května – 13. června 1997	Brazílie Brazílie, Argentina Argentina	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Brazílie a Argentiny“
8	23. května – 5. června 1998	Spojené království Spojené království, Dánsko Dánsko	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Spojeného království a Dánska“
9	20. května – 1. června 2000	Nizozemsko Nizozemsko, Švédsko Švédsko	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Nizozemska a Švédska“
10	6.–20. července 2002	Česko Česko, Polsko Polsko, Maďarsko Maďarsko	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání České republiky, Polska a Maďarska“
11	7.–14. května 2005	Norsko Norsko	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Norska“
12	27.–28. června 2005	USA USA	„Vzdání holdu těm, kteří zemřeli ve válce a modlení se za světový mír k příležitosti 60. výročí skončení války“
13	8.–15. června 2006	Singapur Singapur, Thajsko Thajsko	„Oslavení 40. výročí navázání diplomatických vztahů na pozvání Singapuru a účast na oslavách 60. výročí nástupu thajského krále Pchúmipchona Adunjadéta na trůn“
14	21.–30. května 2007	Švédsko Švédsko, Estonsko Estonsko, Lotyšsko Lotyšsko, Litva Litva, Spojené království Spojené království	„Zúčastnění se jako čestný člen Linnean Society oslav 300. výročí narození Carla von Linného na pozvání Švédska a Spojeného království a podpora přátelských vztahů na pozvání Estonska, Lotyšska a Litvy“
15	3.–17. července 2009	Kanada Kanada, USA USA	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Kanady a oslavy 50. výročí stipendijní nadace korunního prince Akihita (návštěva Havaje)“
16	16.–20. května 2012	Spojené království Spojené království	„Účast na obědě k výročí diamantového jubilea královny Alžběty II. na pozvání královny Alžběty II.“
17	30. listopadu – 6. prosince 2013	Indie Indie	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Indie“
18	8.–9. dubna 2015	Palau Palau	„Vzdání holdu těm, kteří zemřeli ve válce, a podpora mezinárodní dobré vůle k příležitosti 70. výročí skončení války“
19	26.–30. ledna 2016	Filipíny Filipíny	„Pěstování přátelských vztahů u příležitosti 60. výročí normalizace diplomatických vztahů na pozvání Filipín“
20	28. února – 6. března 2017	Vietnam Vietnam	„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Vietnamu“