Heinrich Mann
Luiz Heinrich Mann (27. března 1871, Lübeck – 12. března 1950, Santa Monica, Kalifornie, USA) byl německý spisovatel,[2] bratr Thomase Manna a strýc několika významných osobností. Leonie, jediná dcera Luize Heinricha Manna, byla provdána za českého spisovatele Ludvíka Aškenazyho.
Luiz Heinrich Mann | |
---|---|
Narození | 27. března 1871 Lübeck |
Úmrtí | 11. března 1950 (ve věku 78 let) Santa Monica |
Místo pohřbení | Dorotheenstädtischer Friedhof |
Povolání | spisovatel, básník, romanopisec, esejista, scenárista, životopisec, autor autobiografie, prozaik a dramatik |
Národnost | Němci |
Alma mater | Univerzita Friedricha Wilhelmse v Berlíně |
Významná díla | Profesor Neřád, Poddaný, Mládí krále Jindřicha IV., Zrání krále Jindřicha IV. |
Ocenění | Národní cena Německé demokratické republiky |
Manžel(ka) | Maria Kanová (1912–1930) Nelly Kröger (1939–1944) |
Děti | Leonie Mann[1] |
Rodiče | Thomas Johann Heinrich Mann[1] a Julia Mann[1] |
Příbuzní | Carla Mannová[1], Julia Löhrová[1], Thomas Mann[1] a Viktor Mann[1] (sourozenci) Jindřich Mann (vnuk) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Studoval v Berlíně a Mnichově. Roku 1915 napsal pro časopis Die weißen Blätter esej, kde odsoudil válku a postavil se za demokracii (toto vedlo k roztržce mezi ním a jeho bratrem). Roku 1933 byl vyloučen z Pruské akademie umění a jeho knihy byly nacisty zakázány a ničeny, téhož roku (1933) emigroval do Francie.
V roce 1935 získal československé státní občanství.[3] Domovské právo mu udělilo město Proseč, když ho předtím odmítla radnice Liberce.[4] Od roku 1940 žil v USA, kde i zemřel. Protože byl československý občan, byly jeho ostatky převezeny z USA do Prahy, a odtud po 10 letech do NDR. Heinrich Mann byl velice aktivní v antinacistickém hnutí – účastnil se mnoha protinacistických akcí (kongresů, konferencí, atp.). Roku 1949 byl zvolen prezidentem Akademie umění NDR, ale do Evropy se z USA již nikdy nevrátil.
Dílo
Počátky jeho tvorby byly ovlivněny naturalismem, jeho pozdější tvorba byla ovlivněna expresionismem, ke konci života se přiklonil ke kritickému realismu.
Beletrie
- Haltlos (1891)
- In einer Familie (1894)
- Das Wunderbare und andere Novellen (1897)
- Ein Verbrechen und andere Geschichten (1898)
- V zemi hojnosti (Im Schlaraffenland, 1900)
- protest proti vztahu (provázanosti s politikou) společnosti k umění
- Bohyně, aneb, Tři romány vévodkyně z Assy (Die Göttinnen oder Die drei Romane der Herzogin von Assy, 1903)
- trilogie
- Honba za láskou (Die Jagd nach Liebe, 1903)
- Flöten und Dolche (1905)
- Pippo Spano (Pippo Spano, 1905)
- Profesor Neřád (Professor Unrat oder Das Ende eines Tyrannen, též Der Blaue Engel, 1905)
- zfilmováno pod názvem Modrý anděl
- román o maloměstském tyranovi, středoškolském profesoru Raatovi – Unratovi
- Stürmische Morgen (1906)
- Mnais und Ginevra (1906)
- Zwischen den Rassen (1907)
- Malé město (Die kleine Stadt, 1909)
- Die Rückkehr vom Hades (1911)
- Chudáci (Die Armen, 1917).
- Poddaný (Der Untertan, 1918)
- ostře zesměšnil maloměšťáctví, považuje ho za základ přednacistické doby a následného vývoje k nacismu
- Die Ehrgeizige (1920)
- Vereinigte Staaten von Europa (1924)
- Hlava (Der Kopf, 1925)
- Eugénie oder Die Bürgerzeit. 1928.
- Velká věc (Die große Sache, 1930)
- Ein ernstes Leben (1932)
- Der Haß, deutsche Geschichte (1933)
- Mládí krále Jindřicha IV. (Die Jugend des Königs Henri Quatre, 1935)
- Zrání krále Jindřicha IV. (Die Vollendung des Königs Henri Quatre, 1938)
- historická alegorie nacistického Německa
- Lidice (1942)
- protest proti nacistickému vyvraždění Lidic, napsán bez znalosti reality, česká emigrace ho přijala nepříznivě, do češtiny dodnes nepřeložen
- Die traurige Geschichte von Friedrich dem Großen. Fragment zu einem aufklärerisch-historischen Dialogroman (1948)
- Der Atem (1949)
Eseje
- Geist und Tat (1910–18)
Memoáry
- Ein Zeitalter wird besichtigt (1946)
Fotogalerie
- Júlia Mann, roz. da Silva Bruhns, matka bratrů Mannových
- Fotografie bratrů Mannových, Heinrich Mann stojící
- Fotoportrét Heinricha Manna
- Pamětní deska v Berlíně (Fasanenstraße 61, Berlin-Wilmersdorf)
Odkazy
Reference
- Kindred Britain.
- Heinrich Mann, German writer – Encyclopaedia Britannica.
- Magazín - MANNOVÉ – ČESKÁ HISTORIE: K československému občanství Heinricha a Thomase Manna. - Goethe-Institut Tschechien. www.goethe.de [online]. [cit. 2019-01-08]. Dostupné online.
- Proseč uděluje domovské právo Thomasi Mannovi. Fronta.cz [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online.
- MANN, Heinrich. Novelly [online]. Praha: J. Otto, 1906 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- MANN, Heinrich. Pippo Spano a jiné novelly [online]. Praha: J. Otto, 1915 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- MANN, Heinrich. Hlava, sv. 1 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- MANN, Heinrich. Hlava, sv. 2 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- MANN, Heinrich. Hlava, sv. 3 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- MANN, Heinrich. Chudáci [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- MANN, Heinrich. Poddaný [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- MANN, Heinrich. Neznámý [online]. Praha: Adolf Synek, 1931 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- MANN, Heinrich. Mládí krále Jindřicha Čtvrtého [online]. Praha: Družstevní práce, 1950 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
Literatura
- REICH-RANICKI, Marcel. Mannovi: Thomas Mann a jeho rodina. Vyd. 1. Jinočany: H & H Vyšehradská, 2010. 293 s. ISBN 978-80-7319-097-2. [O Heinrichu Mannovi viz str. 133–183.]
- LEFÈVRE, Frédéric. Rozhovor s Heinrichem Mannem. Rozpravy Aventina. 1930, roč. 5, čís. 32, s. 405. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luiz Heinrich Mann na Wikimedia Commons
- Osoba Heinrich Mann ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heinrich Mann
- Plné texty děl autora Heinrich Mann na projektu Gutenberg
- K československému občanství Heinricha a Thomase Manna (česky a německy, magazín Goethe-Institutu)
- Heinrich a Thomas Mannovi v českých překladech (česky a německy, magazín Goethe-Institutu)