Domovské právo

Domovské právo či též domovská příslušnost byl právní institut „příslušnosti k obci“. Představoval právo na nerušený pobyt v obci a na chudinské zaopatření z její strany. Institut domovské obce vznikl v českých zemích v souvislosti se zavedením obecní samosprávy v roce 1849, zůstal v platnosti i za první republiky a zrušen byl až k 1. lednu 1949.

Potvrzení domovského práva – domovský list (konkrétně vydaný v období Protektorátu Čechy a Morava)

Domovské právo se nabývalo:

  • děti narozením (po otci),[1]
  • manželka sňatkem (po manželovi),[1]
  • udělením obecním úřadem (např. po delším trvalém pobytu v místě),[1]
  • získáním úředního postu v obci (např. četník).

Právní úpravy

Související články

Reference

  1. PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům : Praktická příručka občanské genealogie. Praha: Libri, 2006. 373 s. ISBN 80-7277-307-0. S. 59. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.