Evžen Vilém Haugwitz

Jeho otec byl generál Karel Vilém Haugwitz, který se postaral o výchovu. V roce 1793 vstoupil do armády a v roce 1799 byl v hodnosti oberleutnant převzat do štábu generálního ubytovatele. V roce 1809 byl povýšen do hodnosti plukovníka. V roce 1813 byl povýšen na generálmajora. Ve stejném roce se vyznamenal v Bitvě národů u Lipska a získal velkokříž řádu Marie Terezie. V roce 1815 bojoval v Itálii proti Joachimu Muratovi a v letech 1815 až 1817 byl velitelem Neapole. V roce 1824 se stal majitelem 38. pěšího pluku a roku 1827 byl povýšen do hodnosti podmaršála. Od roku 1808 rytíř Řádu německých rytířů, od roku 1835 byl zemským komturem Německých rytířů pro Rakousko. Nebyl ženatý.[1].