Haruki Murakami

Murakami se narodil v Kjótu v roce 1949, ale většinu mládí strávil v Kóbe. Jeho otec byl syn buddhistického mnicha a matka dcera ósackého obchodníka. Oba jeho rodiče byli učitelé japonské literatury.[1] Od dětství byl Murakami ovlivněn západní kulturou, zvláště západní hudbou a literaturou. Vyrostl na četbě děl od amerických spisovatelů jakými byli např. Kurt Vonnegut nebo Richard Brautigan a často je oddělován od ostatních japonských spisovatelů právě kvůli ovlivnění Západem.[2]

Murakami studoval divadelní umění na univerzitě Waseda v Tokiu. První práci získal v prodejně s hudebními nahrávkami, což je také místo, kde pracuje Tóru Watanabe, hlavní hrdina jeho románu Norské dřevo. Těsně předtím, než dokončil studia, otevřel si kavárnu (resp. jazzový bar fungující v noci) „Peter Cat" v Kokubundži spolu se svou ženou Joko. Tento bar provozovali v letech 1974–1982.

Haruki Murakami je také náruživý běžec maratonu, ačkoli s běháním začal až ve 33 letech. 23. června 1996 Haruki Murakami dokončil svůj první a jediný „ultramaraton“ – závod na 100 km kolem jezera Saroma na ostrově Hokkaidó.

Mnoho jeho románů má hudební námět a názvy odkazující na klasickou hudbu. Některé knihy převzaly svůj název naopak z populárních písniček: Tancuj, tancuj, tancuj (Dance, Dance, Dance od The Beach Boys), Norské dřevo (Norwegian Wood od The Beatles) a Na jih od hranic, na západ od slunce (South of the Border od Nat King Colea).

Románová prvotina Slyš vítr zpívat z roku 1979 byla oceněna japonskou literární cenou Gunzo pro začínající autory. Při publikování třetího románu Hon na ovci, za nějž získal roku 1982 Nomovu cenu pro nové autory, se začalo mluvit o fenoménu Murakami. O tři roky později obdržel Tanizakiho cenu. V roce 1987 vyšel román Norské dřevo, za který sice neobdržel žádné literární ocenění, ale překonal dosavadní rekordy. Jen v Japonsku se prodalo přes čtyři miliony výtisků.

Murakamiho romány byly přeloženy do více než 20 jazyků. Kromě nich vydal i několik sbírek povídek a literatury faktu. Do japonštiny přeložil některá díla F.S. Fitzgeralda, Johna Irvinga, či Trumana Capoteho a Raymonda Carvera. V říjnu 2006 v Praze převzal cenu Franze Kafky.[3]

Není-li uvedeno jinak, přeložil dílo do češtiny Tomáš Jurkovič.

• 2002 – Norské dřevo, Odeon
• 2004 – Na jih od hranic, na západ od slunce, Odeon
• 2006 – Kafka na pobřeží, Odeon[4]
• 2007 – Afterdark, Odeon[5]
• 2008 – Konec světa & Hard-boiled Wonderland, Odeon[6]
• 2009 – Sputnik, má láska, Odeon
• 2010 – O čem mluvím, když mluvím o běhání, Odeon[7]
• 2010 – Po otřesech, Odeon[8]
• 2012 – 1Q84, Odeon[9]
• 2013 – Spánek, Odeon[10]
• 2014 – Kronika ptáčka na klíček, Odeon, překlad Klára Macúchová[11]
• 2014 – Podivná knihovna, Odeon[12]
• 2015 – Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování, Odeon[13]
• 2015 – Muži, kteří nemají ženy, Odeon, překlad Klára Macúchová
• 2016 – Hon na ovci, Odeon[14]
• 2016 – Útok na pekárnu, Odeon
• 2017 – Spisovatel jako povolání, Odeon
• 2017 – Birthday Girl, Odeon[15]
• 2018 – Komturova smrt, Odeon
• 2021 – Tancuj, tancuj, tancuj, Odeon

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Haruki Murakami na Wikimedia Commons
• Osoba Haruki Murakami ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Haruki Murakami

• Oficiální stránky Haruki Murakamiho
• Stránky Haruki Murakamiho v českém jazyce