Harrachov

Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachsdorf a později na Harrachov.[3] Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozují své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach).

Sklárna a kaple sv. Alžběty v Harrachově-Novém Světě

Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno mnoho nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí – pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroby skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar a pivní lázně.

Do konce roku 2020 spadal Harrachov do okresu Semily, od začátku roku 2021 je součástí okresu Jablonec nad Nisou,[7]soudně se však nachází v působnosti Okresního soudu v Semilech.

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (90. léta 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek – mamutí můstek K-185. V 90. letech 20. století byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a jízdu dlouhou 1303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.[8] Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.

• klasicistní kostel svatého Václava z let 1822–8[9]
• kaple svaté Alžběty (Harrachov)
• SKI Museum Harrachov
• Harrachovské skokanské můstky
• Brusírna skla čp. 73
• Pamětní deska prof. MUDr. Rudolfa Jedličky na budově sanatoria
• Usedlost Nový Svět čp. 27
• Sklárna v Novém Světě (čp. 95, 96)
• Lesnická a myslivecká expozice Šindelka (muzeum správy KRNAP)
• Rudný důl a hornické muzeum

Nová výstavba v centru Harrachova

Kostel sv. Václava v Harrachově

Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 Praha–Turnov–Harrachov, která je z Prahy do Turnova dálnicí D10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, leží hraniční přechod Harrachov–Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Rokytnice nad Jizerou – Vrchlabí – Trutnov – Úpice – Náchod – Nové Město nad Metují – Dobruška – Rychnov nad Kněžnou – Vamberk – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Anenská Studánka.

Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald–Harrachov- Szklarska Poręba, dříve ozubnicová (od roku 1902), které v 90. letech 20. století hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarske Poręby.[10] Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází zastávky Szklarska Poręba Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále Szklarska Poręba Huta.[3]

Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází necelé 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.

• Szklarska Poręba, Polsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Harrachov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Harrachov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dílo Ze života lidu v Krkonoších ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Harrachov ve Wikislovníku
• Průvodce Harrachov ve Wikicestách
• Harrachov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města