Hanns Heinz Ewers

Byl nejstarší ze tří synů, maturoval v roce 1891. Pokusil se jako dobrovolník o vojenskou službu, pro vadu zraku ji však musel opustit. V sedmnácti letech začal psát verše.

Před první světovou válkou cestoval po Evropě, Americe a Asii. Cesty financoval svými honoráři za fejetony a cestopisy. Od roku 1913 se věnoval filmu. Režíroval film Pražský student (1913) a podílel se na dalších, které jsou dnes považovány za ztracené. (Film Die Eisbraut - Ledová nevěsta, 1913, byl cenzurou pro nahé scény zakázán.)

V roce 1914 odcestoval do Jižní Ameriky, kde ho zastihnul počátek I. světové války. Tu prožil v New Yorku, kde pokračoval v psaní a publikování svých děl. Jako úspěšný spisovatel se exponoval proti zapojení USA do války po boku Velké Británie. Cestoval po zemi, mluvil ke krajanským spolkům a pomáhal zajišťovat finance pro německý Červený kříž. S dalšími německými občany byl poslán do internačního tábora, odkud byl v roce 1921 navrácen do Německa.

V roce 1901 se oženil, s manželkou Ilinou Ewers-Wunderwald žil od roku 1904 odděleně, v roce 1912 bylo manželství rozvedeno. V roce 1921 se znovu oženil s Josefinou Bumillerovou, se kterou se seznámil v USA. I toto manželství se v roce 1929 dostalo do krize.

Kromě alkoholu experimentoval Ewers i s drogami – hašišem a meskalinem.

Během posledních let Výmarské republiky byl Ewers ovlivněn narůstající nacistickou stranou, jejím nacionalismem, nietschovskou filozofii a obdivem k německé kultuře. Členem NSDAP se stal v roce 1931. Nesouhlasil s nacistickým antisemitismem (židovským přátelům zajišťoval výjezdní víza), což spolu s jeho homosexuálními sklony zapříčinilo konec jeho obliby u vedení strany. Jeho popularita poklesla zejména po vraždě Ernsta Röhma během tzv. Noci dlouhých nožů v červnu/červenci 1934. V tomto roce byla většina jeho děl v Německu zakázána a majetek zabaven. Ewers nakonec dosáhl zrušení zákazu.

Film Hans Westmar[p 1] vznikl v Německu v roce 1933 podle Ewersova životopisného románu Horst Wessel. Ein deutsches Schicksal. ( Horst Wessel. Německý osud.). Horst Wessel (1907—1930) byl mladý nacista, zabitý komunisty a po smrti oslavovaný nacistickým režimem.

Film byl původně natáčen pod názvem Horst Wessel. Po promítání zvaným účastníkům v říjnu 1933 by na zákrok Goebbelse dočasně zakázan a povolen pouze pod podmínkou změn. Byl přepracován (výsledná verze byla o 5 minut kratší) a pod novým názvem Hans Westmar uvolněn k promítání v prosinci 1933. Matka Horsta Wessela se do poslední chvíle marně pokoušela promítání filmu zabránit, telegrafovala před premiérou Hitlerovi, že se jedná o znesvěcení jejího syna. Příběh vypráví o Hansi Westmarovi, který se po příjezdu do Berlína setkává s působením komunistů, představovaných stereotypně Židy. Poté, co se Westmar rozhodne pomáhat místní organizaci nacistů, je komunisty zabit.

Film nebyl dobře přijat nacistickými představiteli, zejména Goebbelsem, kteří v něm viděli možné narušení památky Horsta Wessela. Nebyl proto veřejně téměř zmiňován a pro autory, včetně Ewerse, znamenal finanční katastrofu. Po válce byl film Hans Westmar spojenci zakázán a promítání je dodnes možné pouze se souhlasem německého filmového archivu.

Poslední Ewersovu knihu Die schönsten Hände der Welt (Nejkrásnější ruce světa) vydalo nakladatelství Zinnen Verlag v roce 1943. Téhož roku zemřel v Berlíně na tuberkulózu.

• Fabelbuch. (s Teodorem Etzelem, vydal Langen, Mnichov, 1901)
• Singwald. (Zpívající les, vydal E. A. Seemann, Lipsko, 1901)
• Die Besessenen. Seltsame Geschichten. (Posedlí, vydal Georg Müller, Mnichov/Lipsko, 1908, obsahuje povídku Die Spinne – Pavouk)
• Mit meinen Augen... Fahrten durch die lateinische Welt (Mýma očima... Cesty po latinskoamerickém světě, vyd. Konrad W. Mecklenburg, Berlín 1908)
• Alraune. Die Geschichte eines lebenden Wesens (Alraune, vydal G. Müller, Mnichov/Lipsko 1911)
• Indien und ich (Indie a já, vydal G. Müller, Mnichov/Lipsko, 1911)
• Horst Wessel. Ein deutsches Schicksal. ( Horst Wessel. Německý osud., vydal Cotta, Stuttgart/Berlin 1932)
• Die schönsten Hände der Welt. Geschichten in der Sonne. (Nejkrásnější ruce světa. Příběhy ve slunci., vydal Zinnen Verlag, Mnichov/Vídeň/Lipsko 1943, poslední kniha vydaná za autorova života)

• Hrůza (neobyčejné příhody, přeložil E. Šubert, Praha, Alois Hynek, 1911)
• Pavouk (přeložil Jaroslav Vykydal, Praha Šolc, 1916)
• Srdce králů a jiné hrůzné příběhy (přeložil B. Spurný, Praha, F. Topič, 1916)
• Alraune (historie živoucí bytosti, s předmluvou Stanislawa Przybyszewského, přeložil Jiří Ščerbinský, Lvov, Nákladem Lektora, 1919)
• Láska ? (přeložil Emmerich Al. Hruška, Král. Vinohrady, Alois Koníček, 1919)
• Můj pohřeb (tragikomedie, přeložil Karel Koschin, Praha, Saturn, 1920)
• Ukřižovaný Tannhäuser a jiné hrůzné příhody (přeložil Karel Koschin, Praha, Saturn, 1920)
• Alrúna (příhody živoucí bytosti, podle 48. vyd. přeložil Hugo Filla, v Plzni, Vendelín Steinhauser, 1921)
• Poslední vůle nevěstčina (přel. F.H. Smolík, Praha, Toužimský, 1923)
• Čarodějův učeň (Zaklínači ďábla) (román, přeložil Oskar Reindl, Praha, Alois Hynek, 1924-1925)
• Posedlí (přeložil Karel Weinfurter, Praha, Alois Hynek, 1925)
• Zaklínač duchů (přeložil Karel Weinfurter, Praha, Alois Hynek, 1925)
• Hrůza (Podivné příběhy, přeložili Karel Weinfurter, E. Šubert (=Emanuel Lešehrad), Praha, Alois Hynek, 1926)
• Upír (Zmatený román v barvách a cárech, přeložil Oskar Reindl, Praha, Alois Hynek, 1926
• Črty z Indie (přeložil O. Reindl, Praha, Všetečka & spol., 1931)
• Koniec Johna H. Llewellyna (Nitra, Srnánek, 1948)
• Srdce králů ( přel. Mojmír Hrbek, litografie a obálka Michael Rittstein, graf. úprava Vladislav Zadrobílek, Praha, Trigon, 1991)
• Pavouk (překlad Karel Koschin, Praha, Volvox Globator, 1994)
• Alrúna (příhody živoucí bytosti, podle 48. vydání originálu přeložil Hugo Filla, Praha, Volvox Globator, 2010)

• Pražský student
  • (1913, Německo, podle povídky E. A. Poea, režie a spolupráce na scénáři H. H. Ewers,[p 2] exteriéry natáčeny v Praze)
  • (1926, Německo, 1926, podle povídky E. A. Poea a románu H. H. Ewerse)
• Alraune, podle stejnojmenného románu H. H. Ewerse:
  • (1918, Maďarsko)
  • (1928, Německo)
  • (1930, Německo, zvukový film s Brigitte Helm)
  • (1952, Německá spolková republika, s Erichem von Stroheim)
• Fundvogel (1930, Německo, podle stejnojmenného románu H. H. Ewerse)
• Hans Westmar (1933, Německo, podle románu H. H. Ewerse Horst Wessel)

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hanns Heinz Ewers na německé Wikipedii, Hanns Heinz Ewers na anglické Wikipedii a Hans Westmar na německé Wikipedii.

• Horst Wessel
• Pražský student

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanns Heinz Ewers na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hanns Heinz Ewers
• Hanns Heinz Ewers v Internet Movie Database (anglicky)
• Pražský student, film (1913)