Erich von Stroheim

Narodil se 22. září 1885 ve Vídni, jako syn Johanny Bondyové a Benna Stroheima, kloboučníka z Glivic (dnes v Polsku). Jeho matka byla členkou vídeňské židovské obce. Později jím samotným šířená biografie líčí, jak „horkokrevný mladý Erich“ po prostopášnostech a souboji mohl vycestovat jen díky jednomu strýci a pod podmínkou, že se do Rakouska již nevrátí. I to tvoří již součást jeho autostylizace jako Ericha Hanse Oswalda Carl Maria Stroheim von Nordenwald, kterou začal svou hollywoodskou kariéru.

Od roku 1914 dostával první angažmá ve filmech Davida Warka Griffitha, který jej později zaměstnal také jako asistenta režie. Spolupráce s Griffithem, který patřil mezi nejnovátorštější režiséry své doby a brzy rozpoznal dramatické působení velkých celků, paralelních dějů a časových skoků, jej velmi poznamenala. Jako herec se zaměřil na ztvárňování brutálních německých důstojníků, kteří v bílých rukavičkách a s jezdeckým bičíkem v ruce terorizovali lidi, a učinil z tohoto charakteru svůj příznačný typ.

Film Blind Husbands (1918), který byl vyroben za 50 000 dolarů, se stal jeho režijním debutem a zaznamenal značný komerční úspěch. Další projekty byly sice komerčně úspěšné bez výjimky, ale filmoví bossové vystupovali stále ostřeji vůči režisérovi, který byl zvláště v otázkách výpravy velmi pedantský. Od svého druhého filmu Bláhové ženy (1921) již nemohl dokončit žádnou produkci tak, jak plánoval. Buď byl ještě v průběhu natáčení propuštěn, nebo film stříhal a zkracoval někdo jiný.

Po roztržce s Glorií Swansonovou a Josephem Kennedym při natáčení Queen Kelly (1928/1929) již nemohl režírovat žádný film. Jako herec byl mnohem úspěšnější. Vedle parádních rolí, jako byl hejtman von Rauffenstein ve filmu Velká iluze (1937), polní maršál Rommel z filmu Pět hrobů u Káhiry (1943) nebo jako Ludwig van Beethoven ve filmu Napoléon, jsou to především četné detektivky, z nichž Stroheim zůstává v paměti jako tajemný a vždy nevypočitatelný muž. Naposledy stál jako režisér před kamerou při natáčení filmu Billyho Wildera Sunset Boulevard (1950). Zde hraje bývalého režiséra a sluhu filmové hvězdy, jejíž převoz do blázince inscenuje jako velkou filmovou scénu před blížícími kamerami filmového týdeníku.

Nakonec žil ve Francii, zemřel zde 12. května 1957.

• „Když žijete ve Francii a napsal jste dobrou knihu, namaloval dobrý obraz nebo natočil slušný film před 50 lety a mezitím nic, pořád vás berou jako váženého umělce. Když vás potkají, sejmou klobouk a osloví vás „mistře“. Nezapomínají. V Hollywoodu jste tak vážený, jak dobrý je váš poslední film. Když jste za poslední 3 měsíce nic nezpracoval, nezajímáte je ani když jste svými filmy ovlivnil celou předchozí epochu. Takový egoismus bohužel mezi lidmi od filmu funguje.“
• „Rozdíl mezi mnou a Ernstem Lubitschem je v tom, že on vám nejdřív ukáže jak král sedí na trůnu a potom krále v ložnici. Já ukazuju krále nejdříve v ložnici. Když ho pak vidíte sedět na trůnu, nemáte už o něm žádné iluze.“

• JACOBSEN, Wolfgang. Erich von Stroheim. Berlín: [s.n.], 1994.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Erich von Stroheim na Wikimedia Commons
• Erich von Stroheim v Česko-Slovenské filmové databázi
• Erich von Stroheim v Internet Movie Database (anglicky)
• Bibliografie