Ostrý (Šumava)

Ostrý (německy Osser) je šumavská hora v oblasti Královského hvozdu, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Jedná se o výrazný dvojvrcholový suk, který se skládá z hraničního Ostrého (1292 m, německy Großer Osser) a západněji ležícího Malého Ostrého (1266 m, německy Kleiner Osser). Vrcholová skála je na německé straně,[2] asi 10–15 metrů za hranicí. Nejvyšší bod na českém území o výšce 1291 m leží na sousední skále, nad hraničním kamenem č. 23C a je jen o 134 centimetrů nižší než vrchol.[2][3]

Ostrý
Osser
Malý Ostrý a Ostrý, pohled z JV ze Svarohu

Vrchol1292 m n. m.
Prominence177 m ↓ sedlo se Svarohem[1]
Izolace4,5 km → Svaroh
SeznamyTisícovky v Česku #66
Ultratisícovky #25
Nejprominentnější hory CZ
Hory a kopce Šumavy
Poznámkakruhový rozhled
Poloha
StátNěmecko Německo
Česko Česko (mimo vrchol)
PohoříŠumava / Železnorudská hornatina / Královský hvozd
Souřadnice49°12′11″ s. š., 13°6′35″ v. d.
Ostrý
Osser
Horninasvor
PovodíÚhlava, Dunaj
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přezdívky

Svou siluetou při pohledu z českých svahů Šumavy a z Chodska si Ostrý a Malý Ostrý vysloužily přezdívku „Prsa Matky boží“. Tuto přezdívku zmiňoval v roce 1872 domažlický děkan Karel Hájek[4], často ji ve svém díle používal také Jindřich Šimon Baar.[5][6] Ostrý tvoří rovněž kulisu bavorské oblasti Lamer Winkel, do které náleží obce Arrach, Lam a Lohberg. V Lamu, pro který je domovskou horou, ho rádi nazývají „Matterhorn des Bayerwaldes“.

Horská chata

Na vrcholu Ostrého se nachází turistická chata Osserschutzhütte Haus Willmann. Postavena byla v roce 1885. Prošla mnoha přestavbami a úpravami, v současnosti je ve vlastnictví Bavorského lesnického spolku z Lamu. Česko – bavorská hranice probíhá přes její terasu.[7]

Hrad

Na vrcholu Ostrého stával hrad, který tak byl nejvýše položeným českým hradem. Byl to strážní hrádek s rozměry cca 30 × 30 metrů. Podle archeologických nálezů byl zřejmě postaven na konci 13. století. Hraniční mapy z 16. století ho zakreslují jako výraznou zříceninu a starší popisy zde ještě zaznamenávají zbytky zdiva. V současnosti jsou jediným pozůstatkem bývalého hradu náznaky příkopu na vrcholovém skalním hřbetu.

Vedlejší vrcholy

Podle autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska se na Ostrém nacházejí dva vedlejší vrcholy.

Asi 400 m jihovýchodně od vrcholu se nachází skalní výstupek pojmenovaný jako Ostrý – JV vrchol (1218 m, souřadnice 49°12´04˝ s.š., 13°06´50˝ v.d.).[8]

Asi 600 m severo-severovýchodním směrem poblíž státní hranice se nachází výrazný skalní výchoz pojmenovaný jako Ostrý – S vrchol (1179 m, souřadnice 49°12´27˝ s.š., 13°06´46˝ v.d.).[9]

Rozhled

Z vrcholu se otevírá výhled, kterému dominuje nejvyšší hora Šumavy Velký Javor (1456 m), a za dobré viditelnosti jsou vidět Alpy.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osser na německé Wikipedii.

  1. Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  2. Ostrý (HLV 70; 1291 m) na Tisicovky.cz
  3. Velký Ostrý na Geocaching.com
  4. HÁJEK, P. K. Původ jména královského města Domažlic (Taus) [online]. chodsko.net. Dostupné online.
  5. BAAR, Jindřich Šimon. Paní komisarka [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2017. Dostupné online.
  6. BAAR, Jindřich Šimon. Hanýžka a Martínek. Praha: Novina, 1939.
  7. JANOUT, František. Nejkratší cestou na Ostrý [online]. ŠumavaNet.CZ. Dostupné online.
  8. Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) [online]. Tisícovky [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
  9. Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m) [online]. Tisícovky [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.

Literatura

Jiří Fröhlich. Hraniční horský hrádek na Ostrém na Šumavě. In: Castellologica bohemica 5, Archeologický ústav AV, Praha 1996, s. 101–106.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.