Vahibre

Ruiny paláce Apriés u Mennofer; pohled v roce 1909

Ruiny paláce při pohledu od severu

Apriés nabízí svou zem bohyni Bastet

Po otci Psammetikovi II. zdědil celkem zkonsolidovaný Egypt, i když politický a územní vliv na severu v Palestině po porážce Babylonem u Kerchemiše (605 př. n. l.) se vytratil. Apriés se pokusil obnovit vztahy k Levantě, zájmena v Palestině a vedl zahraniční politiku ve snaze zabránit novobabylonské říši úplnému ovládnutí Levanty a důležitých obchodních cest. Vložil se do sporu mezi Libyjci a Řeky, v jeho vojsku však vznikla vzpoura, kterou měl potlačit generál Amasis. Jeho vojenské akce ale nebyly úspěšné. Po porážce Řeky při tažení do Kyrenaiky byl Apries sesazen vzpourou vojska ve prospěch generála Amasise Khnem-ib-Ra. () Apriés uprchl do Babylonie, kde se skrýval až se s babylonskou vojenskou pomocí, v roce 567 př. n. l. do Egypta opět vrátil k odvětě proti Amasisovi. V bitvě u Memfis však byl poražen, zajat a uzurpátorem trůnu popraven. [1]
Nicméně následník na egyptském trůnu Amasis později faraonovi Apriésovi dopřál stání pohřeb a naplnění tradičních rituálních posmrtných poct.[1]
To vše se odehrával v kontextu historických dějů v Persii, která se potýkala s řadou vzpour ve svých satrapiích a vnitřními spory mezi vládci 27. dynastie, v daném situaci za vlády Kambýsése I. a jeho následníka Kýrose II. v letech ~600–530 př. n. l..[2] Nelze opomenout časově přibližně shodný postupný úpadek dříve mocné Assyrské říše, za vlády posledního krále Novoasyrské říše, Ašur-ubalita II. (612–609 př. n. l.). Oproti tomu to byla také doba vzestupu moci Novobabylónská říše za vlády Nebukadnesara II. (605–562 př. n. l.). Mocenské poměry se v oblasti zásadně měnily.

Ve vztahu k faraonovi Apriesovi se nejčastěji uvádí archeologické poznatky Petrieho [3] z expedicí v roce 1909–1910 a podrobných popis Královského paláce Apriese, který se nacházel poblíž dnešního města Mit Rahina [p 1], jehož pozdější zástavba původní areál překryla. Nicméně Petrie v roce 1909 ještě zaznamenal, že zastavěná plocha zabírala zhruba šířku 61m hřebenu terénní vyvýšeniny a 120m severojižní délku hradeb z masivních zdí z hliněných cihel.Severní konec zasahoval až k obrovským zděným ohradám z cihel na jižním konci. Po odkryvu se nalezly četné artefakty[4], dnes převážně uložené v Egyptském muzeu. Přesnější datace paláce není k dispozici, zejména v důsledku následných přestaveb, později vnesených předmětů a celkové devastace. Nicméně se odhaduje, že egyptology nalezené předměty pocházejí převážně z pozdního období v rozmezí 26.–30.dynastií. [5][3]

• 
  Stéla z paláce Apries, Mennofer, 26. dynastie; kněžky uctívají bohyni Buto[3]
• 
  Nachthareheb II. 30. dynastie obětuje bohu Ptahovi[3]
• 
  Sfinga Aries; muzeum Louvre
• 
  Sistrum[p 2] s kartuší Apries-Haaibra
• 
  Bronzový rohový prvek stolku

• Wallis Budge, A Short History of the Egyptian People, British Museum 1934
• Wallis Budge, Egyptian Hieroglyphic Dictionary, Vol. II, London 1920

• 30. dynastie
• Amasis
• 26. dynastie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vahibre na Wikimedia Commons

Předchůdce: Psammetik II.

Egyptský král 589-570 př. n. l.

Nástupce: Amesis