Haguro (1928)
Haguro (japonsky 羽黒) byl poslední těžký křižník Japonského císařského námořnictva třídy Mjóko. Dokončen a přijat do služby byl ale jako první ze své třídy 25. dubna 1929.[1] Byl pojmenován podle hory Haguro v prefektuře Jamagata.
Základní údaje | |
---|---|
Typ: | těžký křižník |
Třída: | Mjókó |
Uživatelé: | Japonské císařské námořnictvo |
Jméno podle: | hora Haguro |
Objednána: | 1924 |
Zahájení stavby: | 16. března 1925 |
Spuštěna na vodu: | 24. března 1928 |
Uvedena do služby: | 25. dubna 1929 |
Osud: | potopen, 1945 |
Takticko-technická data | |
Výtlak: | 13 500 t |
Délka: | 201,7 m |
Šířka: | 20,73 m |
Ponor: | 6,32 m |
Pohon: | 4 sestavy parních turbín Kampon 12 kotlů Ro-gó Kanpon šiki 130 000 koní |
Rychlost: | 36 uzlů (67 km/h) |
Dosah: | 8 000 nám. mil (15 000 km) při rychlosti 14 uzlů (26 km/h) |
Posádka: | 773 mužů a důstojníků |
Výzbroj: | po dokončení: 10× 200 mm (5×2) 6× 120 mm (6×1) 2× 7,7 mm (2×1) 12× torpédomet (4×3) |
Letadla: | 2 × hydroplán |
Operační nasazení | |
Nasazení: | Druhá světová válka |
V rámci 5. džunjókan sentai (巡洋艦戦隊 ~ křižníková divize) se zúčastnil bojů druhé světové války v Tichomoří. Na počátku války podporoval japonskou invazi na Filipíny. Během podpory invaze do Nizozemské východní Indie se zúčastnil bitvy v Jávském moři a i následující bitvy u Baweanu. Během operace MO doprovázel letadlové lodě Šókaku a Zuikaku. Během operace MI byl součástí Kondóova svazu, který do bitvy u Midway prakticky nezasáhl. Poté se věnoval eskortním a transportním povinnostem v severozápadním a jihozápadním Tichomoří. V listopadu 1943 byl lehce poškozen během bitvy v zátoce císařovny Augusty. Během bitvy ve Filipínském moři doprovázel Ozawovy letadlové lodě a po torpédování Taihó se na chvíli stal Ozawovou vlajkovou lodí. Během operace Šó-ičigó byl součástí Kuritova Středního svazu – nejprve bez poškození přečkal útoky amerických palubních letadel v Sibuyanském moři a poté se zúčastnil útoku na americké eskortní letadlové lodě u ostrova Samar. Zde byl zasažen jednou pumou, která zasáhla a zablokovala dělovou věž č. 2, a postřelován palubními kulomety amerických letadel. V listopadu 1944 najel na mělčinu a byl odeslán k opravám do Singapuru. V květnu 1945 byl pověřen dopravou zásob do Port Blair na Andamanech, během které byl vypátrán a následně v noci na 16. května potopen britskými torpédoborci.
Stavba
Křižník Haguro byl postaven v japonské loděnici Micubiši, stejně jako jeho sesterská loď Mjókó. Křižník byl roku 1924 objednán a kýl lodi byl založen roku 1925. O tři roky později byl Haguro spuštěn na vodu a dne 25. dubna 1929 přijat do služby.[2]
Konstrukce
Služba
Bitva v Jávském moři
Japonské těžké křižníky Haguro a Nači hráli v bitvě v Jávském moři klíčovou roli. Nejprve se jim podařilo torpédy potopit nizozemský torpédoborec Hr. Ms. Kortenaer a potom se jim také torpédy podařilo potopit nepřátelskou vlajkovou loď nizozemský lehký křižník Hr. Ms. De Ruyter. O pár dní později se jim v jiné akci podařilo potopit britský těžký křižník HMS Exeter a britský torpédoborec HMS Encounter.
Odkazy
Reference
- LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 808. (anglicky)
- CA - Haguro (1928) [online]. valka.cz [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (čeština)
Literatura
- LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky)
- STILLE, Mark. Křižníky USA vs. japonské křižníky. [s.l.]: Grada Publishing, 2010. 80 s. ISBN 978-80-247-3404-0.
- WINTON, John. Sink the Haguro! The Last Destroyer Action of World War Two. London and Sydney: Pan Books, 1983. ISBN 0-330-28139-9. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Haguro na Wikimedia Commons
- HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. IJN HAGURO: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1997, rev. 2018-12-01 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. (anglicky)