Parní turbína

Parní turbína je turbína, točivý tepelný stroj, který převádí tlakovou a kinetickou energii páry, přicházející z generátoru páry, tj. parního kotle, na energii mechanického rotačního pohybu hřídele, osy stroje. Parní turbína má vnější spalování. To znamená, že se palivo spaluje mimo motor.

Rotor parní turbíny Parsons z polského torpédoborce ORP Wicher
Schéma impulzní a reakční turbíny

Vynálezce

Parní moderní turbínu vynalezl Charles Algernon Parsons v roce 1884. Postupně byla zdokonalována a spolu se spalovacím motorem ve dvacátém století postupně nahradila parní stroj, který předčí účinností.

Sestava

Skládá se z jednoho, nebo několika postupně se zvětšujících lopatkových kol:

  • nepohyblivá lopatková kola, která jsou součástí statoru stroje, se nazývají rozváděcí.
  • pohyblivá, která jsou spojena s rotující osou (resp. jsou umístěna na hřídeli) stroje, se nazývají oběžná a spolu s hřídelí (osou) tvoří rotor.

Pro zvýšení účinnosti bývají obvykle velké parní turbíny rozděleny na několik stupňů, dílů – vysokotlaký a nízkotlaký, případně i středotlaké stupně. Mezi nimi může být i regenerátor páry, který znovu ohřeje expanzí zchladlou páru, čímž zvětší (za cenu dodání relativně malé energie) její objem.

Užití

Parní turbína je využívána

Konstrukce parních turbín

Lopatky – Oběžné lopatky jsou vyrobeny frézováním nebo přesným odléváním. Proti kmitání se spojují konce lopatek bandáží nebo jsou vyztuženy dráty.

Skříň – Je odlitá z oceli, horizontálně dělená s tvarem přizpůsobeným tvaru rotoru

UcpávkyLabyrintové s postupnou expanzí unikající páry

Ložiska – Rotor je uložen v radiálních ložiscích a pro zachycení axiální síly je vloženo axiální ložisko. Ložiska jsou kluzná.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.