Bitva v Korálovém moři
Bitva v Korálovém moři byla jednou z velkých a důležitých námořních bitev odehrávajících se během druhé světové války v Tichomoří. Byla to první bitva letadlových lodí, kdy se nepřátelská loďstva ani na okamžik nezahlédla a veškeré ztráty způsobilo druhé straně pouze letectvo.
Bitva v Korálovém moři | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: Druhá světová válka, Válka v Tichomoří | |||||||
Výbuch americké letadlové lodi USS Lexington 8. května 1942 několik hodin poté, co byla poškozena leteckým útokem z japonské letadlové lodi. | |||||||
| |||||||
strany | |||||||
Japonské císařství | USA Austrálie | ||||||
velitelé | |||||||
Takeo Takagi Tadaiči Hara |
Frank J. Fletcher | ||||||
síla | |||||||
2 letadlové lodě, 1 lehká letadlová loď, 6 křižníků, 7 torpédoborců, 125 letadel | 2 letadlové lodě, 8 křižníků, 13 torpédoborců, 2 tankery, 133 letadel | ||||||
ztráty | |||||||
1 lehká letadlová loď, 77 letadel, přes 1057 mužů | 1 letadlová loď, 1 torpédoborec, 1 tanker, 66 letadel, asi 543 mužů |
Bitva se odehrála počátkem května 1942 v Korálovém moři mezi japonským a spojeneckým loďstvem a těsně souvisela s boji na Nové Guineji a dlouhodobými plány japonského císařského námořnictva.
Japonské záměry
Cílem Japonců bylo:
- Vylodění v Port Moresby, které měla provést skupina pod velením kontradmirála Sadamičiho Kadžioky ve složení lehký křižník Júbari, 6 torpédoborců, minonoska, 12 transportních lodí, 3 zásobovací plavidla a strážní člun.
- Vylodění na Tulagi, které měla provést skupina pod velením kontradmirála Kijohidea Šimy ve složení 2 minonosky, 4 minolovky, 2 torpédoborce a transportní loď.
- Zřízení základny hydroplánů v Luisiádách, které měla provést skupina pod velením kontradmirála Kininoriho Maruma ve složení 2 lehké křižníky, mateřská loď hydroplánů a 4 dělové čluny.
Těmto vyloďovacím operacím poskytoval blízkou podporu svaz pod velením kontradmirála Aritma Gotóa složený z lehké letadlové lodě Šóhó, 4 těžkých křižníků a 1 torpédoborce. Vzdálenou podporu pro vyloďovací operace poskytoval svaz letadlových lodí pod velením viceadmirála Takea Takagiho složený z letadlových lodí Šókaku a Zuikaku, 2 těžkých křižníků a 6 torpédoborců.
Spojenecké síly
Japonské síly se utkaly s operačními svazy TF 17, TF 11 a TF 44. TF 17 velel kontradmirál Frank J. Fletcher a byl složen z letadlové lodě Yorktown, 2 těžkých křižníků a 5 torpédoborců. TF 11 velel kontradmirál Aubrey W. Fitch a byl složen z letadlové lodě Lexington, 3 těžkých křižníků a 4 torpédoborců. TF 44 velel kontradmirál J. C. Crace a byl složen z 3 těžkých křižníků a 2 torpédoborců. Zásobování pro tyto tři operační svazy zajišťovaly 2 torpédoborce a 2 tankery.
Průběh bitvy
Bitva v Korálovém moři začala 7. května 1942. Od časných ranních hodin vzlétaly z letadlových lodí obou stran průzkumné letouny. Letoun z Yorktownu ohlásil, že se pod ním nachází „hlavní svaz japonských lodí“. Přitom šlo o ochranný svaz kontradmirála Gótóa. Z amerických letadlových lodí rychle vzlétly bombardéry. V 11:00 se bombardéry objevily nad palubou letadlové lodi Šóhó. Letadlová loď byla tvrdě bráněna, ale v 11:40 podlehla americkým útokům a potopila se. Na lodi zemřelo 550 mužů její posádky. Shodou okolností i Japonci napadli méně důležitý cíl. Jeden průzkumný letoun ohlásil 2 velké lodě. Ve skutečnosti šlo o torpédoborec Sims a tanker Neosho. Z japonských letadlových lodí vzlétla útočná letadla, která potopila torpédoborec Sims a tanker Neosho vážně poškodila. Obě strany ten den neobjevily nepřátelský hlavní svaz. Přitom byly Takagiho a Fletcherovy lodě od sebe vzdáleny pouhých 95 kilometrů. Ale ani jedna strana o tom zatím nevěděla. První den bitvy v Korálovém moři skončil lépe pro Američany. Druhý den měl být horší.
8. května ráno byly současně objeveny nepřátelské hlavní svazy. Američané ihned poslali do vzduchu svá letadla. Letadla mířila k letadlové lodi Šókaku. Zuikaku byla schovaná v mlze a nebyla odhalena, úder proto směřoval pouze proti Šókaku. Po krvavých bojích byla letadlová loď zasažena třemi pumami. Hořela od přídě k zádi a pomalu se začala stahovat. Letouny ze Šókaku, které už byly ve vzduchu, přistály na sesterské lodi Zuikaku. Ta chystala mohutný protiúder. Několik minut po zásahu Šókaku letadlová loď Zuikaku vyslala do vzduchu svá letadla. Letouny se dostaly nad americký svaz a zahájily útok. Yorktown byl po zásahu bomby, která explodovala ve skladech munice, vyřazen z boje. Lexington byl zasažen dvěma torpédy a několika pumami. Ve 12:45, došlo na Lexingtonu k obrovské explozi, která způsobila další a další požáry. Lexington byl neustále v plamenech. K večeru nařídil kapitán lodi, aby se posádka zachránila a opustila loď. Ve 20:00 došlo k největší explozi a po několika minutách se Lexington potopil. Na Lexingtonu přišlo o život 216 námořníků. Nedostatek informací o vývoji bitvy přinutil Fletchera i Takagiho k ústupu. Tím bitva v Korálovém moři, první bitva letadlových lodí, skončila.
Výsledek a dopady bitvy
Ačkoliv spojenecké ztráty lodí byly evidentně větší, podařilo se zabránit japonskému vylodění v Port Moresby a tím přímému ohrožení Austrálie. Navíc pro japonskou stranu byly ztráty bolestnější, nahrazovaly se nesrovnatelně hůře, protože dvě poškozené japonské letadlové lodě se nemohly v několika následujících měsících zúčastnit žádné operace. Navíc se ukázalo, jak krátkozraký byl japonský přístup k pilotům, kteří byli považováni za postradatelné. Jejich časté obětování vedlo k vysokým ztrátám zkušených pilotů, které Japonsko nedokázalo dostatečně rychle nahrazovat a podepsalo se na výkonech palubního letectva v dalších bitvách.
Nutno také podotknout, že díky průmyslové a technické převaze USA bylo jedinou šancí Japonska na vítězství ve válce v Tichomoří rychlé rozdrcení spojeneckých loďstev a přinucení USA k míru. K tomuto cíli se bitvou v Korálovém moři Japonsko přiblížilo jen málo, a to tím spíše, že Američané dokázali opravit těžce poškozený USS Yorktown v rekordním čase, takže byl (ke štěstí Spojenců) k dispozici již o měsíc později v bitvě u Midway.
Bitva v Korálovém moři byla první a poslední bitvou, kdy se japonské letadlové lodě odvážily plout na jih od Šalomounových ostrovů.
Odkazy
Literatura
- CLARINGBOULD, Michael; INGMAN, Peter. South Pacific Air War, Volume 3: Coral Sea & Aftermath May-June 1942. Kent Town: Avonmore Books, 2019. ISBN 978-0-9945889-9-9. (anglicky)
- HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Krvavé oceány. Od plánu „Barbarossa“ k bitvě u Midway. Praha: Naše vojsko, 1994. 289 s. ISBN 80-206-0391-3.
- HUBÁČEK, Miloš. Pacifik v plamenech. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 1997. 436 s. ISBN 80-204-0642-5.
- KEITH, Phil. Stay the Rising Sun: The True Story of USS Lexington, Her Valiant Crew, And Changing The Course of WWII. Minneapolis: Zenith Press, 2015. ISBN 978-0-7603-4741-6. (anglicky)
- LUDLUM, Stuart D. They Turned the War Around at Coral Sea and Midway: Going to War with Yorktown's Air Group Five. Bennington, Vermont: Merriam Press, 2011. ISBN 978-1468092141. (anglicky)
- LUNDSTROM, John B. Black Shoe Carrier Admiral: Frank Jack Fletcher at Coral Sea, Midway, and Guadalcanal. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 2006. ISBN 978-1591144755. (anglicky)
- LUNDSTROM, John B. The First South Pacific Campaign: Pacific Fleet Strategy, December 1941-June 1942. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 2014. ISBN 978-1-59114-417-5. (anglicky)
- LUNDSTROM, John B. The First Team: Pacific Naval Air Combat from Pearl Harbor to Midway. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 2005. ISBN 159114471X. (anglicky)
- STERN, Robert C. Scratch One Flattop: The First Carrier Air Campaign And The Battle Of The Coral Sea. Bloomington: Indiana University Press, 2019. ISBN 978-0-253-03929-3. (anglicky)
- WILLMOTT, H.P. The Barrier and the Javelin: Japanese and Alied Pacific Strategies February to June 1942. Annapolis: Naval Institute Press, 2008. ISBN 978-1-59114-949-1. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva v Korálovém moři na Wikimedia Commons
- Galerie bitva v Korálovém moři na Wikimedia Commons
- Bitva v Korálovém moři na Palba.cz
- Kings and Generals: Battle of the Coral Sea - Pacific War #24 DOCUMENTARY na YouTube (anglicky)