Ha-Zor'im

Leží v nadmořské výšce 52 metrů pod mořskou hladinou v Dolní Galileji. Vesnice je situována do oblasti s intenzivním zemědělstvím, v údolí Bik'at Javne'el, které je na jihozápadě ohraničeno terénním zlomem Har Javne'el a Har Adami, na severovýchodě pak obdobným prudkým svahem vrchoviny Tel Ma'on, Har Menor a Ramat Porija. Vlastní obec leží na dně údolí, při jeho hlavní vodoteči – Nachal Javne'el, do které tu od severovýchodu ústí vádí Nachal Zor'im a Nachal Sirgona.

Obec se nachází cca 5 kilometrů od břehů Galilejského jezera, cca 5 kilometrů jihozápadně od města Tiberias, cca 100 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 48 kilometrů východně od centra Haify. Ha-Zor'im obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Výjimkou je město Kafr Kama cca 6 kilometrů jihozápadním směrem, které obývají izraelští Čerkesové.

Ha-Zor'im je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 7688, jež vede do Tiberiasu.

Ha-Zor'im byl založen v roce 1939.[2] Šlo o opevněnou osadu typu Hradba a věž, která byla zřízena na pozemcích, které do židovského vlastnictví předtím získala Jewish Colonization Association. Zakladateli vesnice byla skupina židovských přistěhovalců z Nizozemska. Ti již nějakou dobu před založením této osady společně pracovali na jiných místech tehdejší britské Palestiny včetně nedaleké vesnice Micpa. Vznik osady ha-Zor'im byl projevem protestu proti vydání Bílé knihy, která omezovala židovské přistěhovalectví do Palestiny. Během jednoho dne tehdy vzniklo tímto způsobem sedm židovských opevněných osad. Zhruba 7 kilometrů severozápadně odtud se do války za nezávislost tedy do roku 1948 nacházela arabská vesnice Lubija a tato nová židovská osada byla pracovně nazývána מחנה לוביה – Machane Lubija.[3]

Osadníci zpočátku trpěli nedostatkem vodních zdrojů. Voda se musela dovážet z Tiberiasu v cisternách.[3] Roku 1949 měl ha-Zor'im (nazývaný tehdy též Sergunija) 130 obyvatel a rozlohu katastrálního území 2600 dunamů (2,6 kilometrů čtverečních).[4] Po vzniku státu Izrael sem dorazili další osadníci. Jednak evropští Židé, kteří přežili holokaust, jednak židovští přistěhovalci ze severní Afriky.[5]

Ekonomika obce je založena jen z menší části na zemědělství (věnuje se mu 10 ze zdejších 105 rodin). Část obyvatel prací dojíždí mimo obec, jiní se živí v turistickém ruchu. V ha-Zor'im funguje ješiva אורות הזורעים – Orot ha-Zor'im.[3] Je tu k dispozici zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je v kibucu Lavi. Kromě toho zde funguje synagoga, knihovna, sportovní areály a zdravotní ordinace.[6][7]

Obyvatelstvo v mošavu Ha-Zor'im je nábožensky založené.[5] Jde o stoupence proudu náboženského sionismu ha-Dati ha-Leumi. Podle údajů z roku 2013 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ha-Zor'im Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 890 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 3,2 %.[1]