Micpa

Leží v oblasti s intenzivním zemědělstvím, v nadmořské výšce 76 metrů v Dolní Galileji, na náhorní plošině cca 3 kilometry od břehů Galilejského jezera.

Obec se nachází leží na okraji zastavěného území města Tiberias, jen cca 3 kilometry severozápadně od jeho centra, cca 105 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 48 kilometrů východně od centra Haify. Micpu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Výjimkou je vesnice Chamam cca 5 kilometrů severozápadním směrem, kterou obývají izraelští Arabové respektive arabští Beduíni.

Micpa je na dopravní síť napojena pomocí dálnice číslo 77, jež spojuje oblast okolo Haify s Tiberiasem.

Micpa byla založena v roce 1908.[2] Jejími zakladateli byli židovští přistěhovalci, kteří do tehdejší turecké Palestiny dorazili v rámci druhé alije. Pozemky do židovského vlastnictví nabyla Jewish Colonization Association. Zástavba sestávala v malých domů z tmavého bazaltového kamene obehnaných z bezpečnostních důvodů kamennou zdí. Osada se zpočátku potýkala s nedostatkem vody. Zdejší sladkovodní pramen byl nepostačující.[3] Vesnice byla v první fázi navržena pro 10 rodinných farem, z nichž každá měla přidělenou výměru pozemků přes 200 dunamů (20 hektarů).[4]

Bezpečnostní situace se zlepšila až po válce za nezávislost v roce 1948. Pak se tato malá osada začala rozvíjet.[3] Roku 1949 měla Micpa jen 75 obyvatel a rozlohu katastrálního území 4802 dunamů (4,802 kilometrů čtverečních).[5]

Teprve roku 1979 získala vesnice napojení na vodovodní síť společnosti Mekorot.[6] Obyvatelé se zabývají zemědělstvím, pracují v turistických službách nebo za prací dojíždějí mimo obec.[6] Obec se na základě rozhodnutí svých obyvatel brání výraznější stavební expanzi.[4]

Obyvatelstvo v Micpa je sekulární.[7] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Micpa Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 142 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 12,9 %.[1]