HC Kometa Brno

V únoru roku 1953 byla Rudá hvězda Brno, tehdy hrající Krajský přebor, rozhodnutím ministra národní bezpečnosti Karola Bacílka posílena, vyčleněna jako sportovní rota ozbrojených složek MNB, spadající administrativně i hospodářsky do RH Praha. Klub byl po dohodě pro sezónu 1953/1954 zařazen do nejvyšší soutěže. Historicky první mužstvo se skládalo z hráčů dvou brněnských klubů – Sokola Zbrojovky Brno I (Bronislav Danda, Slavomír Bartoň, Bohuslav Sláma, Zdeněk Chocholatý, Jiří Zamastil, Arnošt Machovský, Zdeněk Trávníček) a Sokola GZ Královo Pole (Vlastimil Bubník, Ladislav Olejník a František Vaněk). Dále to pak byli hráči z Plzně (Čeněk Liška a Stanislav Sventek), z Budějovic (Jiří Kolouch), z Ostravy (Zdeněk Návrat) a z Kladna (Bohumil Prošek). Historicky první přátelský zápas sehrála Rudá hvězda se Spartakem Švermou Jinovice. Po dvou brankách Bartoně, jedné Zamastila a Návrata, Rudá hvězda vyhrála svůj historicky první zápas 4:2.[1]

Rudá hvězda byla v soutěži přiřazena do skupiny B. Postupně se tedy utkala s mužstvy Vítkovic, Tatry Smíchov, Karlových Varů, Plzně a Pardubic. Rudá hvězda odehrála svůj první zápas ve skupině 2. kolem, protože 1. kolo odehrálo až 2. prosince. Jak se již zmiňovalo Rudá hvězda odehrála své první utkání v lize 2. kolem venku v Karlových Varech. Místní Dynamo rozprášila 6:1. 3. kolo již klub odehrál doma Za Lužánkami, kde se postavilo plzeňskému Spartaku, kterého tentokráte rozdrtilo v konečném výsledku 14:3. Dohrávku 1. kolo Rudá hvězda odehrála opět doma, proti Tatře Smíchov. Tu po třech brankách Bartoně, dvou Dandy, jednoho Bubníka a Zamastila porazila 7:2. V dalším kole odjížděla Rudá hvězda do Pardubic. Dynamo sice po první třetině dostalo pouhé dva góly, ale po dalším dvou třetinách odcházeli z domácího ledu s výpraskem 2:8. Historicky první prohra přišla hned v dalším kole, když Rudá hvězda nestačila venku na Vítkovice, prohrála 3:2. Rudá hvězda si ale spravila reputaci hned v dalším kole Za Lužánkami, když v přestřelce s Karlovými Vary vyhrála 8:6. Další kolo klub odehrál v Plzni. Spartak jako by se nepoučil z prvního zápasu, znovu prohrál vysokým výsledkem tentokráte 2:11. Dohrávku 6. kola odehrála Rudá hvězda na domácí půdě Tatry Smíchov. To že po první třetině prohrávala Rudá hvězda 2:1 bylo už samo o sobě překvapení, ale to že v dalších dvou třetinách dostala dalších sedm gólů nemohl před utkáním očekávat ani největší optimista. Tatra Smíchov v konečném součtu vyhrála překvapivě 9:2! O čtyři dny později hrála Rudá hvězda další kolo doma proti Pardubicím. Zde si spravili svoji pokaženou reputaci po vysokém debaklu z minulého kola výhrou 4:1. Poslední kolo ve skupině odehrála Rudá hvězda opět doma, tentokráte proti Baníku Vítkovice. Rudá hvězda po napínavém utkání vyhrála 4:3. Skupinu celkově Rudá hvězda vyhrála s náskokem 4 bodů před Vítkovicemi a v klidu se mohla připravovat na finálovou skupinu o celkové prvenství.

Ve finálové skupině se měla Rudá hvězda postupně utkat s mužstvy Olomouce, Ústředního dómu armády, Českých Budějovic, Vítkovic (společně s Rudou hvězdou postoupily ze skupiny B) a Spartakem Sokolovo Praha. Finále se hrálo turnajovým způsobem jednokolově v Praze a v Brně. První zápas odehrála Rudá hvězda 3. února proti Olomouci. Nad Křídly vlasti, jak se klub jmenoval, vyhrála 5:3. Druhý zápas Rudá hvězda odehrála tentokráte proti pražské ÚDA, nad níž vyhrála 6:4. V třetím zápase se Rudá hvězda připravovala na mužstvo Českých Budějovic, ani oni ovšem nebyli pro Rudou hvězdu rovnocenným soupeřem; vyhrála 4:1. Čtvrtý zápas odehrála Rudá hvězda tentokráte proti známému soupeři ze skupiny – Baníku Vítkovice, Rudá hvězda vyhrála 5:1. Byl to již čtvrtý zápas, který Rudá hvězda vyhrála. V pátém zápase na ni čekal v zápase o mistrovský titul poslední soupeř - Spartak Sokolovo Praha. Napínavý duel skončil remízou 1:1, bohužel pro Rudou hvězdu byl výsledek přijatelnější pro soupeře. Ten díky lepšímu skóre získal svůj druhý titul v nejvyšší soutěži. Rudá hvězda tedy zakončila svoji historicky první sezónu celkovým druhým místem.[2]

František Vaněk hrál za Kometu v letech 1954–1967. Odehrál celkově 297 zápasů, vstřelil 131 branek a nahrál na 156 branek

Před začátkem sezóny odešlo z Rudé hvězdy pět hráčů konkrétně Stanislav Sventek a Čeněk Liška do Plzně, kteří se vrátili zpět do mateřského oddílu, Zdeněk Chocholatý do Spartaku ZJŠ Brno, Arnošt Machovský a Zdeněk Kopsa. Přišli František Mašlaň z Prostějova, Jan Kasper z pražského ÚDA, Karel Šůna z Budějovic, Rudolf Scheuer z Králova Pole, Ladislav Chabr z Chomutova a Miroslav Rys z ČH Bratislava. Během sezóny odešel Miroslav Rys do mateřského Kladna.

Rudá hvězda začala ligu ve skupině A, kde se postupně utkala s mužstvy pražské Tankisty, Olomouce, Vítkovic, Králova Pole, Pardubic, brněnské Zbrojovky a ostravského Baníku. Skupinu Rudá hvězda vyhrála s náskokem 3 bodů na pražskou Tankistu. Jediná prohra v celé sezóně přišla na ledě Pardubic. Místnímu Dynamu Rudá hvězda podlehla vysoko 9:4. Finálový turnaj se hrál až po světovém šampionátu v Ostravě. První překvapení přišlo hned prvním zápasem, když Rudá hvězda s Tankistou jenom remizovala 2:2. Za dva dny mělo přijít předčasné finále mezi Spartakem Sokolovo Praha a Rudou hvězdou. Brněnští vyhráli 8:2 a zničili Spartaku sny o obhajobě titulu. Poslední zápas o titul mezi Chomutovem a Brnem se odehrál v pátek 18. března 1955. Chomutov sice prvně vedl 2:1, ale v páté minutě třetí třetiny dává Rudá hvězda dvě branky a otočila zápas ve svůj prospěch. Vítězný gól dával František Vaněk na 4:3. Po zápase mohlo Brno slavit svůj první titul mistra republiky. Většinu branek v sezóně obstarala útočná formace Bubník - Bartoň - Danda.[3]

Před sezónou z klubu nikdo neodešel, Rudá hvězda posílila svoji útočnou sílu příchodem Jaroslava Pavlů z Plzně. Rudá hvězda opět ovládla skupinu suverénním způsobem, tentokráte ztratila jenom dva body prohrou s Tankistou Praha na svém ledě 1:2. Finále se na rozdíl od minulých ročníků nehrálo turnajovým způsobem v jednom místě konání, ale soupeři se utkali každý dvakrát systémem doma-venku. V prvním kole Rudá hvězda vyhraje nad Chomutovem vysoko 7:1. V druhém kole přijížděla Rudá hvězda na led Spartaku Sokolovo Praha, známého soupeře ze sezón minulých. Rudá hvězda překvapivě vyhrála 5:0 a o titulu se zdálo býti již rozhodnuto. Jenže ve čtvrtém kole prohraje Rudá hvězda venku na ledě Chomutova 2:4 a o titulu se znova muselo rozhodnout v zápase mezi RH a Spartakem Sokolovo. Tentokráte začala Rudá hvězda opět dobře, vedla již po první třetině 2:0. Jenže soupeř se nechtěl jen tak vzdát, dokázal vyrovnat a dokonce se dostat ve 49. minutě do vedení. V 53. minutě opustil led hráč Spartaku Karel Gut a Rudá hvězda jakoby znovu ožila. V posledních sedmi minutách vstřelili její hráči čtyři branky a zvítězili 6:3. Poslední zápas s Vítkovicemi již nemohl zvrátit to, že Rudá hvězda získala již svůj druhý titul mistra republiky. Za zmínku stojí účast klubu na Spenglerově poháru. Sedm let měla československá mužstva zákaz startu v soutěži, ale až v tomto ročníku byla povolena účast jednomu klubu. Rudá hvězda dostala přednost před Spartakem Sokolovo. Prvně porazila Inter Milán vysoko 6:0. Poté se vypořádala s domácím Davosem 8:3 a jako třešničkou na dortu porazila německý Füssen 11:1. Slavný a zároveň nejstarší evropský pohár směřoval po výhře do Brna.[4]

Před začátkem sezóny klub posílil Václav Pantůček ze Spartaku Sokolovo Praha. V průběhu sezóny do klubu přišel Rudolf Potsch z Králova Pole. Právě Pantůček nahradil v první útočné formaci Slavomíra Bartoně. Rudá hvězda získala již svůj třetí titul mistra republiky, i když ne tak suverénně jako minulý dvě sezóny. Druhý Spartak Sokolovo ztrácel na první místo pouhé dva body. Z 26 zápasů 19 vyhrála, 3 remizovala a 4 prohrála při skóre 155:54 a zisku 41 bodů. Rudá hvězda také byla u nejvyššího výsledku v lize, porazila Spartak Motorlet Praha 17:2. Nejlepším střelcem Rudé hvězdy se stal nováček v týmu Václav Pantůček s 27 brankami.[5]

HC Kometa Brno

Před začátkem sezóny se vrátil do mateřského Chomutova Ladislav Chabr. Do týmu přišel Vladimír Nadrchal z Pardubic, budoucí brankářská hvězda klubu, a z juniorského týmu Karel Skopal s Vladimírem Šubrtem. Rudá hvězda získala svůj čtvrtý titul mistra republiky, ale mezi veřejností se již začínaly objevovat hlasy kritizující její profesorský hokej. Jediná černá kaňka na celkovém výkonu byla vysoká prohra v Chomutově 7:0. Největších vítězství klub dosáhl s mužstvy Spartaku Motorletu Praha a Baníku Ostrava shodně 14:3.[6]

Z týmu odešli před začátkem sezóny hráči Zamastil a Kolouch, kteří odešli do brněnské Zbrojovky a Bohumil Prošek, který se vrátil zpět do mateřského Kladna. Do týmu přišli odbýt vojenskou službu hráči Černý z Plzně, Ševčík z Vítkovic a Richter z brněnské Zbrojovky. Z juniorské týmu pak přišel Ivo Winkler. Ročník ligy měl velmi nečekaný vývoj. Do vedení se sice v prvních kolech dostal Spartak Sokolovo, ale od 14. kola se dostalo na čelo Kladno a toto místo už nepustilo. Rudá hvězda se připravila o promluvení do bojů nejvyšších ostudnou porážkou 1:9 na Kladně. Poté prohrála i se sestupujícím týmem HC Brnem 1:2. Celkově skončila Rudá hvězda na druhém místě.[7]

Brněnští fanoušci

Zdroj:[15][16][17]

• 1953–1954: 1. liga – sk. B (1. ligová úroveň v Československu)
• 1954–1956: 1. liga – sk. A (1. ligová úroveň v Československu)
• 1956–1980: 1. liga (1. ligová úroveň v Československu)
• 1980–1981: 1. ČNHL – sk. B (2. ligová úroveň v Československu)
• 1981–1988: 1. liga (1. ligová úroveň v Československu)
• 1988–1989: 1. ČNHL (2. ligová úroveň v Československu)
• 1989–1990: 1. liga (1. ligová úroveň v Československu)
• 1990–1991: 1. ČNHL (2. ligová úroveň v Československu)
• 1991–1992: 1. liga (1. ligová úroveň v Československu)
• 1992–1993: 1. ČNHL (2. ligová úroveň v Československu)
• 1993–1995: 1. liga (2. ligová úroveň v Česku)
• 1995–1996: Extraliga (1. ligová úroveň v Česku)
• 1996–2002: 1. liga (2. ligová úroveň v Česku)
• 2002–2003: 2. liga – sk. Východ (3. ligová úroveň v Česku)
• 2003–2009: 1. liga (2. ligová úroveň v Česku)
• 2009– : Extraliga (1. ligová úroveň v Česku)

Zdroj:[15][16][17]

Československo (1953 – 1993)
Ročník	Soutěž	Úroveň	PK	ZČ	Play-off	Cel. um.	Pozn.
1953/1954	1. liga – sk. B	1.	6	1.		2.	Finále
1954/1955	1. liga – sk. A	1.	8	1.		1.	Finále
1955/1956	1. liga – sk. A	1.	7	1.		1.	Finále
1956/1957	1. liga	1.	14	1.		1.
1957/1958	1. liga	1.	12	1.		1.
1958/1959	1. liga	1.	12	3.		3.
1959/1960	1. liga	1.	12	1.		1.
1960/1961	1. liga	1.	12	1.		1.
1961/1962	1. liga	1.	12	2.		1.
1962/1963	1. liga	1.	12	1.		1.
1963/1964	1. liga	1.	12	1.		1.
1964/1965	1. liga	1.	12	1.		1.
1965/1966	1. liga	1.	10	1.		1.
1966/1967	1. liga	1.	10	3.		3.
1967/1968	1. liga	1.	10	2.		2.
1968/1969	1. liga	1.	10	2.		2.
1969/1970	1. liga	1.	10	3.		3.
1970/1971	1. liga	1.	10	1.	Finále (prohra 0:3 na zápasy s ASD Dukla Jihlava)	2.
1971/1972	1. liga	1.	10	5.		5.
1972/1973	1. liga	1.	10	5.		5.
1973/1974	1. liga	1.	12	4.		4.
1974/1975	1. liga	1.	12	8.		8.
1975/1976	1. liga	1.	12	4.		4.
1976/1977	1. liga	1.	12	11.		11.
1977/1978	1. liga	1.	12	9.		9.
1978/1979	1. liga	1.	12	11.		11.
1979/1980	1. liga	1.	12	12.		12.	Sestup
1980/1981	1. ČNHL – sk. B	2.	12	1.		1.	Kvalifikace
1981/1982	1. liga	1.	12	10.		10.
1982/1983	1. liga	1.	12	11.		11.
1983/1984	1. liga	1.	12	8.		8.
1984/1985	1. liga	1.	12	9.		9.
1985/1986	1. liga	1.	12	12.		10.	sk. o udr.
1986/1987	1. liga	1.	12	5.	Čtvrtfinále (prohra 1:2 na zápasy s VSŽ Košice)	5.
1987/1988	1. liga	1.	12	12.		12.	sk. o udr.
1988/1989	1. ČNHL	2.	12	2.	Semifinále (výhra 2:0 na zápasy nad TJ Šumavan Vimperk)	1.	Kvalifikace
1989/1990	1. liga	1.	12	12.		12.	Kvalifikace
1990/1991	1. ČNHL	2.	14	1.		1.	Finále
1991/1992	1. liga – sk. Západ	1.	7	7.		14.	Sestup
1992/1993	1. ČNHL	2.	14	2.	Semifinále (prohra 2:3 na zápasy s HC Vajgar Jindřichův Hradec)	4.
Česko (1993 – )
Ročník	Soutěž	Úroveň	PK	ZČ	Play-off	Cel. um.	Pozn.
1993/1994	1. liga	2.	14	3.	Semifinále (prohra 0:3 na zápasy s HC Slavia Praha)	3.
1994/1995	1. liga	2.	14	1.	Semifinále (výhra 3:0 na zápasy nad HC Havířov)	1.	Postup
1995/1996	Extraliga	1.	14	14.	Ne	14.	Baráž
1996/1997	1. liga	2.	14	4.	Ne	4.
1997/1998	1. liga	2.	14	11.	Ne	11.
1998/1999	1. liga	2.	14	13.	Ne	13.	Baráž
1999/2000	1. liga	2.	14	12.	Ne	12.	sk. o udr.
2000/2001	1. liga	2.	14	14.	Ne	12.	sk. o udr.
2001/2002	1. liga	2.	14	14.	Ne	14.	Baráž
2002/2003	2. liga – sk. Východ	3.	12	3.	Finále (prohra 0:2 na zápasy s HC Olomouc)	2.	Postup
2003/2004	1. liga	2.	14	14.	Ne	14.	Baráž
2004/2005	1. liga	2.	14	7.	Čtvrtfinále (prohra 0:3 na zápasy s HC Slovan Ústí nad Labem)	7.
2005/2006	1. liga	2.	14	4.	Čtvrtfinále (prohra 1:4 na zápasy s HC Havířov Panthers)	6.
2006/2007	1. liga	2.	14	5.	Čtvrtfinále (prohra 0:4 na zápasy s KLH Chomutov)	5.
2007/2008	1. liga – sk. Východ	2.	8	2.	Semifinále (prohra 3:4 na zápasy s BK Mladá Boleslav)	4.
2008/2009	1. liga	2.	16	2.	Finále (prohra 2:4 na zápasy s HC Slovan Ústečtí Lvi)	2.	Postup[18]
2009/2010	Extraliga	1.	14	12.	Ne	11.	sk. o udr.
2010/2011	Extraliga	1.	14	11.	Ne	11.	sk. o udr.
2011/2012	Extraliga	1.	14	8.	Finále (prohra 2:4 na zápasy s HC ČSOB Pojišťovna Pardubice)	2.
2012/2013	Extraliga	1.	14	11.	Ne	11.	sk. o udr.
2013/2014	Extraliga	1.	14	6.	Finále (prohra 1:4 na zápasy s PSG Zlín)	2.
2014/2015	Extraliga	1.	14	3.	Semifinále (prohra 1:4 na zápasy s HC Verva Litvínov)	3.
2015/2016	Extraliga	1.	14	9.	Předkolo (prohra 1:3 na zápasy s Piráti Chomutov)	9.
2016/2017	Extraliga	1.	14	6.	Finále (výhra 4:0 na zápasy nad Bílí Tygři Liberec)	1.
2017/2018	Extraliga	1.	14	5.	Finále (výhra 4:1 na zápasy nad HC Oceláři Třinec)	1.
2018/2019	Extraliga	1.	14	5.	Semifinále (prohra 2:4 na zápasy s Bílí Tygři Liberec)	4.
2019/2020	Extraliga	1.	14	6.	play-off zrušeno kvůli pandemii covidu-19
2020/2021	Extraliga	1.	14	9.	Čtvrtfinále (prohra 0:4 na zápasy s HC Oceláři Třinec)	7.
2021/2022	Extraliga	1.	15	10.	Předkolo (prohra 2:3 na zápasy s Bílí Tygři Liberec)	11.
2022/2023	Extraliga	1.	15

B-tým: jednotlivé ročníky

Česko (2021 – )
Ročník	Soutěž	Úroveň	PK	ZČ	Play-off	Cel. um.	Pozn.
2021/2022	2. liga – sk. Východ	3. úroveň	8	6.	Ne	6.

B-tým: přehled kapitánů a trenérů

• Stav po sezoně 2019/2020.

• Stav po sezoně 2019/20.

       klub se účastní sezony 2020/21.

• Vlastimil Bubník (1997)
• Oldřich Machač (1999)
• Vladimír Bouzek (2007)
• Josef Černý (2007)

• Vlastimil Bubník (2008)
• Oldřich Machač (2008)
• Vladimír Bouzek (2008)
• Josef Černý (2008)
• František Vaněk (2009)
• Vladimír Nadrchal (2010)
• Rudolf Potsch (2010)
• Bronislav Danda (2010)
• Richard Farda (2010)
• Jan Kasper (2010)
• Jaroslav Jiřík (2010)
• Václav Pantůček (2010)
• Vladimír Dzurilla (2010)

• Vlastimil Bubník (1998)
• František Vaněk (1999)
• Slavomír Bartoň (1999)
• Jaroslav Jiřík (2000)
• Bronislav Danda (2001)
• Vladimír Nadrchal (2002)
• Rudolf Potsch (2002)
• Vladimír Bouzek (2003)
• Josef Černý (2004)
• Oldřich Machač (2005)
• Zdeněk Kepák (2005)
• František Ševčík (2006)
• Richard Farda (2007)
• Václav Pantůček (2007)
• František Mašlaň (2009)
• Jaromír Meixner (2010)
• Jiří Kolouch (2012)

• MEITNER, Zdeněk; FIALA, Petr; ŘEPA, Milan. Kometa. Příběh hokejového klubu. Brno: Nakladatelství JOTA, 2011. 368+48 s. ISBN 9788072179428.

• Kometa:film

• Obrázky, zvuky či videa k tématu HC Kometa Brno na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• HC Kometa Brno na Facebooku
• Neoficiální fanouškovský portál o HC Kometa BRNO a diskusní fórum
• Neoficiální stránky o historii týmu
• Profil klubu - Hokejportal.cz
• Winning Group Arena domácí hokejové hřiště HC Kometa Brno
• HC Kometa Brno na český hokej
• HC Kometa Brno na hokej.cz