Jaroslav Jiřík

Premiéru v československé lize si odbyl v sezoně 1957/58 v dresu Kladna, kde působil do roku 1961 a kde v byl sezoně 1958/59 součástí mistrovského celku. Po zbytek kariéry oblékal, kromě působení v NHL, dres jediného klubu – Brna, ve kterém v roce 1975 ukončil kariéru s ligovou bilancí 450 utkání a 300 branek. V barvách brněnského celku slavil pětkrát titul mistra Československa – v sezonách 1961/62, 1962/63, 1963/64, 1964/65 a 1965/66.

Jiřík byl v sezoně 1968/69 s 36 brankami nejlepším střelcem soutěže.

Stal se prvním hokejistou z bývalého východního bloku, kterému bylo umožněno úřady nastoupit v NHL. Jeho start ve slavné soutěži během ročníku 1969/70 však byl ojedinělý i tím, že před Jiříkem působili v NHL pouze hokejisté, kteří se narodili či vyrůstali v Severní Americe. Jedinou výjimkou byl švédský hokejista Ulf Sterner, který nastoupil v sezoně 1964/65 za New York Rangers. Podobně jako Sterner, se ani on v lize neprosadil. Nastoupil pouze ve třech utkáních a většinu ročníku působil v CHL ve farmářském mužstvu Kansas City Blues. V létě 1970 se proto raději rozhodl pro návrat do ZKL Brno.

Před ním nastoupil do utkání NHL jediný hráč narozený v tehdejším Československu – Stan Mikita, který od dětského věku vyrůstal v Kanadě. Jiřík se s ním setkal při prvním z trojice svých startů v NHL, když si zahrál proti Mikitovu celku Chicago Blackhawks (22. března 1970 v Chicagu, Blues prohráli 0:1). V následujících dnech nastoupil ještě na ledě Los Angeles Kings (24.3., 4:0) a derniéru obstaral venkovní zápas proti Oakland Seals (27.3., 2:3).

Třikrát se s reprezentací zúčastnil olympijských her – 1960 ve Squaw Valley (4. místo), 1964 v Innsbrucku (bronz) a 1968 v Grenoblu (stříbro).

Připsal si start i na šestici světových šampionátů v letech 1959 (bronz), 1963 (bronz), 1965 (stříbro, člen All Star týmu a nejlepší střelec), 1966 (stříbro), 1967 a 1969 (bronz).

V dresu národního týmu nastřílel 83 branek ve 134 utkáních.

Jaroslav Jiřík zahynul v troskách ultralehkého letounu Vixen II, který se s ním krátce po vzletu z medláneckého letiště zřítil do pole v brněnské čtvrti Komín (49°14′17″ s. š., 16°32′58″ v. d.).[4][5] Při vyšetřování Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod bylo zjištěno, že nehoda byla způsobena technickým stavem letounu a chybou pilota, který jednak nerespektoval, že letadlo ještě nebylo schváleno k provozu, jednak vzlétl, i když v předchozích pokusných letech zaznamenal problémy s výkonem motoru a jednak chybným řízením těsně před havárií, které mohlo souviset se ztrátou cviku. Možnou příčinou problémů s výkonem motoru mohlo být nekvalitní kontaminované palivo.[6][7]