Gymnázium Budějovická

Gymnázium Budějovická (oficiálně Gymnázium, Praha 4, Budějovická 680, zkráceně GYBU či GyBu)[1] je státní gymnázium nacházející se v katastrálním území Michle na Praze 4. Škola patří svojí velikostí i počtem studentů k největším v Praze.

Gymnázium Budějovická
ZkratkaGYBU či GyBu[1]
Právní formapříspěvková organizace
Zřizovatelhl. m. Praha, fakultní škola
PřF a FF UK a FEL ČVUT[2]
Datum založení1958
IČO00335479
IZO000335479
REDIZO600005348
ŘeditelZdeňka Bednářová[3]
ZástupceLenka Jahodová[3]
Petra Pátková[3]
Miroslava Kovaříková[3]
AdresaBudějovická 680/17
Praha 4 – Michle
140 00[4]
Zeměpisné souřadnice50°2′36,6″ s. š., 14°27′10″ v. d.
Počet žákůkolem 630[5]
Oficiální webhttp://www.gybu.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od svého založení v roce 1958 vzdělávací ústav několikrát změnil název a formu vzdělávání:

  • 1958–1961 33. jedenáctiletá střední škola v Praze 4, Budějovická ulice
  • 1961–1971 Střední všeobecně vzdělávací škola, Budějovická 680, Praha 4 – Michle
  • 1972–1994 Gymnázium v Praze 4, Michle – Budějovická 680
  • 1995– Gymnázium, Praha 4, Budějovická 680

Gymnázium zřizované hl. m. Prahou (tedy s vlastní právní osobností) má status Fakultní školy Přírodovědecké a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty elektrotechnické ČVUT.[2] Na škole probíhá výuka studijních oborů osmiletého a dobíhajícího čtyřletého všeobecného studia, od roku 1990 i šestiletého dvojjazyčného. Od školního roku 2019/2020 dochází k postupnému ukončení čtyřleté výuky.[6][7] Ředitelkou je Zdeňka Bednářová.[8]

Historie

Vysvědčení žáka školy z roku 1958

Jedenáctiletá střední škola

Místo, kde ulice Budějovická odděluje čtvrti Michle a Krč, bylo až do 50. let 20. století periferií Prahy. Planinu kolem v meziválečném období tvořila především pole, která částečně protkávala vilová zástavba. Během Květnového povstání se zde vedly tuhé boje mezi Pražany a východní skupinou jednotek SS KG Wallenstein, která proti Krči a Pankráci postupovala z jihu. Události konce války dodnes připomíná množství pomníčků a pamětních desek rozmístěných po okolí.

Mezi ulicemi Budějovická a U smyčky (dnes Jihlavská), kde dříve stávala nouzová dělnická kolonie Na kopečku, měla vzniknout i nová škola. Podle školského zákona z roku 1953 (č. 31/1953 Sb., o školské soustavě a vzdělávání učitelů) mělo mít nové vzdělávací zařízení status tzv. jedenáctileté střední školy (JSŠ). Jednalo se o vyšší všeobecné vzdělání s maturitou, které zahrnovalo osm let základního vzdělání a poslední tři roky byly pouze výběrové. Plány budovy vypracoval roku 1956 architekt Bohumil Kříž. Dva roky poté – 30. srpna 1958 – zde byla otevřena za účasti delegace ze Švédska 33. jedenáctiletá střední škola v Praze 4, přičemž byl pořízen i první zápis do školní kroniky.[9] Věrné svědectví z této doby podává film režisérů Ján Kadára a Elmara Klose Tam na konečné z roku 1957, kde blízké okolí budoucího gymnázia figuruje jako kulisa konečné stanice tramvaje.

Střední všeobecně vzdělávací škola

V roce 1960 Národní shromáždění schválilo nový školský zákon (č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělání). V rámci jeho účinnosti byl obnoven devátý rok na dosavadních osmiletých základních školách a jedenáctileté střední školy se přeměnily na tříleté střední všeobecně vzdělávací školy (SVVŠ). V září 1961 se pod hlavičkou SVVŠ Budějovická sloučily dosavadní školy Jeremenkova, Ohradní, Sdružení a Budějovická. V roce 1965 školu od severu obklopil sportovní areál, na jehož výstavbě se vedle tělocvikáře B. Ottomanského brigádnicky podíleli i žáci školy a jejich rodiče.

Proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy se v září 1968 stávkovalo, studenti setrvávali ve škole a pořádali besedy. Rudé právo reagovalo připravovaným článkem o kontrarevoluční náladě a teprve po nátlaku rodičů se opět začalo s výukou. Několik učitelů bylo z politických důvodů propuštěno a ředitelka Jarmila Pelcová vedla školu, od roku 1972 prvně se statusem gymnázia, cestou normalizace.[9]

Gymnázium

Vestibul gymnázia

Studenti se hojně věnovali i mimoškolním aktivitám – jezdili pracovat na chmelové brigády a vodácká soustředění, sázeli javorovou alej a pomáhali při otevření nedaleké stanice metra Budějovická. Školní sportovní týmy reprezentovaly institut na nejvyšších republikových soutěžích.

Roku 1972 byla s gymnáziem sloučena kunratická střední škola. V roce 1975 se do parku před školou přesunul od novostavby polikliniky pískovcový pomník barikádníka podle návrhu V. Bendy. Roku 1985 proběhlo sloučení s gymnáziem Modřany. Oslavy 30. výročí školy doprovodila vyznamenání učitelů a nový kovový plot kolem školního hřiště.

Polistopadové události znamenaly výrazný mezník v historii gymnázia. Bylo upuštěno od školních brigád, odborné předměty (stavebnictví, strojírenství, ekonomika, elektronika) zmizely ze školních osnov, divadelní pavilonek uvolnil místo fitcentru. Přestavby a rekonstrukce se nevyhnuly snad žádnému místu – studentům se otevřela nová jídelna, modernizovány byly učebny i zázemí, výuka estetických věd našla své ateliéry v nové půdní nástavbě, škola dostala barvu cukrové vaty. Roku 1990 začala probíhat dvojjazyčná výuka. Roku 2002 maturovali první studenti osmiletého studia. V roce 2006 si režisér Tomáš Vorel vybral školní interiéry pro natáčení filmu Gympl, při kterém dokonce vznikly na chodbách barevné malby.

Ke škole patřilo v letech 2004–2014[9] i detašované pracoviště na Pošepného náměstí na Praze 11, ve kterém se soustřeďoval čtyřletý obor studia. Toto pracoviště ovšem bylo od začátku školního roku 2014/2015 sloučeno do hlavní budovy a všechny formy studia od té doby probíhají v ní.

Nejdéle sloužícím učitelem na škole byl fyzikář Jaroslav Tejchman (bratr historika Miroslava Tejchmana), který nastoupil v roce 1967 a do důchodu odešel roku 2018. 28. března 2017 si studenti a pedagogové slavnostně připomněli 50. výročí jeho působení, při kterém dostal Tejchman jako symbolický dárek svoji kabinetní židli.[10]

Současnost

Chodba gymnázia
Zápas fotbalové GyBu ligy
Školní jídelna
Beachvolejbalové hřiště během posledního zvonění
Profesorský sbor v roce 2009
Pohled na školní sportovní zařízení
Beseda s válečným veteránem Pavlem Vranským
Průčelí gymnázia

Na škole probíhá výuka osmiletého a čtyřletého všeobecného studia, šestileté je pak dvojjazyčné. Pravidelně zde studuje kolem 630 studentů ve zhruba 23 třídách, které vyučuje na 70 kmenových vyučujících a španělští a američtí lektoři.[5] Díky specializaci na španělský jazyk se škola stala prvním česko-španělským gymnáziem v České republice. Španělská sekce ročně organizuje přednášky, dobročinné akce či divadelní vystoupení.

Ředitelkou je Zdeňka Bednářová, jejími zástupci jsou Josef Vačkář a Renata Trnková, výchovnými poradkyněmi jsou Alena Böhmová a Nataša Šimků.[8]

Studentům se otevírají pěvecké, výtvarné, divadelní, sportovní a přírodovědné zájmové kroužky, lze navštívit i školního psychologa či knihovnu. Škola nabízí mnoho možností stravování (internetové objednávání obědů) a sportovního vyžití (sportovní areál, fitcentrum), stejně jako bezplatné bezdrátové internetové připojení. Během studia třídy absolvují výcvikové kurzy (Rakousko) i jazyko-poznávací zájezdy do cizích zemí (Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko), výjimkou nejsou exkurze organizované v průběhu celého roku a výměnné pobyty (Španělsko, Mexiko). Studenti úspěšně reprezentují školu v mnohých jazykových i vědomostních olympiádách.[11] Gymnázium v minulosti hostilo mnohé zajímavé návštěvy – veterány druhé světové války či indiánského vnuka cestovatele Alberta Vojtěcha Friče.[12]

Škola pravidelně v lednu pořádá maturitní ples v paláci Lucerna, který je spojený s imatrikulací prvních ročníků.[13] Sportovními událostmi jsou každoročně se konající fotbalová GyBu liga[14] (od roku 2003) a Beach cup (od roku 2009), kulturní zážitky potom čekají studenty na pravidelných Filmových nocích. V roce 2012 studenti založili studentský parlament[15] a časopis GyBeat[16]. Na škole vychází informační týdenník BUTIG (Budějovický týdeník informací o gymnáziu).[17]

Před školou se nalézá školní park s pomníkem obětem druhé světové války a Květnového povstání, který po sametové revoluci nahradil sochu barikádníka.

Ředitelé

Řediteli a ředitelkami se stali:[18]

JSŠ Budějovická

1958–1959 Boleslav Talpa
1959–1961 Josef Sobola

SVVŠ Budějovická

1961–1969 Ludmila Roháčková
1969–1971 Jarmila Pelcová

Gymnázium Budějovická

1972–1985 Jarmila Pelcová
1985–1989 Anna Sklenářová
1989–2005 Hana Jiráková
2005– Zdeňka Bednářová

Známí absolventi

Absolventi známí svým působením:[9]

SVVŠ Budějovická

1964 3.C Petr Svojtka, herec
3.D Jiří Traxler, hudebník, scenárista, etnolog
1965 3.F Vítězslav Jandák, herec, politik, ministr kultury vlády Jiřího Paroubka
1966 3.A Bohumila Řimnáčová (Řešátková), sportovní gymnastka
3.C Jan Malíř, kameraman
3.E Marta Vančurová, herečka
1967 3.C Pavel Soukup, herec, dabér
3. .. Pavel Fořt, kytarista[zdroj?]
1968 3.B Richard Hindls, statistik, ekonom, rektor VŠE
3.E Martin Palouš, politik, pedagog, signatář Charty 77
1970 3.C Ladislav Lábus, architekt
3.E Vladimír Špidla, politik, bývalý premiér a eurokomisař

Gymnázium Budějovická

1973 4.A Petr Widimský, kardiolog, děkan 3. lékařské fakulty UK
1976 4.D Tomáš Hanák, herec a moderátor
1978 4.B David Prachař, herec
4.D Dušan Drbohlav, sociální geograf
1979 4.A Rudy Linka, jazzový kytarista
4.B Vladimír Piskoř, překladatel
4.E Karel Kabele, profesor na fakultě stavební ČVUT, proděkan
4.E Jan Kohout, diplomat, ministr zahraničních věcí vlád Jana Fischera a Jiřího Rusnoka
4.E Pavel Mertlík, ekonom, ministr financí vlády Miloše Zemana
4.F Jaroslav Dušek, herec
1980 4.C Martin Mrnka, novinář a manažer
4.E Martin Povejšil, diplomat
1981 4.E Miloš Kužvart, geolog, ministr životního prostředí vlády Miloše Zemana
4.E Roman Čada, herec
1982 4.A Jana Bobošíková (roz. Nováková), politička
1984 4.A Eva Čížkovská, herečka
1985 4.C Luděk Klusáček, fotbalista a trenér
1986 4.? Lucie Ramnebornová, manažerka
1989 4.A Tereza Maxová, modelka
1990 4.D Martin Veselovský, televizní a rozhlasový moderátor
1995 4.C Jiří Woitsch, etnolog a historik
1996 4.E Jitka Šorfová (roz. Wallischová), choreografka, tanečnice
1997 4.C Tomáš Poláček, redaktor časopisu Reportér
1998 4.E Lukáš Berný, spisovatel a moderátor
2004 8.B Igor Orozovič, herec a zpěvák
2007 6.B Vojtěch Kotek, herec
6.B Markéta Frösslová, herečka

Na škole rovněž studovaly herečky a sestry Eva Boušková a Jana Boušková, které studium nedokončily.

Učebny

Odkazy

Reference

  1. Oficiální web Gymnázia Budějovická
  2. http://www.gybu.cz/o-skole/
  3. http://www.gybu.cz/kontakt/vedeni-skoly
  4. http://www.gybu.cz/kontakt/
  5. http://www.gybu.cz/o-skole/skola-v-cislech
  6. stistko.uiv.cz [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online.
  7. Předběžné informace k přijímacímu řízení pro rok 2019/2020 | Gymnázium Budějovická. www.gybu.cz [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online.
  8. http://www.gybu.cz/kontakt/ucitele
  9. PAPOUŠKOVÁ, Alena, a kol. Almanach Gymnázia Budějovická (1958–2008): Příběh jedné školy. Praha: Gymnázium Budějovická, 2008. 144 s.
  10. http://www.gybu.cz/aktivity/gybu-udalosti/50-let-na-jedne-zidli
  11. http://www.gybu.cz/o-skole/uspechy-studentu
  12. http://www.gybu.cz/aktivity
  13. Archivovaná kopie. www.gybu.cz [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03.
  14. Oficiální web GyBu ligy
  15. http://www.gybu.cz/aktivity/studentsky-parlament
  16. http://www.gybu.cz/aktivity/gybeat
  17. http://www.gybu.cz/pro-studenty/butig
  18. Školní kronika

Literatura

  • PAPOUŠKOVÁ, Alena, a kol. Almanach Gymnázia Budějovická (1958–2008): Příběh jedné školy. Praha: Gymnázium Budějovická, 2008. 144 s.
  • Retro Gybu. In: Časopis Gebeat, roč. 3, čís 3. Gymnázium Budějovická, Praha 2014.
  • Školní kronika.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.