Gustav Nezval

Gustav Nezval (18. listopadu 1907 Řečkovice,[1] nyní součást Brna – 17. září 1998 Praha) byl český divadelní, filmový a televizní herec.

Gustav Nezval
1937
Rodné jménoAugustin Nezval
Narození18. listopadu 1907
Řečkovice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. září 1998 (ve věku 90 let)
Praha
Česko Česko
Aktivní roky1937 – 1997
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve filmech působil ze začátku především v rolích milovníků, po válce pak účinkoval především v různých vedlejších rolích. Jeho nejvýznamnější rolí byla postava Jana Cimbury ve stejnojmenném filmu, natočeném podle oblíbeného románu Jindřicha Šimona Baara. Za tuto roli získal v roce 1942[2] Národní cenu. Co se týče divadelní kariéry, hrál krátce v Národním divadle, pak u několika venkovských společností, v Divadle Vlasty Buriana a od roku 1942 až do konce své divadelní kariéry působil ve Vinohradském divadle. Byl ženatý s tanečnicí Trudi Nortenovou (vlastním jménem Gertruda Nettlová), s níž měl dva syny, Petra a Jiřího.

Život

Narodil se v rodině zámečníka Františka Nezvala a jeho ženy Aloisie. Ačkoliv si maminka přála, aby se stal knězem, vystudoval průmyslovku, odešel do Prahy a začal zde pracovat jako stavební kreslič.[3] V roce 1926 uspěl v konkurzu do Národního divadla a dva roky tam působil jako elév.[4] Poté vystřídal několik angažmá u různých divadelních společností, působil mimo jiné v Českých Budějovicích (1931–1932), Ostravě (1935–1938), Brně (1938–1941) a také v Praze.[5] V roce 1942 přišel do Divadla na Vinohradech, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1976.[6] V osmdesátých letech v tomto divadle občas hostoval, své poslední divadelní představení tam odehrál v listopadu 1997, kdy Vinohradské divadlo (podobně jako Nezval) slavilo své devadesáté výročí. Kromě filmu úspěšně spolupracoval s rozhlasem, od počátku dramatického vysílání Československé televize ho diváci vídávali na obrazovce v mnoha inscenacích a seriálech.[7] V roce 2005 vydala Pavlína Vajčnerová o Nezvalovi profilovou knížku Gustav Nezval: Oči spíše sympatické.

V červenci 1937 se oženil s Trudi Nortenovou, s níž prožil šťastné manželství, které ukončila až její smrt v roce 1994. Byl jedním z mála herců, který se zastal své kolegyně Jiřiny Štěpničkové, když byla obviněna z kolaborace.

Filmografie
  • 1937 Armádní dvojčata (npor. Zdeněk)
  • 1937 Jarčin profesor (dr. Karel Stržický)
  • 1938 Děti na zakázku (MUDr. Karel Matys)
  • 1938 Ideál septimy (Ing. Ivan Kareš alias skladatel Michal Martan)
  • 1939 Dvojí život (povaleč Slaba)
  • 1939 Osmnáctiletá (Antonín Perný)
  • 1939 Ženy u benzinu (sedlák Karel Loukota)
  • 1940 Babička (Černý myslivec)
  • 1940 Maskovaná milenka (Leon z Costy)
  • 1940 Muzikantská Liduška (Toník Jareš)
  • 1940 Pelikán má alibi (vrchní komisař Moudrý)
  • 1941 Jan Cimbura (Jan Cimbura)
  • 1941 Noční motýl (npor. Varga)
  • 1941 Muži nestárnou (lesník Jan Parner)
  • 1941 Tanečnice (princ Maxmilián ze Sylvánie)
  • 1944 Děvčica z Beskyd (Tomáš Hanulík)
  • 1944 Počestné paní pardubické (rychtářský písař Prokop Trubka)
  • 1946 Muži bez křídel (Petr Lom) – Film oceněný Velkou cenou na MFF v Cannes 1946
  • 1947 Nikola Šuhaj (Nikola Šuhaj)
  • 1948 Ulica Graniczna (role neurčena)
  • 1949 Vzbouření na vsi (Valenta)
  • 1950 DS 70 nevyjíždí (dr. Vítek)
  • 1950 Veselý souboj (mjr. Zahrádka)
  • 1952 Plavecký mariáš (Šebek)
  • 1953 Expres z Norimberka (plk. Prokop)
  • 1953 Ještě svatba nebyla (Francek Gajdoš)
  • 1956 Nevěra (Lang)
  • 1957 Legenda o lásce (hvězdopravec)
  • 1958 Hlavní výhra (číšník)
  • 1958 Zatoulané dělo (plk. Hanzlík)
  • 1959 Mstitel (zedník Kryštof)
  • 1959 Zkouška pokračuje (herec)
  • 1961 Malý Bobeš (Libra)
  • 1962 Prosím, nebudit (Petr Parléř)
  • 1962 Vánice (chatař na Výrovce)
  • 1969 Hvězda (Roman)
  • 1970 Velká neznámá (profesor)
  • 1971 Šance (překladatel)
  • 1973 Dny zrady (dr. Kamil Krofta)
  • 1974 Sokolovo (mjr. Vrbenský)
  • 1975 Akce v Istanbulu (Kment)
  • 1982 Šílený kankán
  • 1987 Šašek a královna
  • 1998 Je třeba zabít Sekala (sedlák Štverák)

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 130, ISBN 80-86182-51-7.
  3. Pavlína Vajčnerová: Gustav Nezval: Oči spíše sympatické, Brána, Praha, 2005, ISBN 80-7243-265-6, str.  15.
  4. http://archiv.narodni-divadlo.cz/
  5. Český film : herci a herečky II, s. 300.
  6. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3.
  7. Český film : herci a herečky II, s. 302.

Literatura
  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 68
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 178–180, 196, 225, 231, foto 465, 466, 471, 473, 474, 518, 615, 636
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 168, 292, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 95, 186, 194, 339, 493.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 299–302.
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 402, 478, 486, 499, 660–1
  • Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju, vyd. Čs. filmový ústav, 1990, str. 119-121
  • Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 68, 130, 166, 235–6, ISBN 80-86182-51-7
  • Stanislav Motl: Prokletí Lídy Baarové, Rybka Publishers, Praha, 2002, str. 120, 137, 176, 214, ISBN 80-86182-61-4
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 259, 349, 350
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 543–546.
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 61, 65, 83, 183, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 452.
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 120, 132, 181, ISBN 80-85837-35-8
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 104, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Pavlína Vajčnerová: Gustav Nezval: Oči spíše sympatické, Brána, Praha, 2005, ISBN 80-7243-265-6
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 155, 177, ISBN 80-207-0485-X
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.