Gruyères

Náměstí Gruyères

Ve vesničce Epagny byly objeveny hroby z doby halštatské a laténské (325–250 př. n. l.) a další stopy z doby bronzové. Nedaleko se také nacházely pozůstatky římské vily z 2.–3. století n. l. a raně středověkého hřbitova. Římská osada byla umístěna na kopci v Gruyères.

Gruyères stojí uprostřed zeleného předhorského podhůří Fribourgu a nad středověkým městem se tyčí hrad. Legenda praví, že Gruerius, legendární zakladatel Gruyères, chytil jeřába (ve francouzštině: „grue“) a vybral si ho jako své heraldické zvíře, odsud tedy dle legendy pochází název města.

Avšak počátky Gruyères zůstávají zcela nejasné. První zmínka pochází z let 1138–39, ještě pod názvem "de Grueri". Město se vyvinulo pod hradem, který hrabě Gruyere postavil na vrcholu kopce, aby mohl kontrolovat, co se děje v údolí. V letech 1195–96 se stalo tržním městem s ústřední ulicí a s městskými hradbami. Město se vyvinulo odděleně od hradu. V roce 1397 hrabě Rudolph IV. Gruyères potvrdil starší městskou listinu, která byla založena podle vzoru obce Moudon.

22. června 1476 se Gruyères účastnilo bitvy u Moratu proti Karlu Smělému, jež byl vévodou Burgundska. S pomocí Staré švýcarská konfederace porazili burgundskou armádu a ukořistili tři pláště Řádu zlatého rouna, které patřily Karlu Smělému, včetně jednoho s emblémy Filipa Dobrého, jeho otce. V době bitvy si totiž připomínal výročí smrti svého otce.

Středověké město Gruyères

Městský kostel Gruyères původně patřil k farnosti Bulle. Hrabě Rudolph III. dovolil vesnicím na levém břehu Sány postavit kostel svatého Theodula. Roku 1254, když byl kostel zasvěcen, stal se farním kostelem nové farnosti Gruyères. Hrabata z Gruyères byla pohřbena pod oltářem svatého Michala v kostele. Kostel dvakrát vyhořel, a to v letech 1670 a 1856. Zrekonstruovaný kostel byl vysvěcen v roce 1860. Kromě farního kostela měli na hradě i kapli sv. Jana Křtitele se dvěma skleněnými okny z konce 15. století. Kaple sv. Mořice ve staré nemocnici byla postavena s nemocnicí v roce 1431. Kaple du Berceau byla postavena v roce 1612.

Během třicetileté války ze Svatého Bernarda z Besançonu uprchly jeptišky, aby se usadily v Gruyères. Ve městě žily v letech 1639 až 1651 a vedly zde soukromou školu. Od 15. století byla ve městě otevřena základní škola, především pro chlapce. Ve 20. století se ve městě otevřela střední škola, ale v roce 1973 byla přestěhována do města Bulle. V Gruyères se nacházel morový dům, zmínka o něm pochází z roku 1341. V polovině 15. století pak byla založena městská nemocnice, která zůstala v provozu až do druhé poloviny 19. století.

Mezi 11. a 16. stoletím obývalo hrad v Gruyères 19 hrabat. V roce 1554 v pořadí devatenáctý hrabě, Michel de Gruyères, zbankrotoval a jeho majetek si mezi sebou rozdělili věřitelé. V polovině 19. století hrad získaly bohaté šlechtické rody Bovy a Ballandy ze Ženevy, které tu provedly rozsáhlou renovaci. Po druhé světové válce se stavba dostala pod správu kantonu Fribourg a dnes je otevřena veřejnosti.

Gruyères se rozléhá na 28,4 čtverečních kilometrech. Z této plochy je 11,5 km² využíváno pro zemědělské účely, zatímco 14,18 km² je zalesněno. Zbytek země, 1,55 km², zaujímají stavby nebo silnice a 0.24 km² tvoří vodní plochy a neproduktivní půda.

Gruyères leží 810 m nad hladinou moře, 4,5 km jiho-jihovýchodně od hlavního města okresu Bulle. Historické město je umístěno na vrcholu izolovaného kopce severně od Alp, v podhůří hory Moléson. V tomto místě řeka Sána odtéká z Fribourských Alp.

Oblast obce zahrnuje úsek Sánského údolí a Fribourských Alp. Centrální částí oblasti je rovina Alluvial (690 m n. m.), která leží vedle Alp, mezi městem Gruyères a městem Broc. Z Brocu se do výšky 828 m n. m. táhne kopec Gruyères. Ze západu pak stéká potok Trême a řeka Sána.

Oblast obce sahá po hřebeny Dent de Broc (1,829 m n. m.) na severu a Dent du Chamois (1,830 m n. m.) na jihu. Dva vrcholy s jejich sedlem mezi nimi jsou populární pro fotografie Gruyère.

Nejvyšší bod obce je vrchol hory Moléson, dosahuje výšky 2 002 m n. m.

Obec Gruyères také zahrnuje dvě vesnice, severně vesnici Épagny a západně vesnici Pringy. Dále jižně malou vesničku Saussivue a rekreační osadu Moléson-Village v údolí Albeuve v podhůří hory Moléson. Sousedními obcemi Gruyères jsou Broc, Charmey, Bas-Intyamon, Haut-Intyamon, Semsales, Vaulruz, Vuadens, Bulle, La Tour-de-Trême a Le Pâquier.

Gruyères čítá k prosinci roku 2018 2,203 obyvatel. Od roku 2008 tvoří 15 % obyvatelstva cizinci. Za posledních 10 let se počet obyvatel zvýšil až o 21 %.

Francouzština je mateřským jazykem většiny populace (90 %). Z menší části obyvatelé hovoří německy, portugalsky nebo italsky.

V Gruyères v roce 2008 žilo 50,6 % mužů a 49,4 % žen. Z toho se 32,9 % lidí narodilo v Gruyère, 38,7 % se narodilo ve stejném kantonu, 12,5 % se narodilo někde jinde ve Švýcarsku a 11,8 % se narodilo mimo Švýcarsko.

Děti a mládež (ve věku 0–19 let) tvoří 29,7 % populace, zatímco dospělí (ve věku 20–64 let) tvoří 55 % a senioři (starší 64 let) tvoří 15,3 % obyvatelstva města.

Je zde 581 domácností, s průměrem 2,5 osoby na jednu domácnost

Gruyères bylo vždy venkovským městem. Zemědělské produkty z okolí zde byly zpracovávány a dodávány na trh. Dříve se pozornost soustřeďovala zejména na obchod se sýry a malými a velkými zvířaty. Ve městě se nacházelo několik mlýnů, pily a od 18. století také továrna na střelný prach. Do počátku 20. století byl v Gruyères důležitý obchod se slámou.

Tvrdý švýcarský sýr Gruyère

I v nynější době se zemědělství specializuje na produkci mléka a chov skotu. Dodává suroviny pro výrobu sýra a zpracování masa. Nejvýznamnější v ekonomickém odvětví je sýr Gruyère.

V sekundárním sektoru se zde uplatňuje truhlářství, přesná mechanika a řemesla. Služby nabízejí mnoho pracovních míst v gastronomii a hotelech. Obce Epagny a Pringy se v poslední době staly bydlištěm pro lidi, kteří dojíždějí za prací do města Bulle.

Od roku 2010 měla Gruyères míru nezaměstnanosti 2,5 %. Od roku 2008 bylo v primárním ekonomickém sektoru zaměstnáno 59 lidí a do tohoto sektoru bylo zapojeno přibližně 19 podniků. V sekundárním sektoru bylo zaměstnáno 229 osob a toto odvětví tvořilo 27 podniků. V terciárním sektoru bylo zaměstnáno 447 osob a toto odvětví tvořilo 69 podniků. V obci bylo zaměstnáno 757 obyvatel, z toho ženy tvořily 42,8 % pracovní síly.

V roce 2008 činil celkový počet pracovních míst na plný pracovní úvazek 601. Počet pracovních míst v primárním sektoru činil 44, z toho 39 v zemědělství a 5 v lesní a dřevařské výrobě. Počet pracovních míst v sekundárním sektoru byl 215, z toho 120 (55,8 %) ve zpracovatelském průmyslu a 95 (44,2 %) ve stavebnictví. Počet pracovních míst v terciárním sektoru činil 342. V terciárním sektoru: 62 (18,1 %) bylo ve velkoobchodním nebo maloobchodním prodeji nebo opravách motorových vozidel, 33 (9,6 %) v dopravě a skladování zboží, 131 (38,3 %), v hotelech nebo restauracích, 35 (10,2 %) ve vzdělávání a 45 (13,2 %) ve zdravotnictví. Zbylou část tvořil informační průmysl, technici nebo vědci.

Důležitým faktorem podpory cestovního ruchu v regionu je sýr Gruyère. Hlavní turistickou atrakcí je středověké město Gruyères s hradem, ve kterém je regionální muzeum a muzeum umění. Hrad má vnější podobu z 15. století, vnitřní podoba zařízení pak odpovídá století 19. Na hradě se konají kulturní události (koncerty, divadelní představení). Uvnitř se nacházejí složitá vitrážová okna, či romantické obrazy krajiny, které v polovině 19. století namaloval Jean-Baptiste-Camille Corot. Ve městě Pringy se nachází sýrárna, která je přístupná návštěvníkům. Nedaleko je Mont Moléson, hora vhodná pro horolezectví, méně fyzicky zdatní dojedou až na vrchol lanovkou, která byla přestavěna v roce 1998. Středisko Moléson-Village nabízí letní i zimní turistiku.

Hrad Gruyères

Filmoví fanoušci zde najdou stálou expozici nejrůznějších příšer a mimozemšťanů v Muzeu H. R. Gigera. Je umístěná v malém zámečku St. Germain. Švýcarský surrealista H. R. Giger byl tvůrcem vizuálních efektů ve filmu Vetřelec, za něž v roce 1980 získal Oscara. Vedle toho se nachází také Muzeum Tibetu s mystickou atmosférou a bohatou sbírkou buddhistického umění. Nalézají se zde tři stovky soch, obrazů a rituálních předmětů.