Gregor Strasser

Gregor Strasser se narodil do rodiny katolického soudního úředníka v malém hornobavorském městě Geisenfeldu. Navštěvoval místní gymnázium a po maturitě se živil jako drogista ve vesnici Frontenhausen od roku 1910 až do začátku první světové války, kdy musel narukovat. V průběhu války se vypracoval do hodnosti nadporučíka (vyšší, než měl svobodník Hitler) a byl vyznamenán Železným křížem I. a II. třídy.

V roce 1918 pokračoval ve studiích na Friedrichově univerzitě v Erlangenu a v roce 1919 vstoupil do krajně pravicové polovojenské organizace Freikorps, vedené Franzem von Eppem. V roce 1920 si našel práci jako lékárník v Landshutu a téhož roku se zúčastnil neúspěšného Kappova puče, pokusu o obnovení monarchie. V téže době jeho bratr Otto působil v sociální demokracii.

Nacisté v černých košilích v roce 1927. Zleva: Heinrich Himmler, Rudolf Hess, Gregor Strasser, Adolf Hitler, Franz von Salomon

Gregor Strasser vstoupil do nově vzniklé NSDAP, kterou pomáhal založit. Jeho vůdčí vlastnosti byly pohotově rozpoznány a Strasser byl záhy jmenován oblastní hlavou stranické milice SA v Bavorsku. V listopadu roku 1923 se účastnil neúspěšného pivnicového puče. Spolu s Hitlerem a dalšími byl Strasser odsouzen k jednomu a půl roku vězení v Landsbergu, po několika týdnech však byl propuštěn, protože byl zvolen členem Bavorského zemského sněmu za nacistickou stranu.

V prosinci roku 1924 dosáhl Strasser křesla v Reichstagu. Později se stal členem Německé svobodné strany, která sloužila jako náhradní organizace za NSDAP, která byla po nepodařeném puči zakázána. Strasser v ní působil do prosince roku 1932.

Když byla NSDAP znovu založena, stal se Strasser prvním gauleiterem pro Bavorsko od roku 1928 do roku 1929. Poté se stal vůdcem propagandy a organizačním vůdcem. Když roku 1931 spáchala sebevraždu Hitlerova neteř Geli Raubalová, k níž měl Hitler hluboký vztah, nechtěl se od něj Strasser ani na krok vzdálit, protože měl obavy, že se Hitler zabije.

Na Německo silně dopadla hospodářská krize, vzrostla nezaměstnanost a ve volbách roku 1930 dosáhla NSDAP 18,3 % hlasů (oproti 2,6 % v roce 1928), takže se stala druhou nejsilnější stranou. Strasser na tom měl značný podíl. V srpnu 1932 nabídl kancléř Franz von Papen z podnětu prezidenta Hindenburga Hitlerovi funkci vicekancléře, což Hitler odmítl, protože by ve vládě „hrál druhé housle“.

Programové a osobní soupeření s Adolfem Hitlerem se vyostřilo v prosinci roku 1932, když říšský kancléř Kurt von Schleicher nabídl Strasserovi vicekancléřství a úřad pruského ministerského předsedy. Von Schleicher doufal, že se tím NSDAP rozdělí a že se Strasser později připojí k von Schleicherově Národní konzervativní straně, a že tak Hitlera politicky zničí. Hitler však na schůzi poslanců NSDAP Strassera ostře napadl, obvinil z bolševismu a donutil jeho příznivce, aby se ho výslovně zřekli. Na rozdíl od Strasserova asistenta Goebbelse, který se k Hitlerovi přidal, zdrcený Strasser se vzdal všech stranických funkcí a začátkem roku 1933 i poslaneckého mandátu a z politiky se zcela stáhl.

Jeho bratr Otto emigroval do Prahy, což nabídl i Gregorovi, ten však odmítl. Gregor Strasser přerušil své politické kontakty a chtěl se vrátit ke svému farmaceutickému povolání. Počátkem roku 1934 se dokonce zdálo, že ho Hitler chce vzít na milost: vyznamenal ho zlatým odznakem NSDAP a 13. června mu nabídl funkci ministra hospodářství. Strasser si ovšem chtěl vymínit, že ve vládě nebude Göring ani Goebbels, což Hitler nepřijal. 30. června byl spolu s dalšími funkcionáři berlínské NSDAP zatčen a uvězněn. Během stranických čistek, známých jako Noc dlouhých nožů, byl v berlínském vězení Gestapa zastřelen. Na rozkaz generála SS Reinharda Heydricha nedostal ani kulku z milosti, ale hodinu umíral, než vykrvácel. Není známo, zda byl zavražděn na Hitlerův osobní rozkaz, zato Göring a Himmler se na tom podíleli.

Fritz Günther von Tschirschky, jeden z právníků, podal svědectví o vraždě: podle jeho pamětí byl Strasser zavražděn ve věznici ve své cele střelou okénkem ve dveřích do zadní části hlavy. Tschirschky sám exekuci neviděl, protože stál na chodbě, o pár minut později však viděl stráže nesoucí ven krvavé tašky. Mrtvola byla 3. července převezena k úřední pitvě a zpopelněna. Urnu předal Himmler osobně Strasserovu bratru Ottovi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor Strasser na anglické Wikipedii.

• KERSHAW, Ian, Hitlerův mýtus : obraz a skutečnost ve Třetí říši. Praha 2009
• KERSHAW, Ian, Do pekel a zpět: Evropa 1914–1949. Praha 2017
• KERSHAW, Ian, Hitler. I. díl, 1889–1936: Hybris. Praha: Argo 2015
• KERSHAW, Ian, Hitler. II. díl, 1937–1945: Nemesis. Praha: Argo 2015
• CHILDERS, Thomas, 2017. The Third Reich: A History of Nazi Germany. New York: Simon & Schuster. ISBN 978-1-45165-113-3. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• EVANS, Richard, 2004. The Coming of the Third Reich. New York: Penguin Publishing. Dostupné online. ISBN 978-1594200045. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• HAMILTON, Charles, 1984. Leaders & Personalities of the Third Reich. [s.l.]: R. James Bender Publishing. ISBN 0-912138-27-0. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• KERSHAW, Ian, 2008. Hitler: A Biography. [s.l.]: W. W. Norton & Company. ISBN 978-0-393-06757-6. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• LONGERICH, Peter, 2015. Goebbels: A Biography. [s.l.]: Random House. ISBN 978-1400067510. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• NICHOLLS, David, 2000. Adolf Hitler: A Biographical Companion. [s.l.]: ABC-CLIO. ISBN 978-0874369656. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• OVERY, Richard, 2010. The Third Reich: A Chronicle. New York: Quercus Publishing Inc.. ISBN 978-1-62365-456-6. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• READ, Anthony, 2005. The Devil's Disciples: Hitler's Inner Circle. New York: Norton. ISBN 978-039332-697-0. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• STACHURA, Peter D., 1983. Gregor Strasser and the Rise of Nazism. London: George Allen & Unwin. ISBN 978-0-04943-027-3. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WISTRICH, Robert, 2013. Who's Who in Nazi Germany. [s.l.]: Routledge Publishing. ISBN 978-1136413810. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Nacismus
• Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP)
• Otto Strasser
• Strasserismus

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gregor Strasser na Wikimedia Commons
• (anglicky) Gregor Strasser na Encyclopædia Britannica
• Gregor Strasser. Nacista, který to se socialismem myslel vážně Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné informace, souvislosti nástupu nacionálního socialismu.