Franz von Papen

Mladý von Papen ve vojenské uniformě

V roce 1932 zastával úřad německého kancléře (jmenován byl proti vůli své strany a funkci přijal, i když přislíbil opak, což vedlo k jeho vyloučení ze strany). V lednu 1933 pomohl ke jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem. V roce 1933 vyjednal za Hitlerovu vládu Říšský konkordát a souhlas strany Zentrum se zmocňovacím zákonem. Dle svých vlastních slov se domníval, že politicky nezkušeného Hitlera jako vicekancléř ovládne a že ten se znemožní tak, že brzy padne. Hitler se jej a jeho spolupracovníků však poté velice rychle zbavil. Posléze působil Papen jako německý velvyslanec v Rakousku.

Během druhé světové války vedl diplomatickou misi Německa v Turecku, kde pomohl tamějšímu nunciovi Angelu Giuseppu Roncalimu (ten se stal později papežem svatým Janem XXIII.) se záchranou židovských uprchlíků před repatriací zpět do Německa.[1] Po válce byl souzen Norimberským tribunálem, který jej zprostil obžaloby. V 50. letech se neúspěšně pokoušel o návrat do politiky. Byl čestným papežským komořím Pia XI. a svatého Jana XXIII.