Gorazdova (Praha)

Gorazdova ulice na Novém Městě v Praze spojuje Jiráskovo náměstí a Palackého náměstí. Je pojmenována na počest biskupa pravoslavné církve Gorazda, vlastním jménem Matěje Pavlíka.

Gorazdova
Umístění
StátČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 2
ČtvrťNové Město
Poloha50°4′32,75″ s. š., 14°24′59,41″ v. d.
Začíná naPalackého náměstí
Končí naJiráskovo náměstí
Historie
Pojmenováno poSvatý Gorazd II.
Další údaje
Délkaasi 300 m
Počet adres24
PSČ120 00
Kód ulice447072
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gorazdova, domy 11,13 a 15
Gorazdova 13, secesní portál

Historie

Vznikla ve vrcholném středověku, kdy se stala hlavní osovou komunikací pod Emauzskou (Břežskou) skálou. Po vytyčení Nového Města pražského roku 1348 při ní vyrostla osada plavců dřeva a rybářů Podskalí a postupně byla zastavěna druhou frontou domků souběžných s nábřežím pravého břehu Vltavy, prokládaná zahrádkami a sklady dříví. Od 18. století do roku 1947 nesla název Podskalská a její jižní část sahala až k Podskalské radnici. Po terénních úpravách pro Zítkovy sady z roku 1896 a pro stavbu budov ministerstva stavebnictví a ministerstva práce ve 30. letech 20. století byla parkem rozdělena na dvě části, horní a dolní. Horní Podskalská ulice dostala současný název roku 1947[1], dolní se nazývá Podskalská ulice dosud. Zhruba v polovině Gorazdovu ulici rozděluje a v pravém úhlu kříží Trojanova ulice.

Hlavní změny

Lokalita prošla třemi zásadními etapami změn: kolem roku 1900 byly při asanaci starého Podskalí zbořeny všechny zdejší domky, z některých zůstaly sklepy. Následně byla ulice v letech 1896-1914 zastavěna řadovými nájemnými domy o 5 až 6 poschodích, mnohé financovali bohatí židovští měšťané, kteří se sem přestěhovali ze zbořeného Židovského Města. V únoru 1945 byla ulice postižena bombardováním Emauzského kláštera[2], při kterém byly zcela zbořeny dva ze čtyř nárožních domů ulice, a většina ostatních staticky narušena natolik, že jejich opravy trvaly až do počátku 60. let. Největší ztrátu památkově cenného domu v Gorazdově 4 (druhý vedle nároží do Palackého náměstí) ulice utrpěla roku 1979 v souvislosti s výstavbou stanice metra B Karlovo náměstí - výstupu na Palackého náměstí. Tehdy byl zbytečně zbořen vzorový secesní dům architekta Františka Buriánka s bohatou štukovou výzdobou fasády a interiérů a následně jeho stavební parcela s nárožním zbořeništěm využita pro novostavbu Dopravního dispečinku. Na ohradě zbořeniště byla pamětní deska obětem bombardování z roku 1945, která po roce 1979 zmizela.

Domy, firmy a instituce
  • Gorazdova 1 / Palackého náměstí 3: nárožní dům s hostincem "U pomníku", dříve "U Bejšovců"; původně Pištěkův dům. Dominantní novorenesanční rohák roku 1897 postavil architekt Emil Pištěk pro svou rodinu. Na fasádě heslo:Vytrvalost vede k cíli, překoná i dlouhou míli.
  • Gorazdova 2-4 novostavba Dispečinku Dopravního podniku (Metrostavu, také Metroprojektu) z let 1980-1982, brzy přestala sloužit původnímu účelu, nyní sídlo firem.
  • Gorazdova 12 / Trojanova 7 - nárožní funkcionalistický dům, který v letech 1928-1929 architekt Petr Kropáček projektoval pro inženýra Eugena Syrovátku, svobodného zednáře, který zde vedl lóži Sibi et posteris. Na fasádě do Trojanovy ulice je v 1. patře zednářské znamení krychle. V přízemí se dochovaly nástěnné malby této lóže.
  • Gorazdova 11 : výrazný dům ve stylu historismu se secesním reliéfem ženy na fasádě 5. patra; architekt Jan Petrák. V 5. patře bydlel přírodovědec Václav Jan Staněk, na balkóně fotografoval většinu živočichů pro své knihy. V 6. patře měl ateliér malíř Václav Kiml.
  • Gorazdova 13 "U Kapínů": památkově chráněný secesní dům s ženskou bustou v průčelí a s malbou na fasádě 6. patra; architekt Jan Petrák (1906)
  • Gorazdova 14: v letech 1945-1970 v přízemí cukrárna "U Šafaříků"
  • Gorazdova 17: v přízemí byla v letech 1918-2011 proslulá restaurace Na rybárně nebo Rybárna, kterou navštěvovaly osobnosti z okolí, například herci Otomar Korbelář nebo Jaroslav Mareš. Restauraci si oblíbil Václav Havel dávno předtím, než se stal prezidentem. I během svého úřadování tam svolával jednání[3]. Několik let restauraci vedla kuchařka Čirina Košíková, kolem roku 2013 byla restaurace zrušena a proměněna ve vietnamské bistro[4]
  • Nárožní dům Gorazdova 19, šestipatrový ve stylu historismu. V 6. patře bydlel spisovatel Eduard Bass, po něm spisovatel a předseda Svazu spisovatelů Jan Drda, kterému v srpnu 1968 sovětské tanky stojící na Jiráskově náměstí prostřílely knihy v knihovně, což spoluobčanům ukazoval, distancoval se od svých dosavadních funkcí a politiky a brzy po té zemřel.
  • Gorazdova 22: novobarokní dům a plastickou štukovou výzdobou na fasádě; bydlela zde herečka Národního divadla Jarmila Kronbauerová, autorka autobiografické knihy Hodiny pod harlekýnem.
  • Gorazdova 24: budova bývalého podniku Energovod, nárožní dům do Resslovy ulice, čp. 1969/II, postaven roku 1959 na místě domu vybombardovaného při náletu na Emauzy roku 1945

Odkazy

Reference
  1. M. Lašťovka a kol.: Pražský uličník I, 1997, s. 183
  2. http://www.vhu.cz/tragicky-americky-nalet-na-prahu-14-unora-1945/
  3. https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/2246458-stav-se-v-rybarne-budu-tam-sedet-vystava-provazi-prahou-vaclava-havla
  4. https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/535645/havlova-kucharka-cirina-se-zbavila-hospody-prestal-tam-chodit-i-gott.html

Literatura
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Podskalská, s. 853–859.
  • BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s.
  • LAŠŤOVKA, Marek a kolektiv: Pražský uličník I., Libri Praha 1997, s. 183
  • KOVÁŘÍK, Vladimír a SIMONOVÁ Věra, Literární toulky Prahou. Albatros Praha 1988, s. 217

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.