Giulio Broggio

Giulio (Julius) Broggio (25. února 1628, Itálie - 1718 nebo 15. srpna 1703, Litoměřice) byl stavitel italského původu. Nejvíce staveb postavil na Litoměřicku.

Giulio Broggio
Narození25. února 1628
Itálie
Úmrtí1718 (ve věku 89–90 let) nebo 15. srpna 1703 (ve věku 75 let)
Litoměřice
Povoláníarchitekt
DětiOctavio Broggio
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kostel Navštívení Panny Marie v hornopolickém poutním areálu

Životopis

Rodina Broggiů pochází ze severoitalského městečka Albiolo ležící u Comského jezera v v severoitalské Lombardii. Odtud měla štukatérská rodina Broggi přijít do švýcarského Rovereda v kantonu Graubünden. Z této rodiny pocházel také „Vlach“ Giulio Broggio (Broggi). Ten nebyl jediným členem tohoto rodu, který přesídlil na Litoměřicko. V Čížkovicích bydlel také jistý Johann Broži (Brozi) s manželkou Magdalénou, kterým se narodili v roce 1666 a 1667 dva synové. Oba se jmenovali Melchior, ovšem první zemřel v kojeneckém věku. Magdaléna Broži je také zaznamenána jako kmotra v lovosické matrice ještě v roce 1670. Jako kmotra je zde také zapsána roku 1668 blíže neznámá Eva „Brože“. Roku 1681 zemřel v Litoměřicích Guliu Broggiovi strýc. Z těchto záznamů lze říci, že se jednalo o celý přesídlený rod.

V roce 1658 byl Giulio Broggi přijat jako učeň litoměřického cechu zedníků a kameníků pod jménem Julio Brosch, v počeštělé formě Broži (což ovšem nemá spojitost se starým domácím rodem Brožů, jehož člen Matěj je zmiňovaný k roku 1579 jako majitel statku aj.).

Broggio se poprvé oženil v době práce na čížkovickém panství 26. února 1658 v Lovosicích s Ludmilou Mílovou-Šilbochovou (psáno též Mejlová) z Čížkovic, narozenou roku 1631. Za družbu na svatbě byl Václav Hylle z Lovosic a přítomen byl i Jan Maria Spineta z Litoměřic. Manželé měli pět dětí. Broggiova manželka snad pocházela z kamenické rodiny, protože svědkyní křtu Broggiova syna byla roku 1673 v Litoměřicích Anna Milová, žena kameníka, zřejmě příbuzná Ludmily. Příjmení Milová se totiž jinak v litoměřických matrikách nevyskytuje. Zprvu žil Broggio s rodinou v Čížkovicích, ale pobýval v místech větších staveb (Mimoň či Třebenice?). V Čížkovicích, respektive Lovosicích také nalézáme křty jeho dětí až od roku 1666. Byl zde pokřtěn Hans Jakob (kmotři pocházeli z Třebenic), dále roku 1668 Elias a v roce 1670 také Octavian Broggio.[1]

Giulio se stal příslušníkem litoměřického cechu jako tovaryš a přesídlil do Litoměřic, kde se stal roku 1671 majitelem domu U pěti panen na náměstí. Od roku 1673 byl litoměřickým měšťanem.

Díla a stavby Giulia Broggia

Čížkovický zámek se pravděpodobně stal prvním samostatným dílem Giulia Broggia v našem kraji. Mezi jeho díla můžeme počítat také kostel svatého Jakuba v Čížkovicích (1675–1677), který ale nedokončil. V téže době stavěl i kostel svatého Václava a zámek v Dlažkovicích (syn Octavian zámek později dokončil a rozšířil). V letech 1663–1670 se zúčastnil stavby chrámu svatého Štěpána a roku 1683–1701 biskupské rezidence v Litoměřicích. V roce 1664 přestavěl se svým zednickým mistrem Kašparem Piatem zámek v Mimoni.[2] V roce 1684 Giulia a jeho syna Octavia pověřil litoměřický biskup Jaroslav Ignác ze Šternberka výstavbou nového poutního kostela Navštívení Panny Marie v hornopolickém areálu, dále roku 1688-1692 hřbitovní kapli svatého Františka Xaverského v Liběšicích a v Litoměřicích pohřební kapli svatého Jana Křtitele (1677) a most přes Labe se čtrnácti barokními sochami (1711).

Na žádost zákupského vévody Julia Františka začal stavět roku 1689 kostel v Horní Polici. Tamní poutní areál dostavěl z popudu a peněz zákupské vévodkyně Anny Marie Františky Toskánské roce 1725 jeho syn Octavio Broggio.[3]

Kostel Všech svatých v Litoměřicích na jehož přestavbě se Giulio Broggio podílel. On i jeho syn Octavio Broggio jsou zde pohřbeni.

Mezi jeho významná díla patří též stavba konventu premonstrátek v Doksanech probíhající od roku 1681 a stavba poutního kostela Bolestné Matky Boží v Bohosudově z let 1701-1708. Vedl i dostavbu zámku v Ostrově a přestavbu zámku v Zákupech. Významné jsou práce celé rodiny Broggiů v Děkanském kostele Všech svatých v Litoměřicích. Giulio Broggio obnovil koncem 17. století kapli svaté Barbory a postavil kapli svatého Rocha. Jeho syn Octavio provedl barokizaci této gotické stavby v letech 1718–1719. Hlavní oltář postavil syn O. Broggia – Antonio (* 1718), zřejmě podle návrhů svého otce. Přímo v kostele jsou oba stavitelé, otec Giulio a syn Octavio Broggiovi, pohřbeni.

Děti Giulia Broggia

Odkazy

Reference
  1. HORÁK, Tomáš. Výtvarní umělci, umělečtí řemeslníci a výrobci hudebních nástrojů v Litoměřicích 16. – 19. století. [s.l.]: Nakladatelství OSWALD, 2007. 192 s. ISBN 978-80-85433-99-9. S. 27.
  2. VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. Praha 5: Libri, 1998, 3.vydání. ISBN 80-85983-32-X. Kapitola Mimoň, s. 194.
  3. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj – Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Mariánské poutní místo Horní Police, s. 127.

Literatura
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 74.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 188–189.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.