Giro d'Italia 1981

64. ročník cyklistického závodu Giro d'Italia se konal mezi 13. květnem a 7. červnem 1981. Vítězem se stal Ital Giovanni Battaglin, jenž dříve v sezóně vyhrál Vueltu a España. Stal se tak teprve druhým jezdcem v historii, který vyhrál Giro d'Italia a Vueltu a España v jeden rok. Před ním se to podařilo pouze Eddymu Merckxovi v roce 1973.

Giro d'Italia 1981
Datum 13. května - 7. června
Start Brescia
Cíl Verona
Počet etap 22 + prolog, zahrnující jednu půlenou etapu
Celková délka 3895,6 km
Celkový čas vítěze 104h 50' 36”
Rychlostní průměr
Konečné pořadí
Celkový vítěz  Giovanni Battaglin (ITA)
2. místo  Tommy Prim (SWE)
3. místo  Giuseppe Saronni (ITA)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěže  Giuseppe Saronni (ITA)
Nejlepší vrchař  Claudio Bortolotto (ITA)
Nejlepší mladý jezdec  Giuseppe Faraca (ITA)
Nejlepší družstvo Bianchi–Piaggio
Nejlepší družstvo (body) Bianchi–Piaggio

Vítězem bodovací soutěže se stal Ital Giuseppe Saronni (Gis Gelati–Campagnolo), nejlepší vrchař byl Claudio Bortolotto (Santini–Selle Italia) a nejlepším mladým jezdcem se stal Giuseppe Faraca (Hoonved–Bottecchia). Tým Bianchi–Piaggio vyhrál obě týmové soutěže, podle času i bodovací.

Týmy

Gira d'Italia 1981 se zúčastnilo celkem 13 týmů. Každý tým poslal na start 10 jezdců, celkem tedy odstartovalo 130 jezdců. Do cíle ve Veroně dojelo 104 jezdců.[1]

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

  • Bianchi–Piaggio
  • Cilo–Aufina
  • Famcucine–Campagnolo
  • Gemeaz Cusin–Zor–Helios
  • Gis Gelati–Campagnolo
  • Hoonved–Bottecchia
  • Inoxpran
  • Kotter's–G.B.C.
  • Magniflex–Olmo
  • Safir–Galli–Maillard
  • Sammontana–Benotto
  • Santini–Selle Italia
  • Selle San Marco–Gabrielli


Trasa a etapy
Borno hostilo cíl sedmnácté etapy.

Trasa Gira d'Italia 1981 byla odhalena hlavním organizátorem Vincenzem Torrianim 21. února 1981.[2] Trasa dlouhá 3 895,6 km (2 420,6 mi) zahrnovala 4 časovky (tři individuální a jedna týmová) a 10 etap s hodnocenými stoupáními, na nichž bylo možné získat body do vrchařské soutěže. Dvě z těchto deseti etap mělo vrcholový dojezd: 17. etapa do Borna a 20. etapa do Tre Cime di Lavaredo.[3] Organizátoři se rozhodli zahrnout 3 dny odpočinku. Ve srovnání s předchozím ročníkem byl závod o 129,4 km (80 mi) kratší a zahrnoval o jednu časovku navíc. Také zahrnoval o jednu půlenou etapu navíc.

Etapy a vítězové[4]
Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz
P 13. května Terst 6,6 km (4 mi) Individuální časovka  Knut Knudsen (NOR)
1a 14. května Trieste - Bibione 100 km (62 mi) Rovinatá etapa  Guido Bontempi (ITA)
1b Lignano Sabbiadoro - Bibione 15 km (9 mi) Týmová časovka Hoonved-Bottecchia
2 15. května Bibione - Ferrara 211 km (131 mi) Rovinatá etapa  Paolo Rosola (ITA)
3 16. května Bologna - Recanati 255 km (158 mi) Rovinatá etapa  Giuseppe Saronni (ITA)
17 May Den odpočinku
4 18. května Recanati - Lanciano 214 km (133 mi) Rovinatá etapa  Mario Beccia (ITA)
5 19. května Marina di San Vito - Rodi Garganico 180 km (112 mi) Rovinatá etapa  Giuseppe Saronni (ITA)
6 20. května Rodi Garganico - Bari 225 km (140 mi) Rovinatá etapa  Giuseppe Saronni (ITA)
7 21. května Bari - Potenza 143 km (89 mi) Horská etapa  Palmiro Masciarelli (ITA)
8 22. května Sala Consilina - Cosenza 202 km (126 mi) Horská etapa  Moreno Argentin (ITA)
9 23. května Cosenza - Reggio Calabria 231 km (144 mi) Horská etapa  Serge Parsani (ITA)
24. května Den odpočinku
10 25. května Řim - Cascia 166 km (103 mi) Horská etapa  Gianbattista Baronchelli (ITA)
11 26. května Cascia - Arezzo 199 km (124 mi) Rovinatá etapa  Giovanni Renosto (ITA)
12 27. května Arezzo - Livorno Montenero 224 km (139 mi) Rovinatá etapa  Moreno Argentin (ITA)
13 28. května Empoli - Montecatini Terme 35 km (22 mi) Individuální časovka  Knut Knudsen (NOR)
14 29. května Montecatini Terme - Salsomaggiore Terme 224 km (139 mi) Horská etapa  Francesco Moser (ITA)
15 30. května Salsomaggiore Terme - Pavia 198 km (123 mi) Horská etapa  Daniel Gisiger (SUI)
16 31. května Milan - Mantua 178 km (111 mi) Rovinatá etapa  Claudio Torelli (ITA)
17 1. června Mantua - Borno 215 km (134 mi) Horská etapa  Benedetto Patellaro (ITA)
18 2 June Borno - Dimaro 127 km (79 mi) Horská etapa  Miguel María Lasa (ESP)
3. června Den odpočinku
19 4. června Dimaro - San Vigilio di Marebbe 208 km (129 mi) Horská etapa  Giovanni Battaglin (ITA)
20 5. června San Vigilio di Marebbe - Tre Cime di Lavaredo 100 km (62 mi) Horská etapa  Beat Breu (SUI)
21 6. června Auronzo di Cadore - Arzignano 197 km (122 mi) Rovinatá etapa  Pierino Gavazzi (ITA)
22 7. června Soave - Verona 42 km (26 mi) Individuální časovka  Knut Knudsen (NOR)
Celková délka 3 895,6 km (2 421 mi)

Průběžné pořadí
Tre Cime di Lavaredo bylo Cima Coppi Gira d'Italia 1981.

Během Gira d'Italia byly nošeny čtyři různé dresy. Lídr celkového pořadí, kalkulovaného sčítáním časů dojezdů jednotlivých jezdců a přidáváním časových bonusům prvním 3 jezdcům v cíli etapy s hromadným startem, nosil růžobý dres. Časové bonusy na Giru 1981 byly 30 sekund za první, 20 sekund za druhé a 10 sekund za třetí místo v etapě. [5][6] Tato soutěž je nejdůležitější a její vítěz je považován za celkového vítěze závodu.[7]

Lídr bodovací soutěže, jenž nosil fialový dres, byl určován podle počtu získaných bodů v této soutěži. Tyto body bylo možné získat za dojezd v první patnáctce etapy, nebo na sprinterských prémiích. Lídr vrchařské soutěže nosil zelený dres. V této klasifikaci byly body udělovány za dosažení vrcholu hodnoceného stoupání před ostatními cyklisty. Každé stoupání bylo hodnoceno jako první, druhé, nebo třetí kategorie, s více dostupnými body na stoupáních vyšší kategorie.Cima Coppi, nejvyšší bod trasy, byla speciální prémie, na níž bylo možné získat více bodů než na jiných stoupáních první kategorie.Cima Coppi tohoto ročníku bylo stoupání Tre Cime di Lavaredo. První jezdec, který se dostal na Tre Cime di Lavaredo byl Švýcar Beat Breu. Bílý dres byl udělován lídrovi soutěže mladých jezdců, což byla soutěž posuzovaná stejným způsobem jako celkové pořadí, ale mohli se jí zúčastnit pouze neo-profesionálové (jezdci se třemi profesionálními sezónami a méně).

Existovala zde také soutěž týmů. Vždy po konci etapy byly přidány časy třech nejlepších jezdců týmu a tým s nejlepším výsledným časem vedl celou soutěž. Společně s touto soutěží byla také bodovací soutěž týmů; tu vedl tým s nejvyšším počtem bodů.

Průběžné pořadí po etapách.
Etapa Vítěz Celkové pořadí
 Bodovací soutěž
 Vrchařská soutěž
 Soutěž mladých jezdců Soutěž týmů
P Knut Knudsen Knut Knudsen Knut Knudsen neuděleno  ? neuděleno
1a Guido Bontempi Guido Bontempi Giovanni Mantovani
1b Hoonved-Bottecchia Francesco Moser Hoonved-Bottecchia
2 Paolo Rosola Gregor Braun Famcucine-Campagnolo
3 Giuseppe Saronni Francesco Moser
4 Mario Beccia Hoonved-Bottecchia
5 Giuseppe Saronni Giuseppe Saronni Famcucine-Campagnolo
6 Giuseppe Saronni Giuseppe Saronni
7 Palmiro Masciarelli Beat Breu
8 Moreno Argentin Bruno Wolfer
9 Serge Parsani Claudio Bortolotto
10 Gianbattista Baronchelli Giuseppe Faraca Bianchi-Piaggio
11 Giovanni Renosto
12 Moreno Argentin
13 Knut Knudsen Roberto Visentini
14 Francesco Moser Silvano Contini
15 Daniel Gisiger
16 Claudio Torelli
17 Benedetto Patellaro
18 Miguel María Lasa
19 Giovanni Battaglin
20 Beat Breu Giovanni Battaglin
21 Pierino Gavazzi
22 Knut Knudsen
Konečné pořadí Giovanni Battaglin Giuseppe Saronni Claudio Bortolotto Giuseppe Faraca Bianchi-Piaggio

Konečné pořadí
Legenda
     Označuje vítěze celkového pořadí[8]      Označuje vítěze vrchařské soutěže
     Označuje vítěze bodovací soutěže.

Celkové pořadí
Konečné pořadí (1–10)
Pořadí Jezdec Tým Čas
1  Giovanni Battaglin (ITA) Inoxpran 104h 50' 36"
2  Tommy Prim (SWE) Bianchi-Piaggio + 38"
3  Giuseppe Saronni (ITA) Gis Gelati-Campagnolo + 50"
4  Silvano Contini (ITA) Bianchi-Piaggio + 1' 59"
5  Josef Fuchs (SUI) Cilo-Aufina + 2' 19"
6  Roberto Visentini (ITA) Sammontana-Benotto + 5' 37"
7  Alfio Vandi (ITA) Selle San Marco-Gabrielli + 9' 32"
8  Beat Breu (SUI) Cilo-Aufina + 10' 02"
9  Claudio Bortolotto (ITA) Santini-Selle Italia + 10' 12"
10  Gianbattista Baronchelli (ITA) Bianchi-Piaggio + 12' 01"

Bodovací soutěž
Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1  Giuseppe Saronni (ITA) Gis Gelati-Campagnolo 215
2  Tommy Prim (SWE) Bianchi-Piaggio 133
3  Giovanni Mantovani (ITA) Hoonved-Bottecchia 127
4  Francesco Moser (ITA) Famcucine-Campagnolo 117
5  Silvano Contini (ITA) Bianchi-Piaggio 112

Vrchařská soutěž
Konečné pořadí (1–10)
Pořadí Jezdec Tým Body
1  Claudio Bortolotto (ITA) Santini-Selle Italia 510
2  Beat Breu (SUI) Cilo-Aufina 500
3  Benedetto Patellaro (ITA) Hoonved-Bottecchia 290
4  Giovanni Battaglin (ITA) Inoxpran 265
5  Leonardo Natale (ITA) Magniflex-Olmo 180
6  Josef Fuchs (SUI) Cilo-Aufina 150
7  Mario Noris (ITA) Magniflex-Olmo 125
8  Guillermo De La Pena (ESP) Gemeaz Cusin-Zor-Helios 120
 Francesco Moser (ITA) Famcucine-Campagnolo
10  Alfio Vandi (ITA) Selle San Marco-Gabrielli 115

Soutěž mladých jezdců
Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Čas
1  Giuseppe Faraca (ITA) Hoonved-Bottecchia 105h 05' 30"
2  Alberto Minetti (ITA) Famcucine-Campagnolo + 23' 51"
3  George Mount (USA) Sammontana-Benotto + 25' 46"
4  Moreno Argentin (ITA) Sammontana-Benotto + 46' 12"
5  Maurizio Piovani (ITA) Gis Gelati-Campagnolo + 46' 40"

Soutěž Traguardi Fiat
Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1  Paolo Rosola (ITA) Magniflex-Olmo 128
2  Dante Morandi (ITA) Famcucine-Campagnolo 70
3  Giovanni Renosto (ITA) Magniflex-Olmo 48
4  Benny Schepmans (BEL) Safir-Galli-Maillard 33
5  Alessio Antonini (ITA) Santini-Selle Italia 32

Soutěž týmů
Konečné pořadí (1–3)
Pořadí Tým Čas
1 Bianchi-Piaggio 313h 55' 08"
2 Cilo-Aufina + 25' 01"
3 Inoxpran + 44' 32"

Bodovací soutěž týmů
Konečné pořadí (1–3)
Pořadí Tým Body
1 Bianchi-Piaggio 189
2 Famcucine-Campagnolo 137
3 Hoonved-Bottecchia 129

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1981 Giro d'Italia na anglické Wikipedii.

  1. http://bikeraceinfo.com/giro/giro1981.html
  2. http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,libera/action,viewer/Itemid,3/page,31/articleid,1428_02_1981_0051_0031_20229396/
  3. Archivovaná kopie. archiviostorico.unita.it [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-28.
  4. http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,avanzata/action,viewer/Itemid,3/page,32/articleid,1431_02_1981_0128_0028_20284076/
  5. http://hemeroteca-paginas.mundodeportivo.com/EMD01/HEM/1981/05/13/MD19810513-024.pdf
  6. http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,avanzata/action,viewer/Itemid,3/page,23/articleid,1050_01_1981_0112_0026_15142501/
  7. http://autobus.cyclingnews.com/road/2008/giro08/?id=/features/2008/giro_classifications08
  8. http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,libera/action,viewer/Itemid,3/page,12/articleid,1432_02_1981_0153A_0014_22858701/

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.