Podpětovité

Podpětovité jsou byliny a polokeře, zřídka i liány, keře a malé stromy. Asi čtvrtina druhů jsou epifyty. Velikost rostlin sahá od 2,5 cm (Sinningia pusilla) po 8 metrů (Solenophora calycosa).

Listy Columnea consanguinea lákající jasně červeně zbarvenou skvrnou opylovače ke květům

Samec 'orchidejové' včely Euglossa sp.

Některé druhy jsou krátkověké a po vysemenění odumírají. Vytrvalé druhy mohou mít sukulentní stonek, případně je stonek na bázi dřevnatý a po pominutí sucha opět obráží. Také mohou mít podzemní jednoleté či vytrvalé hlízy nebo oddenky.[1]

Čeleď zahrnuje asi 2700 až 3700 druhů ve 126 až 147 rodech. Největší rody jsou cyrtandra (Cyrtandra), kolumnea (Columnea), beslerie (Besleria), eschynantus (Aeschynanthus), chirita (Chirita), Henckelia, tořivka (Streptocarpus) a drymonie (Drymonia), počty druhů stejně jako vymezení rodů jsou však velmi neustálené.[2][4]

Podpětovité jsou rozšířeny v tropech celého světa, málo v Austrálii. Chybí v saharské a severní Africe a v Arábii. V některých oblastech přesahuje i do subtropů a do mírného pásu (Evropa, východní Asie, jižní Afrika).[4] Asi polovina druhů pochází z tropické Ameriky. Nejvíce druhů roste ve vlhkých tropech od nížinného deštného lesa po horské biotopy.[1]

V jižní Evropě rostou celkem 3 rody a 6 druhů podpětovitých. Pět druhů (Haberlea ferdinandi-coburgii, Haberlea rhodopensis, Jankaea heldreichii, Ramonda serbica a Ramonda nathaliae) jsou endemity východního Středomoří (Řecko, Bulharsko, Srbsko, Makedonie, Albánie), Ramonda myconi je endemit Pyrenejí.[5]

• 
  Ramonda myconi
• 
  Haberlea ferdinandi-coburgi
• 
  Haberlea rhodopensis
• 
  Květy Ramonda serbica

Podpětovité jsou dobře vyhraněná čeleď, jejíž ohraničení je ustálené. V minulosti byla nejčastěji řazena do řádu krtičníkotvaré (Scrophulariales), případně hluchavkotvaré (Lamiales). Podle dnešních poznatků je nejblíže příbuznou skupinou čeleď pantoflíčkovité (Calceolariaceae).

V současné taxonomii je čeleď členěna na tři podčeledi a několik tribů:

• Didymocarpoideae - asi 2150 druhů v 82 rodech, roztroušeně v tropech celého světa, jižní Evropa, Japonsko a jižní Afrika
• Epithematoideae - asi 75 druhů v 6 rodech, Indie, jv. Asie, 1 druh v z. Africe a 1 v Americe od Mexika po Peru
• Gesnerioideae - přes 1500 druhů v 63 rodech

- Coronanthereae - 20 druhů v 9 rodech, jih Jižní Ameriky, Šalomounovy ostrovy, Antily, Nová Kaledonie, v. Austrálie, Nový Zéland,

- Titanotricheae - jediný druh, Titanotrichum oldhamii. Čína až Japonsko a záp. Malajsie

- Gesnerieae - asi 1500 druhů v 53 rodech, Střední a Jižní Amerika[4]

Strukturní vzorec kyseliny kaffeové

Mezi nejčastější obsahové látky náleží fenolické glykosidy, orobanchin, estery kyseliny kaffeové a anthokyany (gesnerin v květech, kolumnin v listech). Není znám obsah iridoidů, saponinů ani kyanogenních sloučenin.[1][2]

Jako pokojové rostliny jsou pěstovány zejména různé druhy a kultivary rodů Saintpaulia, Achimenes, Columnea, Episcia, Streptocarpus, Sinningia aj. Některé druhy těchto rostlin mohou způsobit dermatitidu.[1] Velké množství rodů, druhů i kultivarů lze najít ve sklenících botanických zahrad.[7] Různé druhy podpětovitých jsou používány jihoamerickými indiány k léčení některých neduhů.[1] Listy Didymocarpus pedicellata jsou v indické medicíně používány při ledvinových a žlučníkových kamenech.[8]

• 
  Africká fiala, kultivar Saintpaulia ionantha
• 
  Kvetoucí křivůtka (Achimenes) neboli honzík
• 
  Columnea x banksii
• 
  Aeschynanthus speciosus
• 
  Episcia cupreata
• 
  Kultivar gloxinie Sinningia speciosa

Achimenes, Aeschynanthus, Agalmyla, Allocheilos, Alloplectus, Allostigma, Alsobia, Amalophyllon, Anetanthus, Anna, Asteranthera, Beccarinda, Bellonia, Besleria, Billolivia, Boea, Boeica, Briggsiopsis, Cathayanthe, Centrosolenia, Championia, Chautemsia, Chayamaritia, Christopheria, Chrysothemis, Codonanthe, Codonanthopsis, Codonoboea, Columnea, Conandron, Coptocheile, Corallodiscus, Coronanthera, Corytoplectus, Crantzia, Cremersia, Cremosperma, Cremospermopsis, Cubitanthus, Cyrtandra, Damrongia, Deinostigma, Depanthus, Diastema, Didissandra, Didymocarpus, Didymostigma, Dorcoceras, Drymonia, Emarhendia, Episcia, Epithema, Eucodonia, Fieldia, Gasteranthus, Gesneria, Glabrella, Glossoloma, Gloxinella, Gloxinia, Gloxiniopsis, Goyazia, Gyrocheilos, Gyrogyne, Haberlea, Hemiboea, Henckelia, Heppiella, Hexatheca, Jerdonia, Kaisupeea, Kohleria, Lampadaria, Lembocarpus, Leptoboea, Lesia, Liebigia, Litostigma, Loxocarpus, Loxonia, Loxostigma, Lysionotus, Mandirola, Metapetrocosmea, Microchirita, Middletonia, Mitraria, Monophyllaea, Monopyle, Moussonia, Napeanthus, Nautilocalyx, Negria, Nematanthus, Neomortonia, Niphaea, Nomopyle, Orchadocarpa, Oreocharis, Ornithoboea, Pachycaulos, Pagothyra, Paliavana, Paraboea, Paradrymonia, Parakohleria, Pearcea, Peltanthera, Petrocodon, Petrocosmea, Pheidonocarpa, Phinaea, Platystemma, Primulina, Pseudochirita, Rachunia, Ramonda (vč. Jancaea), Raphiocarpus, Reldia, Resia, Rhabdothamnopsis, Rhabdothamnus, Rhoogeton, Rhynchoglossum, Rhynchotechum, Rhytidophyllum, Ridleyandra, Rufodorsia, Sanango, Sarmienta, Seemannia, Senyumia, Sepikea, Shuaria, Sinningia, Smithiantha, Solenophora, Somrania, Spelaeanthus, Sphaerorrhiza, Stauranthera, Streptocarpus (vč. Saintpaulia), Tetraphylloides, Titanotrichum, Tribounia, Trichodrymonia, Tylopsacas, Vanhouttea, Whytockia[9]