Saponiny

Triterpenoidní saponiny pochází z derivátů triterpenoidů lupeolu, α-amyrinu a β-amyrinu. Nachází se v různých rostlinných čeledích. Nejvíce se nacházejí v kořenové části rostliny.[3] Jeden z nejznámějších triterpenoidních saponinů je sojasaponin A_a, nacházející se v sóji luštinaté (Glycine max, Fabaceae) je zodpovědný za štiplavou svíravou chuť.[3] Sojasaponin B_b se nachází v luštěninách cizrna beraní (Cicer arietinum, Fabaceae) a čočka jedlá (Lens culinaris, Fabaceae). V lékořici lysé (Glycyrrhiza glabra, Fabaceae) je glycyrrhizin, saponin zodpovědný za sladkou chuť lékořice.  Zdrojem saponinů je i špenát setý (Spinacia oleracea, Amaranthaceae). K této skupině se řadí i theasaponegol A a B z čajovníku čínského (Camellia sinensis, Theaceae).[3][4] Mydlice lékařská (Saponaria officinalis, Caryophyllaceae), která propůjčila jméno celé skupině saponinů, obsahuje saponariosid A a B.[5]

Triterpenoidní saponiny nenacházejí svůj původ jen v rostlinách, byly objevené už i v tělech živočichů, například u Cercodemas anceps, (Echinodermata), které jsou lidově známé jako mořské okurky.[6] Pro vysoký obsah bioaktivních látek se uvažuje o jejich zařazení do skupiny tzv. funkčních potravin.[7]

kyselina medikagenová

kyselina oleanová

kyselina glycyrrhetinová

Mezi steroidní saponiny patří ty, které mají jako aglykony navázané steroidy spirostanol a nebo furostanol.[3] Jsou specifické pro čeleď česnekovité (Alliaceae), se zástupci česnek kuchyňský (Allium sativum) a pór letní (Allium ampeloprasum). Officianalisiny či agarosiny jsou triviálně nazvané steroidní saponiny rostliny chřest lékařský (Asparagus officinalis, Asparaceae), a jako i u jiných saponinů i tyto jsou zodpovědné za jeho hořkou chuť.[3] 

β-amyrin

Mezi účinky saponinů lze zařadit například snížení povrchového napětí. Tento jev vede v roztocích k tvorbě bublin, čehož lze využít například k výrobě šampónů nebo prostředků na mytí nádobí. Dalším účinkem je například jejich štiplavá chuť, která je přítomna například v čajích.[3]

Co se týče biologických funkcí, saponiny působí proti únavě, kardioprotektivně a imunomodulačně. Byly zjištěny i fungicidní účinky, které jsou způsobené napojením saponinů na steroly v membráně buněk hub, což vede ke ztrátě membránové integrity.[8]

U saponinů je také dokázán účinek na vstřebávání cholesterolu, přičemž absorpci ze střeva snižuje. V neposlední řadě saponiny inhibují růst nádorových buněk. In vitro a in vivo studie ukázaly, že steroidní saponiny prokazují jedinečné využití v oblasti protinádorové léčby. Inhibují proliferaci a indukují apoptózu nádorových buněk. Dokáží blokovat buněčný cyklus nádorových buněk nebo jej úplně zastavit. Takovou schopnost prokazuje například diosgenin z rostlin rodu Dioscorea. Negativem těchto látek je ale schopnost tvořit komplexy se železem, zinkem a nebo vápníkem, což vede k nevyužitelnosti těchto iontů v těle. K tomuto stavu však dochází až při vysokých dávkách saponinů.[8][9] [10]

Byla dokázána hemolytická aktivita těchto chemických sloučenin. Při jejich přítomnosti v rostlinných extraktech či drogách dochází k prasknutí membrány červených krvinek z důvodu nezvratného poškození lipidové dvouvrstvy.[11]

Pro své organoleptické vlastnosti, jako je štiplavá chuť, se během kulinární úpravy cíleně saponiny z potravin odstraňují, a nebo se snižuje jejich množství. Toho je možno docílit umytím a namáčením, kdy se částečně vyluhují do vody, proto je dobré takovou vodu už nepoužít na přípravu jídla. Jejich odstranění docílíme oloupáním povrchové vrstvy. Nejlepšího výsledku se však docílí naklíčením a povařením luštěnin. Saponiny z cukrové řepy se odstraní rafinací cukru.[3][4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saponin na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Saponin na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo saponin ve Wikislovníku