Germabenzen
Germabenzen (C5H6Ge) je organická sloučenina odvozená od benzenu náhradou jednoho atomu uhlíku atomem germania. Samotný germabenzen byl teoreticky zkoumán, [1] připravit se podařilo jeho 2,4,6-tris[bis(trimethylsilyl)methyl]fenylový (Tbt) derivát.[2]
Germabenzen | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | germin |
Sumární vzorec | C5H6Ge |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 75920-32-0 |
PubChem | 20056561 |
SMILES | [H][Ge]1C=CC=CC=1 |
InChI | 1S/C5H6Ge/c1-2-4-6-5-3-1/h1-6H |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 138,74 g/mol |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jsou také popsány germaniové deriváty naftalenu, jako je stabilní sloučenina obsahující 2-germanaftalenové jádro.[3]
Tbt skupina tvoří štít, který chrání vazbu germanium-uhlík před možnými reakcemi.
Tato sloučenina je aromatická, podobně jako další podobné sloučeniny obsahující prvky 14. skupiny silabenzen a stannabenzen.
Odkazy
Související články
- šestičlenné aromatické kruhy s jedním atomem uhlíku nahrazeným jinou skupinou: borabenzen, silabenzen, germabenzen, stannabenzen, pyridin, fosforin, arsabenzen, bismabenzen, pyrylium, thiopyrylium, selenopyrylium, telluropyrylium
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germabenzene na anglické Wikipedii.
- A. A. Ebrahimi; R. Ghiasi; C. Foroutan-Nejad. Topological Characteristics of the Ring Critical Points and the Aromaticity of Groups IIIa to VIa Hetero-Benzenes. Journal of Molecular Structure: THEOCHEM. 2010, s. 47–52. DOI 10.1016/j.theochem.2009.10.038.
- Norio Nakata; Nobuhiro Takeda; Norihiro Tokitoh. Synthesis and Properties of the First Stable Germabenzene. Journal of the American Chemical Society. 2002-06-01, s. 6914–6920. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja0262941.
- N. Nakata; N. Takeda; N, Tokitoh. Synthesis and Structure of a Kinetically Stabilized 2-Germanaphthalene: The First Stable Neutral Germaaromatic Compound. Organometallics. 2001, s. 5507–5509. DOI 10.1021/om010881y.
Portály: Chemie
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.