Geometrický průměr

Geometrický průměr se používá např. na koeficienty růstu pro výpočet průměrného tempa růstu: Pokud např. tempo růstu cen bylo postupně 20 %, 10 %, poté −15 % a +10 %, pak průměrný koeficient růstu je roven (1,20 · 1,10 · 0,85 · 1,10)^1/4 ≅ 1,054, tzn. průměrné tempo růstu je přibližně 5,4 %. Toto číslo vyjadřuje, že výsledná cena by taková byla i v případě, že by tempo růstu bylo konstantní, každý rok 5,4 % (neboť 1,054⁴ ≅ 1,2 · 1,1 · 0,85 · 1,1).

Geometrický průměr je vždy menší nebo rovný než aritmetický průměr. Rovnost nastane jedině, když jsou všechny průměrované hodnoty stejné – viz AG nerovnost. To mj. umožňuje definovat aritmeticko-geometrický průměr, který vždy leží mezi aritmetickým a geometrickým průměrem.

Geometrický průměr je (jako každý průměr) lineárně homogenní funkce (h. f. 1. stupně), tzn. že pro každé t>0 platí

${\displaystyle G(tx_{1},tx_{2},...,tx_{n})=tG(x_{1},x_{2},...,x_{n}).}$

Logaritmus geometrického průměru kladných hodnot je roven aritmetickému průměru logaritmů:

${\displaystyle \ln G={\frac {1}{n}}\sum _{i=1}^{n}\ln x_{i}}$

Logaritmy mohou mít libovolný základ, ale u všech hodnot stejný. To znamená, že geometrický průměr lze chápat jako zobecněný f-průměr s logaritmickou transformací např. f(x) = ln x:

${\displaystyle G=\exp \left({\frac {1}{n}}\sum _{i=1}^{n}\ln x_{i}\right).}$

• Aritmetický průměr
• Harmonický průměr
• Medián
• Modus
• Nerovnost aritmetického a geometrického průměru
• Nerovnosti mezi průměry