Geografie Argentiny

Cerro Torre

V argentinských Andách je velké množství vrchů s nadmořskou výškou nad 6000 m. Mezi nimi je i nejvyšší hora Ameriky, Aconcagua s výškou téměř 7000 m a nejvyšší sopka na zemi - Ojos del Salado s výškou téměř 6900 m. V následujícím seznamu jsou uvedeny všechny šestitisícovky a několik menších, ale známých vrchů.

Río de la Plata s oblastí Buenos Aires na pravo

V argentinské hydrologii dominují přítoky Río de la Plata. Její povodí zaujímá asi 5 200 000km2. Asi třetina z toho leží v Argentině, zbytek v Bolívii, Brazílii, Paraguayi a Uruguayi. Přítoky řeky Rio de la Plata jsou Paraná a Uruguay.

• La Plata (Río de la Plata, vyústění řek Paraná a Uruguay do Atlantiku)
• Paraguay, 2549 km, 4300 m³/s (vlévá sa do Paraná)
• Salado, 2000 km, 15 m³/s (vlévá sa do Paraná)
• Paraná, 3940 km 16806 m³/s (vlévá sa do Río de la Plata)
• Bermejo, 1600 km, 14 m³/s
• Uruguaj, 1100 km, 5026 m³/s (vlévá sa do Río de la Plata)
• Colorado, 860 km, 134 m³/s (vlévá se do Atlantiku)
• Pilcomayo, 850 km, 152 m³/s (vlévá se do řeky Paraguay)
• Chubut, 810 km, 48 m³/s (vlévá se do Atlantiku)
• Salado, 700 km, 88 m³/s (vlévá se do Atlantiku)
• Negro, 635 km, 865 m³/s (vlévá se do Atlantiku)
• San Juan, 500 km, 56 m³/s
• Mendoza, 400 km, 50 m³/s

Buenos Aires / General Carrera

Nejvýznamnějším je jezero Mar Chiquita v provincii Córdoba i jezera Lago Argentino a Lago Viedma obě ležící v Přírodní rezervaci Los Glaciares, které jsou v Seznamu světového dědictví UNESCO. Nachází se zde i ledovec Perito Moreno.

• Mar Chiquita, 5770 km² (velikost kolísá)
• Lago Argentino, 1415 km²
• Lago Viedma, 1088 km²
• Lago Buenos Aires, 881 km² (argentinská část, celá plocha: 2 240 km²)
• Colhué Huapi, 803 km²
• Nahuel Huapi, 550 km²

Falklandy

Největším ostrovem je Ohňová země, o který se Argentina (provincie Tierra del Fuego) dělí s Chile. Kromě toho významné jsou Falklandy, které si Argentina nárokuje, ale jsou pod britskou správou. Obsazení ostrovů Argentinou 2. dubna 1982 iniciovalo Falklandskou válku, která trvala až do 14. června 1982 a skončila prohrou Argentiny.

• Ohňová země (argentinská část ostrova): 21 051 km²
• Malvíny (Falklandy) (Argentina si nárokuje od Spojeného království: Isla Soledad 6353 km² a Gran Malvina 4378 km²)
• Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy (Argentina si nárokuje od Spojeného královstvé): San Pedro (Jižní Georgie, 3528 km²), Jorge (Jižní Sandwichovy ostrovy, 110 km²), Blanco (Jižní Sandwichovy ostrovy, 46 km²), Saunders (Jižní Sandwichovy ostrovy, 40 km²)
• Ostrov Stavů: 520 km²
• Jižní Orkneje (Argentina si nárokuje ake spadají pod Antarktickou dohodu): Coronacion (457 km²) a Laurie (86 km²)
• Trinidad (provincie Buenos Aires): 207 km²
• Bermejo (provincie Buenos Aires): 20 km²

Na území Argentiny se nacházejí téměř všechna klimatická pásma. Od tropického na krajním severovýchodě a subtropického na zbytku severu, přes rozsáhlá mírná klimatická pásma až po chladné na jihu a v oblasti And.

Na severozápadě Argentiny je v oblasti And suché pásmo s jedním krátkým obdobím dešťů v létě. Zde se také nachází vysokohorská poušť Puna, jejíž západní část patří k oblastem s nejmenším množstvím srážek na světě, dále neúrodná step Monte na úpatí And v provinciích Mendoza, San Juan a La Rioja. Výjimkou jsou subtropické lesy v provinciích Tucumán, Salta a Jujuy, v létě extrémně vlhké, v zimě ale relativně suché. Gran Chaco na centrálním severu je sice o něco vlhčí, ale vodní srážky se zde koncentrují také pouze na léto. Severovýchod jakož i region pamp je celý rok mnohem vlhčí, přičemž nejvyšší množství srážek v subtropickém deštném lese spadne v provincii Misiones. Na jihu (Patagonie) naopak: na západě v oblasti And je podnebí stále mírné a vlhké a na východě patagonské výčnělku chladné a suché. Tento region ovlivňuje pravidelný jihozápadní vítr, nazývaný Pampero.

Zcela odlišné je podnebí v Ohňové zemi, kde teplotní rozdíly mezi létem a zimou jsou nepatrné. Podnebí je tam chladné s relativně vysokým množstvím srážek.

Zalesněných je asi dvanáct procent území země. Navíc velmi rozdílná klimatická pásma Argentiny samozřejmě mají velký vliv na rozmanitost rostlinného a živočišného světa.

Flóra

Strom qebracho

V teplých a vlhkých tropických a subtropických deštných lesích na severu rostou tropické rostliny, jako růžové stromy (Dalbergia), guajakové stromy (Guaiacum officinale), palisandr (Jacaranda mimosifolia) a stromy Quebracho (Schinopsis lorentzii), z nichž se získává tanin (tříslovina pro koželužství) a také palmy.

Gran Chaco má suchomilné křovinaté stepi s porosty dřevin algarrobo (hlavně Prosopis alba a Prosopis nigra) a v menší míře se zde vyskytuje také Quebracho.

Pampy jsou porostlé rozsáhlými travními porosty s trávami rodů Setaria, Bromus, Stipa, Eragrostis a menšími oblastmi výskytu křovinatých dřevin, jako jsou např. akácie (Acacia). Na základě velmi jemných, kvalitních půd jsou pampy zemědělsky využívané pro pěstování téměř všech druhů obilovin a původní rostlinstvo je vytlačováno.

Patagonie leží už ve stínu And. Je to neúrodná a nejrozsáhlejší oblast bez stromů. Zde dominují jako v pampě také trávy (zejména Festuca, Stipa, Poa, Trisetum a rod Agropyrum), rostlinstvo je ale přizpůsobeno podstatně sušším podmínkám. Rostou zde různé suchomilné křovinaté porosty. Půda je kamenitá, nevhodná k orbě, proto jsou travnaté pláně využívány jako pastviny.

V předhůří And a na Ohňové zemi se nacházejí rozsáhlé Jehličnaté porosty se smrky (rod Picea), cypřiši (Cypressus), borovice mi (Pinus), cedry (Cedrus) a jiné. Blízko chilské hranice roste pabuk (Nothofagus). Hranice vegetace leží přibližně ve výšce 3 500 m. V suchých, severních vyšších polohách And se nachází suchá vyprahlá polopoušť porostlá různými druhy kaktusůů(Cactaceae) a trnitých křovin. Květ stromu ceibos je národním květem a symbolem země.

Síť parků je v Argentině tvořena asi 30 národními parky.