Geografie Ázerbájdžánu

Tento článek pojednává o geografických podmínkách Ázerbájdžánu.

Geografie Ázerbájdžánu

Poloha Západní Asie, Východní Evropa
Souřadnice 40°30′ s. š., 47°30′ v. d.
Rozloha
– souš
– vodní plochy		 86 600 km²
86 100 km²
500 km²
Délka hranic
– Írán
– Arménie
– Gruzie
– Rusko
– Turecko		 2648 km
756 km
1007 km
480 km
390 km
15 km
Pobřežní čára 800 km
Nejvyšší bod Bazardüzü (4485 m)
Nejnižší bod Kaspické moře (−28 m)
Nejdelší řeka Kura (906 km)

Poloha
Pohoří Khinalug

Ázerbájdžán je země ležící na jižní straně Kavkazu, v Eurasii.

Hranicemi Ázerbájdžánu tvoří Kaspické moře na východě, Gruzie a Rusko na severu, Írán na jihu a Arménie na jihozápadě a západě. Částí Nachičevanu sousedí Ázerbájdžán také s Tureckem na severozápadě.

Hlavní a zároveň největší město Ázerbájdžánu je historické město Baku, které má největší a nejlepší přístav v Kaspickém moři a je největším střediskem ropného průmyslu v zemi.

Mezi základní dominanty Ázerbájdžánu patří:

  • Kaspické moře, jehož břeh je přírodní hranicí s východem
  • horské pásmo Velkého Kavkazu na severu
  • rozsáhlá rovina ve středu země

Ázerbájdžán má celkovou rozlohu asi 86,600 km2, což činí méně než 1% rozlohy Sovětského svazu, jehož byl po dlouhou dobu součástí. Mezi třemi Kavkazskými státy (Ázerbájdžán, Gruzie, Arménie) je Ázerbájdžán největší.

Zvláštními správní pododděleními jsou:

  • Nachičevanská autonomní republika, která je oddělena od zbývající části Ázerbájdžánu kouskem Arménského území
  • autonomní oblast Náhorní Karabach, která je podle mapy plně součástí Ázerbájdžánu, ale v současné době je násilně okupována Arménií

Rozloha a hranice
Satelitní mapa NASA
Topografická mapa Ázerbájdžánu

Rozloha:

  • celkem: 86 600 km²
  • souš: 86 100 km²
  • vodní plochy: 500 km²

Poznámka: údaje jsou uvedeny včetně exklávy Nachičevanská autonomní republika a regionu Náhorní Karabach.

Srovnání rozlohy:

Délka hranic:

Pobřežní čára:

Krajní body:

  • nejnižší bod: Kaspické moře (−28 m n. m.)
  • nejvyšší bod: Bazardüzü (4485 m n. m., na hranici s Ruskem)
  • nejvyšší bod uvnitř ázerbájdžánského území: Shah dağı (4243 m n. m.)

Ostrovy
  • Bulla
  • Çikil
  • Çilov
  • Gil
  • Glinyaniy
  • Nargin
  • Pirallahı
  • Qara Su
  • Qum
  • Səngi Muğan
  • Vulf
  • Zənbil

Vodstvo

V Ázerbájdžánu se nachází 1 250 řek, z nichž jen 21 má délku větší než 100 km. Horské oblasti (nadmořská výška – 1 000 až 2 500 m) jsou charakteristické velmi hustou říční sítí (0,4 až 0,5 km/km²), zatímco v rovinách je to výrazně méně (0,05 až 0,1 km/km²). Největší řeka Kavkazu Kura protéká republikou ze severozápadu na jihovýchod a ústí do Kaspického moře. Hlavní přítok Kury Araks teče podél jižní hranice Ázerbájdžánu. Většina řek patří do povodí Kury, jen řeky na severovýchodě (Samur) a v pohoří Talyš (Bolqarçay) ústí přímo do Kaspického moře. Z jihovýchodních svahů Velkého Kavkazu stékají řeky Belokančaj, Muchachčaj, Talačaj, Kurmuchčaj aj. K severovýchodu od rozvodí tečou Samur, Kudialčaj aj. Z jihovýchodní části Malého Kavkazu stékají pravé přítoky Kury (Şəmkirçay, Agstafa, Gjandžačaj, Terter) a levý přítok Araksu Akera. Na většině řek jsou nejvyšší vodní stavy v létě (duben až září), jen v Talyši v zimě (říjen až březen). V rovinách se řeky využívají na zavlažování. Na Kure byla vybudována velká Mingečaurská hydroelektrárna a vodní nádrž (rozloha 605 km² a objem 16 km³), ze které jsou rozvedeny zavodňovací kanály (Hornokarabašský a Hornoširvanský). Pod přehradou je na Kure rozvinuta místní lodní doprava.

V republice je 250 jezer většinou nevýznamných. Největší jezera jsou Gadžikabul (15,5 km²) a Bejukšor (10,3 km²). Jezera vznikla přehrazením dolin popř. jsou ledovcového původu a nachází se v horách Velkého a Malého Kavkazu. Největší z nich je Velký Alagjol (rozloha 5 km², hloubka 8 m) na Karabašské sopečné plošině. Na severovýchodním svahu hřbetu Murovdag se rozkládá skupina překrásných jezer, vzniklých sesuvy. Mezi nimi je jedno z nejkrásnějších jezer Kavkazu Modré jezero. Mnoho jezer je také v Kuro-arakské nížině.

Velká města
  1. Baku – 2 074 300
  2. Gəncə – 500 000
  3. Sumqayıt – 357 900
  4. Mingačevir – 95 200
  5. Qaraçuxur – 72 200 (předměstí Baku)
  6. Şirvan – 71 125
  7. Bakıxanov – 66 300 (předměstí Baku)
  8. Nachičevan – 64 500
  9. Şəki – 62 100

Přírodní zdroje

Zemědělství
  • orná půda: 18 %
  • trvalé plodiny: 5 %
  • trvalé pastviny: 25 %
  • lesy a zalesněná krajina: 11 %
  • ostatní: 41 % (1993)

Zavlažovaná půda: 10 000 km² (1993)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geography of Azerbaijan na anglické Wikipedii.

  1. http://www.azstat.org/publications/azfigures/2007/en/001.shtml#t1_2/ Státní statistický ústav Ázerbájdžánské republiky

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.