Gazi Husrev-begova mešita
Gazi Husrev-begova mešita je jedna z nejstarších a největších mešit v Sarajevu a zároveň jedna z nejvýznamnějších pamětihodností bosenskohercegovské metropole.
Gazi Husrev-begova mešita | |
---|---|
![]() Interiér | |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 43°51′33″ s. š., 18°25′44,5″ v. d. |
![]() ![]() Gazi Husrev-begova mešita | |
Architektonický popis | |
Architekt | Mimar Sinan |
Stavební sloh | osmanská architektura |
Odkazy | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Vznik a vývoj
Mešita byla vystavěna v roce 1530 Gazi Husrev-begem, osmanským místodržícím v Bosně, podle návrhu perského architekta Acema Esira Aliho (v české výslovnosti Adžem Ali). Patří k nejtypičtějším památkám osmanské architektury v Bosně a Hercegovině. Za dob osmanské vlády v zemi sloužila nejen k náboženským účelům, pravidelně se v ní vyučovalo a přednášelo. Do areálu mešity i hodinová věž (Sahat-kula), která byla po požáru v roce 1697 přestavěná, a několik hrobek. Mešita spolu s dalšími sakrálními stavbami tvoří duchovní centrum státu, dopomohla rovněž k šíření islámu v někdejší osmanské provincii.
Po rozpadu Jugoslávie a vypuknutí občanské války byla těžce poškozena při obléhání Sarajeva. V roce 1996 však byla díky pomoci Saúdské Arábie znovu obnovena, kritici však tvrdí, že zde bylo použito mnoho wahhábistických prvků. Dnes je přístupná turistům.
Odkazy
Související články
- Seznam významných mešit
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gazi Husrev-begova mešita na Wikimedia Commons
- Obrázky