Fyzikální ústav Akademie věd České republiky

Fyzikální ústav AV ČR (FZÚ[1]), je veřejná výzkumná instituce, která je zaměřená na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. Jeho zřizovatelem je Akademie věd České republiky.[2] V současnosti je výzkum ústavu orientován na pět oblastí: fyziku elementárních částic, fyziku kondenzovaných systémů a fyziku pevných látek, optiku a fyziku plazmatu. Podle tohoto členění má ústav také zřízeny jednotlivé sekce. V roce 2014 oslavil Fyzikální ústav 60 let od svého založení.

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Hlavní budova Fyzikálního ústavu
ZkratkaFZÚ AV ČR
Vznik1954
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloNa Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Souřadnice50°7′24,49″ s. š., 14°28′7,81″ v. d.
ŘeditelRNDr. Michael Prouza, Ph.D.
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.fzu.cz
E-mailinfo@fzu.cz
Datová schránkanm9ns84
IČO68378271 (VR)
LEI31570090UCILTUZJKA51
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie ústavu

Ústav má komplikovanou historii, protože docházelo k mnoha reorganizacím, slučováním, přejmenováváním jednotlivých fyzikálních pracovišť. Současná podoba ústavu je víceméně stabilní od roku 1979.

Z podnětu Ing. Dr. tech. Vítězslav Havlíček, tehdy vedoucí konstrukce transformátorů v Elektrotechnické továrně (ETD) Škodových závodů v plzeňských Doudlevcích a prof. Dolejška ze Spektroskopického ústavu Univerzity Karlovy vzniklo v letech 1932–1934 nové pracoviště – Fyzikální výzkum Škodových závodů (FVŠZ). Za druhé světové války pak byla 17. 11. 1939 při uzavření vysokých škol výzkumná činnost přerušena.[3]

V roce 1946 vznikla Laboratoř pro nukleární fyziku a v roce 1950 vznikl Ústřední ústav fyzikální (ÚÚF) reorganizací Fyzikálního výzkumu Škodových závodů pod vedením J. Bačkovského.[4] Byl podřízen tzv. Ústředí vědeckého výzkumu. Získal budovy Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického v Cukrovarnické ulici 10 v Praze-Střešovicích z let 1920–1923.

Po založení Československé akademie věd (ČSAV) v roce 1952 byl ústav přejmenován na Ústav technické fyziky ČSAV, který byl jedním ze zakládajících ústavů ČSAV. V roce 1954 vznikl Fyzikální ústav ČSAV sloučením Laboratoře pro nukleární fyziku ČSAV a Laboratoře pro experimentální a teoretickou fyziku ČSAV. Prvním ředitelem ústavu byl Čestmír Šimáně. V roce 1954 se od ústavu oddělila část pracovišť, z nichž vznikl Ústav jaderné fyziky ČSAV.

V roce 1962 byl Ústřední ústav fyzikální ČSAV přejmenován na Ústav fyziky pevných látek ČSAV. V roce 1979 došlo ke sloučení Fyzikálního ústavu ČSAV, Ústavu fyziky pevných látek ČSAV a Oddělení nízkých teplot Ústavu jaderné fyziky. Ředitelem ústavu se stal Bohumil Kvasil.

Vědecké sekce

Sekce fyziky elementárních částic

Sekce fyziky elementárních částic[5] je umístěna v Praze v ulici Na Slovance. Zahrnuje čtyři oddělení: oddělení astročásticové fyziky, oddělení experimentální fyziky částic, oddělení teorie a fenomenologie částic, oddělení vývoje detektorů a zpracování dat.

Náplní práce sekce je zkoumání struktury hmoty na úrovni subatomárních částic a sil které mezi nimi působí. Účastní se na experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN a experimentu z oblasti astročásticové fyziky prováděného Observatoří Pierra Augera v Argentině.

V rámci mezinárodního projektu CALICE se podílí na vývoji detektorů pro plánovaný Mezinárodní lineární srážeč elektronů a pozitronů ILC. Má také nezanedbatelný podíl na přípravě a budování gama observatoře CTA (Cherenkov Telescope Array).[6]

Menší měrou se sekce účastní i na dalších experimentech v CERN (ALICE, TOTEM) a na neutrinovém experimentu NOvA.[7]

Sekce fyziky kondenzovaných látek

Sekce fyziky kondenzovaných látek[8] má šest oddělení, z toho pět je umístěných v budově FZÚ v Praze Na Slovance: oddělení magnetických měření a materiálů, Oddělení dielektrik, Oddělení materiálové analýzy, oddělení funkčních materiálů, oddělení chemie.

Oddělení teorie kondenzovaných látek je umístěné v budově Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., v ulici Pod Vodárenskou věží.

Předmětem výzkumu sekce je teoretické a experimentální studium struktury a vlastností především multiferoických, piezoelektrických a spintronických materiálů, kapalných krystalů, moderních kovových materiálů, funkčních technických materiálů, jako jsou slitiny s tvarovou pamětí, diamantové povlaky, Heuslerovy slitiny a tenké vrstvy.

Sekce fyziky pevných látek

Tato sekce[9] je umístěna v Praze v ulici Cukrovarnická 112/10 a má celkem 9 oddělení: oddělení spintroniky a nanoelektroniky, oddělení strukturní analýzy, oddělení magnetik a supravodičů, oddělení tenkých vrstev a nanostruktur, oddělení optických materiálů, oddělení vědecké knihovny, oddělení mechanických dílen a oddělení THS.

Výzkum je zde zaměřen především na magneticky a opticky aktivní materiály, nanokrystalické formy křemíku, polovodičů III-V, diamantu a grafitu a nanostruktury pro biologické, lékařské a mikroelektronické aplikace.

Sekce optiky

Sekce optiky[10] má čtyři oddělení umístěné v budově Na Slovance: oddělení analýzy funkčních materiálů, oddělení optických a biofyzikálních systémů, oddělení nízkoteplotního plazmatu a oddělení optických a mechanických dílen.

Pátým oddělním je Společná laboratoř optiky, kterou sdílí s Univerzitou Palackého v Olomouci.[11]

Sekce se zaměřuje jak na zkoumání vlastností optického záření, tak výzkum optických materiálů a struktur (včetně dopovaných oxidů a jejich povrchů, vícevrstvých systémů a nanostrukturovaných keramik a krystalů). V oboru klasické optiky řeší problémy interferometrie, holografie, fraktálové optiky, koherenčního a statistického chování světelných svazků.

Kromě toho se podílí na vývoji aplikací pro vědecké a medicínské použití včetně rentgenové optiky pro synchrtronní záření.

Sekce výkonových systémů

Sekce výkonových systémů[12] má tři oddělení: Centrum HiLASE umístěné v Dolních Břežanech, oddělení radiační a chemické fyziky umístěné částečně v budově FZÚ Na Slovance a částečně v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., v ulici Pod Vodárenskou věží a oddělení technické podpory umístěné v budově FZÚ Na Slovance

Sekce se věnuje především základnímu výzkumu laserového plazmatu vytvářeného impulsními výkonovými lasery emitujícími záření v infračervené, viditelné i měkké rentgenové oblasti.

Podílí se ale také na vývoji laserů, například kontinuálního supersonického chemického kyslík-jódového laseru (COIL) kilowattové třídy ve spolupráci s indickým Laser Science & Technology Centre, Indie a laserů založených na diodovém čerpání s vysokou opakovací frekvencí v rámci projektu HiLASE.

Sekce realizace projektu ELI Beamlines

Sekce je umístěna v Dolních Břežanech (Za Radnicí 835)[13] a má 8 sekcí - Oddělení laserových systémů, Oddělení experimentálních programů Beamlines, Oddělení systémového inženýrství, Oddělení konstrukční a projekční podpory, Oddělení financování a monitoringu, Oddělení akvizic a logistiky, Oddělení řízení projektů, Oddělení transferu technologií

Účelem této sekce je příprava a realizace laserového centra ELI Beamlines.

Významní pracovníci ústavu

Odkazy

Reference

  1. Vítejte na stránkách FZÚ [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné online.
  2. Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
  3. ROZSÍVAL, Miroslav. Václav Dolejšek /1895-1945/. Vesmír. 5. 6. 1995, roč. 74, čís. 1995/6, s. 334. Dostupné online [cit. 2018-01-05].
  4. Historie FZÚ [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-09-22]. Dostupné online.
  5. Sekce fyziky elementárních částic [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
  6. Home [online]. Cherenkov Telescope Array [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
  7. The NOvA Experiment [online]. Fermi National Accelerator Laboratory [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. (anglicky)
  8. Sekce fyziky kondenzovaných látek [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
  9. Sekce fyziky pevných látek [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
  10. Sekce optiky [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.
  11. Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR [online]. Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2018-01-05]. Dostupné online.
  12. Sekce výkonových systémů [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-06.
  13. Sekce realizace projektu ELI Beamlines [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.