František Laudát

První stupeň základní školy vychodil v obci Rejčkov, kde bydlel. Od šesté třídy dojížděl do rodné Ledče nad Sázavou. Zde také vystudoval v období let 1975–1979 gymnázium. Následně do roku 1984 studoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Poté pracoval ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd. V sektoru polovodičů se František Laudát v pozici vědeckotechnického pracovníka věnoval výzkumu polovodičových krystalů A III B V. V akademii jeho angažmá skončilo v dubnu 1993. Asi od roku 1987 do roku 1993 paralelně v pozici asistenta vyučoval základní kurzy fyziky v I. a II. ročníku Stavební fakulty ČVUT.[1] Po krátkém tříměsíčním působení na Ministerstvu dopravy ČR nastoupil František Laudát do pozice asistenta náměstka primátora hlavního města Prahy.[2] Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš jej roku 2017 vybral, aby dohlížel na rekonstrukci historické budovy Národního muzea. V Národním muzeu působí nadále v kanceláři generálního ředitele.[3] Od roku 2020 zaměstnán v Národním památkovém ústavu.[4]

Dlouhodobě působí v pražské místní politice, byl ředitelem Obecního domu, kam ho jmenovala začátkem ledna 1995 Rada hlavního města Prahy. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Praha za ODS (tento post ovšem kvůli střetu zájmů musel opustit). Zvolen sem byl v komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002. Asi šest let řídil Výbor dopravy ZHMP. Patří k zakladatelům Pražské integrované dopravy, optické telekomunikační sítě PRAGONET, prosadil řadu dopravních projektů, např. staveb městského silničního okruhu (Mrázovka), i např. tramvaj na Barrandov. V letech 1999 až 2000 měl na starosti dostavbu Kongresového centra Praha před zasedáním MMF a SB v roce 2000.[1]

Začátkem ledna 1995 ho rada hlavního města Prahy jmenovala ředitelem Obecního domu v Praze. V pozici investora řídil obnovu této významné secesní památky, její znovuuvedení do provozu i následný provoz.[5][2] Ve funkci ředitele Obecního domu působil až do 15. září 2006. Za tu dobu Obecní dům uspořádal cca 60 výstav, vydal více než 40 knižních titulů a vyprodukoval více než 10 filmových dokumentů. Je autorem Průvodce Obecním domem a spolutvůrcem zmíněných filmových projektů.[1]

Ve volbách v roce 2006 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS (volební obvod Praha).[6] Působil ve sněmovním výboru pro sociální politiku a v petičním výboru. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2010, nyní již za TOP 09. Byl místopředsedou poslaneckého klubu TOP 09, místopředsedou hospodářského výboru sněmovny, členem kontrolního výboru, petičního výboru a rozpočtového výboru.[7][8] Předsedal Podvýboru pro důchodovou reformu a byl členem podvýborů pro dopravu, odpadové hospodářství a globální změny klimatu, Výboru petičního a Výboru pro sociální politiku[9] Poslanecký mandát za TOP 09 obhájil také ve volbách v roce 2013. V letech 2013 až 2015 byl místopředsedou poslaneckého klubu TOP 09, dále působí jako místopředseda hospodářského výboru sněmovny, také je členem petičního a rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny ČR.[10]

Mimo jiné je členem poradního sboru pro rekonstrukci Národního muzea, od roku 2003 pravidelně zasedá v komisi soutěže Dopravní stavba roku. Nedávno vyšla jeho publikace o těchto stavbách, stejně jako publikace o architektonických projektech obdobné soutěže. V roce 2006 po odchodu z Obecního domu založil malostranskou kulturní společnost, jejíž první akcí byla výstava fotografií ke stému výročí narození herečky Jarmily Novotné.[1]

Byl předsedou organizace TOP 09 v Praze.[11] Po komunálních volbách v roce 2010 vedl jednání mezi TOP 09, ODS a ČSSD o budoucí koalici na pražském magistrátu. Sám ale do zastupitelstva hlavního města nekandidoval. Následně strana TOP 09 zůstala v opozici, protože došlo k uzavření koalice ODS a ČSSD. Ve funkci předsedy pražské TOP 09 byl potvrzen v září 2011.[12]

Dne 8. prosince 2015 byl zvolen novým předsedou Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, když se uvolnilo místo po Miroslavu Kalouskovi, který byl na konci listopadu téhož roku zvolen předsedou TOP 09 (předsedové stran a klubů mají totiž ve Sněmovně přednostní právo na vystoupení).[13] Laudát se tak stal i součástí předsednictva TOP 09.[14] Na post předsedy poslaneckého klubu rezignoval v dubnu 2017, jelikož se rozhodl, že již nebude obhajovat poslanecký mandát a považoval za vhodné, aby tento post zastával někdo, kdo ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2017 kandidovat bude. Nahradil jej Michal Kučera.[15]

Na jaře 2018 na vlastní žádost ukončil členství v TOP 09.

V říjnu 2019 byl zvolen novým předsedou KANu (Klubu angažovaných nestraníků).[16]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Laudát na Wikimedia Commons
• František Laudát na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• František Laudát na stránkách TOP 09