Friedrich von Georgi

Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí původem ze Saska, narodil se jako nejstarší z pěti synů c. k. plukovníka Eduarda Georgiho (1804–1868). Vystudoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě a od roku 1871 působil trvale v armádě, kde postupoval v hodnostech (major 1891, podplukovník 1894, plukovník 1896). V letech 1898–1903 působil jako sekční šéf na ministerstvu války. Poté dosáhl hodností generálmajora (1903) a polního podmaršála (1907). Vrchol jeho politické kariéry nastal počátkem 20. století, kdy se za vlády Maxe Becka stal dodatečně ministrem zeměbrany Předlitavska. Post si udržel i v následujících kabinetech (vláda Richarda Bienertha, třetí vláda Paula Gautsche, vláda Karla Stürgkha, druhá vláda Ernesta von Koerbera, vláda Heinricha Clam-Martinice). Funkci zastával v období 12. ledna 1907 – 22. června 1917.[1][2] Jako člen vlády byl v roce 1908 jmenován c. k. tajným radou. V roce 1911 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty a nakonec dosáhl hodnosti generálplukovníka (1916). Obdržel také několik vyznamenání, byl nositelem Vojenského záslužného kříže a Řádu železné koruny, v roce 1916 získal velkokříž Leopoldova řádu. V roce 1901 získal prostý šlechtický stav a v roce 1912 byl povýšen na svobodného pána. Po odchodu z vlády byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. [2]

Jeho manželkou byla od roku 1878 Berta Stammová (1855–1938) z Kadaně. Měli spolu čtyři děti, z nichž dvě zemřely v dětství. Syn Karl Franz (1893–1975) působil ve vojenské administraci.

Friedrichovi mladší bratři Franz Emil (1855–1933) a Karl Emanuel (1858–1926) sloužili taktéž v rakousko-uherské armádě, oba dosáhli generálských hodností a byli také povýšeni do šlechtického stavu.