Fridrich Vilém Hesenský
Fridrich Vilém Hesenský (20. srpna 1802, Hanau – 6. ledna 1875, Praha) byl v letech 1847 až 1866 posledním hesensko-kasselským kurfiřtem.
Fridrich Vilém Hesenský | |
---|---|
hesenský kurfiřt | |
Narození | 20. srpna 1802 |
Hanau, Svatá říše římská | |
Úmrtí | 6. ledna 1875 |
Praha, Rakousko-Uhersko | |
Manželka | Gertruda Falkensteinová |
Dynastie | Hesenští |
Otec | Vilém II. Hesenský |
Matka | Augusta Pruská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Fridrich Vilém se narodil v Hanau jako syn prince Viléma, později kurfiřta Viléma II. Hesenského a jeho manželky Augusty Pruské, nejmladší dcery krále Fridricha Viléma II.
Během francouzské okupace Hesensko-Kasselska (1806–1813) pobýval s matkou v Berlíně. Jeho vztah s otcem byl špatný kvůli otcovu poměru s Emílií Ortlöppovou.
Fridrich se vzdělával v Marburgu a Lipsku. 30. září 1831 se stal spolu regentem a v roce 1847 kurfiřtem. Pod vlivem svého ministra Hanse Daniela Ludwiga Friedricha Hassenpfluga prováděl reakční politiku, čímž se stal velmi neoblíbeným. Byl nucen vzdát se požadavkům Březnové revoluce, ale v roce 1850, poté, co byla revoluce rozdrcena, znovu nastolil Hassenpfluga.
Během prusko-rakouské války (1866) s vybral rakouskou stranu. Jeho hlavní město Kassel bylo obsazeno Pruskem a v důsledku svého odmítnutí vyjednávat byl 23. června převezen jako vězeň do Štětína. Hesensko-Kasselsko bylo téhož roku 1866 anektováno Pruskem.
Fridrich Vilém nikdy nepřijal pruskou převahu nad jeho územím. I po vytvoření sjednoceného Německého císařství (1871) se pokusil znovu získat trůn. Zemřel 6. ledna roku 1875 ve věku 72 let v Praze.
Protože byl ženatý morganaticky, byli jeho synové vyloučeni z následnictví. Proto se stal po jeho smrti titulárním hesensko-kasselským kurfiřtem Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský z rodu Hesse-Rumpenheim.
Manželství a potomci
Fridrich Vilém se 26. června 1831 morganaticky oženil s Gertrudou Falkensteinovou (1803–1882), dcerou Johana Gottfrieda Falkensteina a Magdalény Schulzové.
Gertruda byla bývalou manželkou lajtnanta Karla Michaela Lehmanna (1787–1882). V roce 1831 jí jeho otec Vilém II. učinil Její Osvíceností hraběnkou z Schaumburgu. V roce 1853 se stala také kněžnou z Hanau a Horowitz.
Měli spolu devět dětí, z nichž se některé narodily před svatbou a které měly titul princové z Hanau. V roce 1862 jim byl přidělen titul Jasnost. Následně se kurfiřt s Gertrudou rozvedl. Jejich dětmi byli:
- Augusta Marie Gertruda z Hanau (1829–1887)
- Alexandrina z Hanau (1830–1871)
- Fridrich Vilém z Hanau (1832–1889)
- Mořic z Hanau (1834–1889)
- Vilém z Hanau (1836–1902)
- Marie z Hanau (1839–1917)
- Karel z Hanau (1840–1905)
- Jindřich z Hanau (1842–1917)
- Filip z Hanau (1844–1914)
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick William, Elector of Hesse na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich Vilém Hesenský na Wikimedia Commons
Hesenský kurfiřt | ||
---|---|---|
Předchůdce: Vilém II. |
1847–1866 Fridrich Vilém Hesenský |
Nástupce: kurfiřtství anektováno Pruskem |
Hlava hesensko-kasselského státu | ||
---|---|---|
Předchůdce: Vilém II. jako kurfiřt |
1847–1866 Fridrich Vilém Hesenský |
Nástupce: Vilém I. Pruský jako německý císař |
TITULÁRNÍ Hesenský kurfiřt | ||
---|---|---|
Předchůdce: kurfiřtství anektováno Pruskem |
1866–1875 Fridrich Vilém Hesenský |
Nástupce: Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský |