Fridrich Ludvig Germanovič Šrader

Fridrichův otec byl Němec Johannovič (Ermolaj Ivanovič) vlastnil továrnu na nábytek a profesionálně se zabýval řezbářstvím. Jeho řezby jsou tedy k dispozici zejména v katedrále v Gatčině a katedrále ve Smolném. Otec také určil kariéru svého syna, dospělého Fridricha poslal do světa, aby studoval jako fotograf v Německu a Francii, a po svém návratu dostal práci ve fotoateliéru v Petrohradě „A. Rentz a spol. “ Vlastníkem zařízení Heinrich (Andrew) Rentz byl sourozenec Fridrichovy matky. V roce 1893 studio změnilo název na „A. Renz a F. Šrader“ (H. Rentz & F. Schrader), protože se stali partnery. Jejich rodinný podnik si toto jméno uchoval i po roce 1899, kdy byl Fridrich jediným majitelem. Ateliér byl vždy umístěn v centru Petrohradu, na ulici Bolšaja Morskaja, ale někdy se z objektivních důvodů nezávislých na majiteli přestěhoval a změnil číslo popisné domů: 32, 30, 27, 21.

Od roku 1901 dostal Friedrich příležitost na vlastních výrobcích umísťovat Státní znak Ruské říše, protože trvalé členství v Ruské císařské technické společnosti, které získal, toto privilegium automaticky umožnilo.[2]

Obchod byl populární mezi všemi společenskými třídami hlavního města, vyznačoval se stálou kvalitou fotografií a vkusem v jejich designu. Na prestižních výstavách fotografií získával ceny a ocenění. V roce 1917 byla společnost „A. Renz a F. Šrader“ znárodněna bolševiky a změnila název.

V roce 1918 se Friedrich přestěhoval jako emigrant do města Vyborg, které v té době patřilo Finsku, které se oddělilo od Ruska. Po dvanácti letech, v roce 1930, se Friedrich usadil ve městě Enso (nyní Světogorsk). Zemřel ve Světogorsku v březnu roku 1931, bylo mu 76 let.[3]

Portréty státníků

• Portrét císaře Alexandra III na jachtě Polar Star
• Princ A. P. Oldenburg
• Ministr financí Ruska I. A. Vyšněgradskij
• Diplomat S. A. Poklevsky-Kozel, vyslanec Íránu, Japonska, Rumunska

Portréty vydavatelů, spisovatelů, novinářů:

• A. S. Suvorin
• Fjodor Sologub
• V. M. Doroševič

Portréty umělců:

• Ilja Repin
• L. F. Lagorio

Portréty operních zpěváků:

• Mattia Battistini (Itálie)

Portréty dramatických umělců

• V. F. Komissarževskaja
• V. A. Mičurina
• Zpěvačka A. D. Vjálceva

Portréty baletních tanečnic

• A. J. Vaganova
• P. P. Parfentjeva
• L. K. Vsevolodskaja
• J. F. Kšesinskaja

Portréty skladatelů a hudebníků

• Sergej Rachmaninov
• Milij Alexejevič Balakirev
• A. D. Šeremetěv
• Fjodor Ivanovič Šaljapin
• Alexandr Glazunov

Portréty důstojníků a státníků

• Alexej Alexejevič Brusilov
• Plukovník Carl Gustaf Emil Mannerheim, prezident Finska
• N. P. Liněvič, vrchní velitel ruské armády (1905–1906)

• Čestná recenze na fotografické výstavě v Petrohradě 3. května 1891
• Nejvyšší ocenění panovníka Alexandra III. z roku 1891
• Stříbrná medaile na IV. fotografické výstavě v Petrohradě 30. března 1894
• Nejvyšší ocenění cara Mikuláše II. 26. října 1894
• Zlatá medaile na výstavě uměleckých fotografií v Moskvě únor – duben 1896
• Stříbrná medaile na Všeruské průmyslové výstavě v Nižním Novgorodu (fotografické oddělení) v říjnu 1896
• Stříbrná medaile na Stockholmské průmyslové a umělecké výstavě v říjnu 1897
• Ocenění „Rady ruské fotografické společnosti“ na 5. fotografické výstavě císařské ruské technické společnosti v dubnu 1898
• Velká cena na pařížské výstavě za účast na kolektivní práci členů oddělení Ruské císařské technické společnosti, říjen 1900
• Čestný diplom na Mezinárodní výstavě umění v Petrohradě 10. dubna 1903

• 
  Princ A. P. Oldenburg (1844–1932), vnuk císaře Pavla I., generál pěchoty, senátor
• 
  Kníže F. F. Jusupov (1856–1928), velitel pluku kavalérie
• 
  Kníže S. M. Volkonskij (1860–1937), ředitel císařských divadel
• 
  Hrabě Frederick Georg Magnus von Berg (1845–1938)
• 
  I. N. Michajlov, státní rádce
• 
  S. V. Rachmaninov (1873–1943), skladatel
• 
  V. F. Komissarževskaja (1864–1910), herečka
• 
  J. F. Kšesinskaja, ballerina z Mariinského divadla
• 
  Mattia Battistini (1856–1927), italský operní umělec (baryton)
• 
  Milij Alexejevič Balakirev (1837–1910), skladatel a dirigent
• 
  Ilja Repin (1844–1930), ruský umělec
• 
  L. F. Lagorio (1827–1905), ruský malíř a akvarelista
• 
  V. M. Doroševič (1865–1922), ruský prozaik, publicista, kritik
• 
  M. O. Menšikov (1859–1918), novinář, přítel A. P. Čechova
• 
  A. V. Širjajev (1867–1941), tanečník, choreograf, jeden z prvních režisérů filmu a animovaných filmů, ctěný umělec RSFSR
• 
  N. Gay, A. S. Suvorin, V. P. Burenin
• 
  A. S. Suvorin se zaměstnanci vydavatelství Novoje vremja (Nový věk)
• 
  Výbor literárního fondu, vlevo spisovatel K. M. Stanjukovič
• 
  Členové V. oddělení Ruské císařské technické společnosti v roce 1904, třetí zleva F. G. Šrader
• 
  Pěvecký sbor, 1895
• 
  Maria Petrovna Chudobina, 1902
• 
  V. V. Komstadius

• 
  Ročenka císařských divadel období 1893–1894
• 
  Noviny Novoje vremja leden 1901 (vydavatel A. S. Suvorin)