Alexandr Glazunov

Alexandr Konstantinovič Glazunov (rusky Александр Константинович Глазунов, francouzsky Alexander Glazounov, německy Alexander Glasunow; 10. srpna 1865, Petrohrad – 21. března 1936, Paříž) byl přední ruský hudební skladatel období romantismu, učitel hudby a dirigent.

Alexandr Konstantinovič Glazunov
(Александр Константинович Глазунов)
Portrét Alexandra Glazunova od Repina (1887)
Narození10. srpna 1865
Petrohrad
Úmrtí21. března 1936 (ve věku 70 let)
Paříž
Místo pohřbeníTichvinský hřbitov
Národnostruská
Povolánídirigent, hudební skladatel a pedagog
PříbuzníDmitrij Konstantinovič Glazunov (sourozenec)
Významná dílaSmyčcový kvartet č. 2 F-Dur
Saxofonový koncert Es-Dur
Oceněnínárodní umělec RSFSR
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zleva: Vladimir Vasiljevič Stasov, Fjodor Ivanovič Šaljapin a Alexandr Glazunov (kolem roku 1900)

Biografie

Alexandr Glazunov se narodil v roce 1865 jako syn bohatého vydavatele. O hudbu se zajímal již od dětství a nebylo pro něj po finanční stránce větším problémem začít studovat u Rimského-Korsakova, který si Glazunova oblíbil a stal se jeho dobrým přítelem. I komponovat začal již v raném věku. Důkazem toho je jeho první symfonie z roku 1882, když bylo Glazunovi 16 let. Tato symfonie sklidila první obrovský úspěch. I jeho populární Stenka Razin je jeho mladická práce.

Jeho dílo bylo částečně ovlivněno Lisztem, Wagnerem či ruskou školou, ale zdá se, že tyto vlivy byly zastíněny, neboť jeho hudba měla jen slabě vyhraněný charakter. V roce 1899 se stal profesorem a v roce 1905 dokonce ředitelem na Petrohradské škole hudby. Téhož roku odložil komponování až do svého odjezdu do Paříže v roce 1928. Mimo Francii, kde se i usadil, procestoval velkou část Evropy a několikrát navštívil i Spojené státy americké. Glazunov napsal osm úplných symfonií, houslový koncert, dva klavírní koncerty, sedm smyčcových kvartetů a o něco později saxofonový koncert. Velkou slávu, ale také nejlepší hudbu nalezneme v jeho Ročních dobách a houslovém koncertě, ale inspirace je rozmělnila a obecně chybí i autenticky ruský charakter. Méně známé jsou i jeho 3 balety.

Velkou zásluhu nesl i na dokončení několika hlavních děl od Alexandra Borodina, z toho je zřejmě nejznámější opera Kníže Igor.

Pro Glazunova nebylo snadné prosadit se se svou hudbou, jelikož začal komponovat velmi brzy po svém úspěšnějším kolegovi Čajkovském, jenž byl v té době na vrcholu svých sil, čímž dílo Glazunova do velké míry zastínil. Ačkoliv byl velice dobrým hudebníkem, nikdy se nedokázal vymanit ze svého osobního stylu jako například Rachmaninov. I přes tyto velké překážky se dokázal Glazunov prosadit a zvlášť jeho symfonie patří mezi úspěšná hudební díla.

Zemřel v Neuilly-sur-Seine, nedaleko Paříže, 21. března 1936. V roce 1972 byly ostatky převezeny do Leningradu a uloženy na Tichvinském hřbitově[1] Alexandro-Něvské lávry[2].

Glazunov a Česko

Glazunov navštívil několikrát Prahu, naposledy v roce 1930, kdy 9. dubna dirigoval ve Smetanově síni Českou filharmonii při koncertu svých skladeb. Koncert přenášel československý rozhlas.[3]

  • Alexandr Glazunov na pražské Bertramce, 1928
  • Alexandr Glazunov po příjezdu do Prahy, duben 1930

Dílo (výběr)

Orchestrální skladby
  • Symfonie č. 1 E-Dur op. 5 (1880–1882)
  • 2 předehry na řecké téma (č. 1 g-moll op. 3, 1881–1884, č. 2 D-Dur op. 6, 1881–1885)
  • Suite caractéristique op. 9 (1881–1887)
    Alexandr Glazunov
  • Stěnka Razin, symfonická báseň op. 13 (1885)
  • Symfonie č. 2 fis-moll op. 16 (1886)
  • Symfonie č. 3 D-Dur op. 33 (1890)
  • Symfonie č. 4 Es-Dur op. 48 (1893)
  • 2 koncertní valčíky (č. 1 D-Dur op. 47, 1893, č. 2 F-Dur op. 51, 1894)
  • Symfonie č. 5 B-Dur op. 55 (1895)
  • Symfonie č. 6 c-moll op. 58 (1896)
  • Symfonie č. 7 F-Dur op. 77 (1902)
  • Balada F-Dur op. 78 (1902)
  • Ze středověku, suita op. 79 (1901/02)
  • Symfonie č. 8 Es-Dur op. 83 (1905/06)
  • Symfonie č. 9 d-voll o.op. (nedokončena 1904–1910)

Instrumentální koncerty
  • Houslový koncert a-moll op. 82 (1904)
  • Klavírní koncert č. 1 f-Moll op. 92 (1910/11)
  • Klavírní koncert č. 2 H-Dur op. 100 (1917)
  • Koncertní balada C-Dur op. 108 pro violoncello a orchestr (1931)
  • Saxofonový koncert Es-Dur op. 109 (1934)
  • Rêverie Des-Dur pro lesní roh a komorní orchestr op. 24

Jevištní díla
  • Raimonda, balet op. 57 (1896/97)
  • Les Ruses d'Amour, balet op. 61 (1898)
  • Die Jahreszeiten, balet op. 67 (1898/99)
  • Der König der Juden, scénická hudba op. 95 (1913)
  • Dokončení opery „Kníže Igor“ Alexandra Borodina

Komorní skladby
  • Smyčcový kvartet č. 1 D-Dur op. 1 (1881/82)
  • Smyčcový kvartet č. 2 F-Dur op. 10 (1883/84)
  • Smyčcový kvartet č. 3 G-Dur op. 26 „Quatuor slave“ (1886–1888)
  • Smyčcový kvartet č. 4 a-moll op. 64 (1894)
  • Smyčcový kvartet č. 5 d-moll op. 70 (1898)
  • Smyčcový kvartet č. 6 B-Dur op. 106 (1920/21)
  • Smyčcový kvartet č. 7 C-Dur op. 107 (1930)
  • 5 novelet pro smyčcový kvartet op. 15 (1881)
  • Smyčcový kvartet A-Dur op. 39 (1891/92)
  • Kvartet B-Dur op. 109 pro 4 saxofony (1932)
  • Elegie pro violu a klavír g-moll op. 44 (1893)

Klavírní skladby
  • Sonáta č. 1 b-moll op. 74 (1900/01)
  • Sonáta č. 2 e-moll op. 75 (1901)

Varhany
  • Preludium a fuga č. 1 D-Dur op. 93 (1906/07)
  • Preludium a fuga č. 2 d-moll op. 98 (1914)
  • Fantasie g-moll op. 110 (1934/35)

Reference
  1. Могила А. К. Глазунова в Александро-Невской Лавре. lavraspb.ru [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18.
  2. Alexander Konstantinovich Glazunov (1865—1936) — Find A Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-19.
  3. A. K. Glazunov a Program stanice Praha. Národní listy. 9. 4. 1930, s. 4. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.