Freon

Běžně využívané freony jsou plyny nebo kapaliny s nízkým bodem varu. Jsou bezbarvé, bez zápachu, nehořlavé a při vdechování nejsou toxické. Jsou to výborné izolanty a rozpouštědla.^[zdroj?]

Dříve se freony ve velkém měřítku používaly v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky nebo hnací médium ve sprejích. V dnešní době se od jejich používání upouští pro negativní vliv na ozónovou vrstvu zemské atmosféry.

Jako příklad může sloužit freon 11.

Ten se při ozáření rozpadne na dva radikály: ${\displaystyle {\ce {CCl3F ->[UV] CCl2F^{.}{+}Cl^{.}}}}$

Chlorový radikál následně reagují s ozonem, kde však vzniká další radikál ${\displaystyle {\ce {Cl^{.}{+}O3 -> O2 + ClO^{.}}}}$

Vzniklý radikál je stále reaktivní a reaguje znova s ozonem za vzniku původního radikálu ${\displaystyle {\ce {ClO^{.}{+}O3 ->2O2 + Cl^{.}}}}$

Tento cyklus probíhá než chlorový radikál zrekombinuje. Mezitím může zkatalyzovat až 100 000 molekul O₃.

Pod patronátem programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) byla v roce 1985 podepsána Vídeňská úmluva, zavazující signatářské země omezit únik freonů do atmosféry. V roce 1987 byl podepsán prováděcí dokument známý jako Montrealský protokol. V letech 1990 a 1992 byly přijaty dva zpřísňující dodatky (tzv. Londýnský a Kodaňský z roku 1992).

• Freon 11: trichlorfluormethan; CFC-11; R-11
• Freon 12: dichlordifluormethan; CFC-12; R-12
• Freon 13: chlortrifluormethan; R-13; CFC-13
• Freon 112: 1,1,2,2-tetrachlor-1,2-difluorethan; R-112; CFC-112
• Freon 112a: 1,1,1,2-tetrachlor-2,2-difluorethan; R-122a; CFC-112a
• Freon 113: 1,1,2-trichlor-1,2,2-trifluorethan; CFC-113
• Freon 113a: 1,1,1-trichlor-2,2,2-trifluorethan; CFC-113a;
• Freon 114: 1,2-dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan; CFC-114
• Freon 114a: 1,1-dichlor-1,2,2,2-tetrafluorethan; CFC-114a
• Freon 115: chlorpentafluorethan; CFC-115; R-115