Franz Tobisch (kněz)

Narodil se 9. listopadu 1865 ve vsi Radnice u Kadaně[1][2] (dnes zaniklá obec v prostoru vojenského újezdu Hradiště)[3] v rodině rolníka. Maturoval 1. července 1885 na vyšším gymnáziu v Kadani a 16. května 1889 byl v Litoměřicích vysvěcen na kněze.[2]

Od srpna 1889 pracoval jako kaplan v Klášterci nad Ohří. Poté vystřídal několik působišť – v roce 1892 byl jmenován katechetou v Duchcově, pak knězem v Mikulovicích, roku 1895 administrátorem v Klášterci a téhož roku administrátorem v Boči. V této obci strávil většinu produktivního života. Roku 1896 se tam stal farářem a v roce 1923 děkanem.[2]

Vedle kněžských povinností se věnoval včelařství a publikační činnosti.[2] Byl zkušeným včelařem a své znalosti sdílel na konferencích (např. na IX. včelařském sjezdu v Mariánských Lázních)[4] i v písemné formě. Spolupracoval s časopisem Der Deutsche Imker a samostatně vydal učebnici. Psal rovněž básně a přispíval do regionálních listů (viz sekci Dílo).[2] Vedl také farní kroniku obce Boč, která obsahuje řadu informací o jeho životě a činnosti.[5]

Na konci září 1930 se zhoršil jeho zdravotní stav a od 1. října 1930 ho na bočské faře nahradil Peter Michl.[6] Informace o jeho nemoci vedly několik novin k tomu, že počátkem října omylem uveřejnily Tobischův nekrolog (např. podle deníku Bohemia zemřel 5. října 1930),[7] ale záležitost se brzy vysvětlila a alespoň některé listy zveřejnily opravu.[8] Zemřel 15. dubna 1934 v Klášterci nad Ohří.[9]

Franz Tobisch byl literárně činný pod pseudonymem Jung Klaus. Psal odborné články a básně. K jeho oblíbeným tématům patřily vlast, lid a včely.[2]

V básních, které zveřejňoval zejména v regionálních časopisech, vyjadřoval lásku k rodnému kraji a německému národu.[2] Psal ale také veršované proslovy k významným příležitostem (např. k návštěvě biskupa r. 1930)[10] a některé básně věnoval včelám.[2]

V knižní podobě vyšly:[11]

• Jung-Klausens Sang aus Tal und Hang (Zpěv z dolin a svahů, 1906)[12]
• Jung-Klaus Lehr- und Volksbuch der Bienenzucht (Učebnice a populární příručka včelařství, 1909)
• Jung Klaus’ Volksbienenzucht : Ausgabe für alle Imker deutscher Zunge (Lidové včelařství – vydání pro všechny včelaře německého jazyka, 1922)
• Aus dem Immli-Wunderreiche (Ze zázračné říše včel, 1924)
• Biene und Blume : Lieder und Träume des Bienenvaters Jung-Klaus (Včela a květ – písně a sny včelího otce J. K., posmrtně 1935)